Bude se vám tajit dech...

recenze

Dech (2013) 4 z 5 / Aires
Dech

Dýchání je něco, co mnozí z nás považují za samozřejmost. Pro lidstvo byl přísun nového kyslíku takovou samozřejmostí, že nikoho nenapadlo přemýšlet nad tím, co se stane, když se bude pokračovat v masivním kácení stromů. Lidé zničili všechny stromy, plíce naší planety, a nenávratně tak poškodili atmosféru.Nejcennějším zbožím se stal kyslík. Lidé nyní žijí v uzavřených kapsulích, protože příroda mimo kapsule je mrtvá. Na každého obyvatele připadá určená denní dávka kyslíku a její překročení se trestá. Sport, běhání a pevné zdraví je výsadou bohatých prémiů, kteří si mohou dovolit platit přemrštěné ceny za kyslík. Ostatní si o dostatku vzduchu mohou nechat jen zdát.

V takovém světě žije i Bea a její kamarád Quinn. Bea pochází z chudé rodiny a silně pociťuje, že každý její nádech něco stojí, ale navzdory všem předsudkům se přátelí s Quinnem, který patří mezi nejbohatší obyvatele kapsule. Když plánují výlet mimo kapsuli, náhodou potkají tajemnou Alinu, která je na útěku a potřebuje jejich pomoc. Bea a Quinn jí pomohou, zamotají se tak do problémů a jejich životy jsou v ohrožení.Zjistí totiž něco, co jim navždy změní život...

Mám ráda dystopie a Dech mě zaujal svým nápadem. Svět bez kyslíku - zajímavá a geniální myšlenka. Přijít s nějakým novým dystopickým nápadem totiž vůbec není jednoduché, takže jsem tento nápad ocenila. Sarah Crossan se navíc povedlo i využít potenciál světa, který vymyslela. Svůj svět má totiž opravdu promyšlený a je vidět, že rozumí i takovým věcem, jako je používání kyslíkových nádrží. Při čtení jsem v příběhu nenašla žádné logické trhlinky, vše dává smysl. Možná bych se jen pozastavila nad tím, že lidé skutečně vykáceli všechnu zeleň až do posledního keříčku. Vážně by jsme mohli být tak hloupí? Možná. Člověk už se projevil jako největší škůdce a ničitel v celé historii planety, takže ano, není to úplně nemožné.

Kniha je vyprávěna z pohledu tří postav- Aliny, Bey a Quinna. Quinn žije ve sladké nevědomosti a blahobytu. Je mírně naivní, ale v průběhu knihy se změní a i on se na svět přestane dívat přes růžové brýle. Beu jsem si oblíbila nejvíce. Je chytrá, má to v hlavě srovnané, miluje svoji rodinu a chce napravit bezpráví, kvůli kterému její rodina a ostatní obyvatelé kapsule trpí. Poslední vypravěčkou je Alina, která je jako neřízená střela a na můj vkus byla trošku zbrklá.

Líbilo se mi, že v knize byli hned tři odlišné hlavní postavy. Všechny jsou dobře propracované, snadno si je oblíbíte a dokážete se vcítit do jejich myšlení. Kniha je čtivá a dobře napsaná. V průběhu čtení jsem se nenudila. Dech je asi první dystopie u které mě opravdu trápila nespravedlnost, která se děla nevinným. A to je jasným znamením, že Dech je kvalitní dystopie, protože jen opravdu dobré čtení mě dokáže do příběhu natolik vtáhnout.

Dech se mi líbil. Sympatické postavy, originální konflikt, který se vztahuje k přírodě a dobrá zápletka. Mrazivé skutečnosti, které se v průběhu knihy dozvíte, z ní dělají i napínavé čtení. Nechybí ani jiskřička romantiky. Mohu vám jen doporučit- popadněte Dech a pusťte se do čtení!

Komentáře (0)

Přidat komentář