Cesta do Polska

recenze

Od doby, co Johaně a Karlovi zemřel otec, to nemají vůbec jednoduché. Jejich nevlastní matka je odsunula do věže a sebrala jim všechny cenné věci, které jim po právu patřily. Poté co sourozenci vyslechli rozhovor jejich macechy Genevovy a staršího bratra Matthiase a byli nezpozorováni svědky toho, jak změnili poslední vůli jejich otce a nachystali jim tak příšerný osud, rozhodli se opustit svůj domov a vydat se do Polska za vzdálenými příbuznými.

Při této cestě je doprovází jeden z jejich sluhů a Johana kvůli svému bezpečí předstírá, že je chlapec. Nic ale neprobíhá tak, jak si sourozenci představovali. Po zjištění, že jejich nejbližší příbuzný je mrtev, se přesouvají po různých větvích svého příbuzenstva, až se nakonec musí oba dva připojit k vojsku. Čeká je tak život plný nebezpečí nejen od nepřátelských vojsk, ale i toho, že někdo odhalí, že Karlův bratr Jan je ve skutečnosti jeho sestra Johana.

Vzpurná je napsána v er-formě, a jelikož se postavy vyskytují v dost rozdílných podmínkách, střídají se jejich jednotlivé příběhy. Nejvíc se kniha věnuje dobrodružstvím Karla a Johany, nechybí ale ani příběhy jejich macechy, bratra a dalších postav, které v knize hrají nějakou důležitější roli.

Autorská dvojice pod pseudonymem Iny Lorentz má opravdu obsáhlý způsob psaní. Důkladně se věnují každému aspektu této knihy, ať už se jedná o příběh hlavních postav, historickému pozadí nebo třeba i jen detailům a soukromým myšlenkám, které na první pohled mohou působit nedůležitě. Ale i přes hodně popisný styl kniha není nudná. Naopak dokáže vtáhnout čtenáře do příběhu.

Z příběhu jsem doopravdy nadšená. Autoři nevytvořili knihu, která by řešila osudy jen několika málo postav, ale naopak obsáhli osudy velké spousty lidí v jednom příběhu. A právě díky jeho složitosti je podle mě tak skvělý. Tím, že se nesoustředí jen na jeden aspekt a je komplexnější působí mnohem reálněji a díky tomu je také ještě mnohem zajímavější a lákavější.

A stejně jako příběh jsou složité i postavy. Autoři je skvěle popsali po všech stránkách a zachytili i jejich vývoj v rozmezí několika let. V tomhle případě rozhodně nejsou postavy, které mají od začátku dané, že jsou takové nebo makové. Celou knihu jsou odhalovány jejich povahové jevy a to čeho jsou schopné. Není to od začátku nalajnované, ale objevují se v závislostech na situacích. Stejně jako v reálném životě ani v této knize není nikdo černobílý a pořád stejný.

Původně jsem čekala jednoduchý a spíše oddechový příběh, ale kniha mě od první stránky neustále překvapovala. Kniha Vzpurná je opravdu úžasná a já jsem z ní nadšená. Je to opravdu skvělý historický román říznutí trochou lásky a nejrůznějších problémů té doby. Jedná se o skvělý čtenářský zážitek, který vám můžu jen doporučit.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Euromedia.

Komentáře (1)

14.03.2020

broskev28

Bohužel, pro tuto recenzi neplatí to, co hlásá její předposlední věta: "Jedná se o skvělý čtenářský zážitek, který vám můžu jen doporučit."
Opak je pravdou; první hrubku najdete už v první větě a ani další text se chybám nevyhnul. Mě by taková recenze spíš odradila než navnadila, bez ohledu na kvalitu knihy samotné. Chybovat je lidské, to uznávám, ale už děti v první třídě učíme najít si chyby v psaném textu. Pro recenzenta by korektura měla být nezbytnou výbavou; nabízí se ovšem otázka, nakolik je korektury schopen . . .