Buch, buch.. Kdo je tam?

recenze

Nabíječ (2014) / Malous (601 views)
Buch, buch.. Kdo je tam?
Nechtěla jsem číst Nabíječe, jelikož jsem si říkala, že na erotické romány určitě nejsem a Padesát odstínů šedi jsem také nečetla. Ze začátku jsem byla dost kritická, ale jakmile jsem přečetla prvním pár stran, no pááni, úplně mě vtáhla do děje a už nepustila do konce poslední strany.

Příběh je rozdělen na očíslované kapitoly, kterým vévodí vypravěčka Caroline. Autorky styl psaní mi velice sedl. Kniha se četla naprosto sama, bez žádných nudných pasáží či nesmyslných odstavců. Popis prostředí, objektů či osob byl dobře zpracován. Neměla jsem problém si vše představit a užít si čtení. Vše krásně barvitě do detailů popsáno. Dalším plusem byly konverzace ve formě sms, které si hrdinové mezi sebou posílali. I to bylo milé oživení děje a změna jeho rytmu.

„Koťátka, držte se. Přichází Nabíječ,“ zahlásila jsem.

Caroline je sebevědomá mladá žena s úžasnou a vysněnou kariérou designérky (ne dekoratérky!), která má ovšem za souseda velice atraktivnímu muže jménem Simon. Simon je jako správný otravný soused velice hlučný a to hlavně v nočních hodinách, kdy jeho aktivita stoupá o 1000 %. Jejich poněkud trapné setkání se spoustou křiku a výměn nárazů zapříčiní spojení jejich osudů. A jak? Nechte se překvapit, co na vás tento příběh ještě upeče. (Když už jsme u pečení, Caroline je skvělá kuchařka a miluje pečení a Simon miluje domácí koláče.. No umíte si představit, co se z toho ještě vyklube.)

„A jak to, že vy mě slyšíte a já vás ne? Počkat, počkat, u vás nikdo do zdi nebuší, co?“

První, co vás na knize zaujme, je její smysl pro humor. Musím podotknout, že mě nic tak dlouho nepobavilo a nezlepšilo špatnou náladu ze zkouškového, které bylo kruté. Celý Nabíječ je prostoupen vtipnými hláškami všech postav. Nechyběly samozřejmě i dvojsmyslné narážky s podtextem sexu.

Vtipné a trapné okamžiky hlavních hrdinů Caroline a Simona byly skvěle vykresleny a vy jste jen mohli brečet smíchy a držet se za břicho.

„Ani nápad, kámo. Nebudu ti makčovat tvoje pikču. Ne teď.“

Jediné, co bych příběhu vytkla, je opakovanost slova Óčko. Ze začátku jsem si ťukala na hlavu, než mi to došlo, pak jsem se zasmála, ale to stačilo. Krize, jakou hlavní hrdinka procházela, byla moc připomínaná. Bylo to občas otravné.

Celý příběh do osudného odjezdu do Španělska byl vtipný, lehký a neodolatelný. Během a po dovolené nabral jiné obrátky. Stala se z něj pravá lovestory okořeněná poutavými erotickými hrátkami. Těch posledních 30-20 % knihy bylo jiných, celkem předvídatelných, ale na druhou stranu přínosných. Kdyby se děj nezměnil a negradoval, asi by to tak super nebylo.

Znáte ty momenty, kdy všechno je přesně tak, jak má být? Kdy máte pocit, že dokonale ladíte s celým vesmírem, a víte, že byste nemohli být šťastnější? Přesně takový okamžik jsem právě prožívala, a to s plným vědomím. Uchichtla jsem se a na krku jsem ucítila, jak se Simonovi na obličeji roztahuje úsměv.

Závěr knihy patří kočičákovi Caroline, božímu Cliveovi. Poslední kapitola (epilog) je vyprávěna právě jím a skvěle knihu zakončí a vy se budete těšit na další díl.

„Ó bože.“

Buch.

„Ó bože.“

Buch buch.


Co se týče postav, tak s těmi si autorka dobře vyhrála. Hrdinové jsou normální lidé, bez přehnaných vlastností a falešnosti.

Caroline jsem si hned zamilovala. Byla úžasná a občas i šílená. Obdivovala jsem její kuchařské dovednosti. Nebyla to rozhodně žádná fňukna a naivka.

Simon. Na toho mám jen jeden komentář: Ó bože!! Sexy, až moc sexy muž s rozcuchanými uhlově černými vlasy a očima zářícíma jako dva safíry. Nejen vzhledově to byl cukrouš, ale i povahou.

Dále tu máme Carolininy dvě nejlepší kamarádky a Simona dva nejlepší kamarády. I oni byli fajn a dokázali svými komentáři navozovat příjemnou atmosféru.

Tato milá oddechovka rozhodně stojí za přečtení. Nejen, že vám zlepší náladu, ale také vás na chvilku unese mimo všední realitu a to zato stojí!

Komentáře (0)

kniha Nabíječ recenze