Dokud dýchám, žiju. Co když to ale není vše?

recenze

Deset malých nadechnutí (2015) / Malous (385 views)
Dokud dýchám, žiju. Co když to ale není vše?
„Deset malých nadechnutí,“ šeptám. Zamračí se do zrcadla. „Cože?“ „Udělej deset malých nádechů. Drž je. Vnímej je. Miluj je.“

Dlouho jsem chodila okolo knihkupectví a koukala po knize ála Bez naděje a Mrtvé moře! Nejdřív jsem si říkala, ne nechci číst něco takového zase, ale nakonec jsem se nechala zviklat a opravdu toho nelituji.

„Naše minulost, to nejsme my. Já jsem já a ty jsi ty a tak to musí být,“ připomene mi Livie.

Vypravěčka této knihy je dvacetiletá Kacey, kterou potkalo veliké neštěstí. Přijít o své nejbližší je velká rána od života, ale pozdější vyrovnání se s tím je stejně hrozné, složité a neskutečné. Naštěstí má svoji milovanou a velmi rozumnou sestřičku, bez které by své já již nedokázala najít. Shoda okolností tomu chtěla a sestry svým přestěhováním získaly nový život. Ale.. je to nový život nebo pouze opar, který jim zamlžil chápání? Opravdu se dá utéct před minulostí, před bolestí ze ztráty a ještě ke všemu popírat vše co se stalo a nedokázat se s tím skutečně vyrovnat…? Cesty osudu jsou nevyzpytatelné a Miami Kacey předhodí, jak už to bývá, sexy tajemného hrdinu, který bydlí hned vedle. Jaké to štěstí, že ano nebo není nic, jak se možná zdá? :)

Kacey předtím umřela před čtyřmi roky a zbyl z ní jen odpad. Odpad, který strávil rok fyzickou rehabilitací, kde mu opravili rozbité tělo a propustili ho s rozbitou duší. Odpad, jehož známky se střemhlav zřítily až na samé dno třídy.

Deset malých nadechnutí je napsané velmi čtivou formou. Téměř jsem se od něj nemohla odtrhnout, jak napínavé, tajemné a plné skrytých tajemstvích to je. Opravdu mě toto dílo překvapilo, že toho má mnohem více než jsem očekávala.

Autorka vytvořila atmosféru, která se perfektně měnila podle situace. Při čtení pocítíte hloubku citů hlavní hrdinky a její roztrhanou bytost na miliony kousíčků. Pasáže, které odhalují její osobu a duši, musí s každým hnout, jelikož jsou upřímně napsané a tajemství, která hrdinka prozradí, všem zlomí srdce. Nejde jen o pouhé vyprávění vzpomínek, při čtení pocítíte na vlastní kůži onu autonehodu. Slovo od slova, pocit od pocitu. Hloubka zničeného života je cítit všude.

Padám. Padám pozadu do hluboké, tmavé vody. Přelévá se přese mě, do mě, teče mi do úst, do nosu, plní mi plíce, bere mi vůli dýchat, žít. Přijímám ji. Vítám ji. Z dálky slyším hlasy. Slyším lidi, jak mě volají jménem, ale nemůžu je najít. Jsou v bezpečí, nad vodou. V jiném světě. Ve světě živých. Tam pro mě není místo.

Co bylo opravdu neobvyklé, nebylo slunné prostředí Miami (kam bych se na tuto zimu hned rozjela), ale místo, kde hlavní hrdinka se svojí novou sousedkou „barbie“ pracuje. Klub pro pány! Páni, musím říci, že se to do knihy zvláštním způsobem hodilo. Záhadné, netradiční prostředí plné nahoty a čišícího sexapelu s úžasnými lidmi, kteří to mají v hlavě srovnané.

Ve skutečnosti s ním chci dělat všechno možné. Přímo tady, v tomhle zašlém sklepě. Na pračce. Na podlaze. Kdekoli. Bojuju s nutkáním vrhnout se na něj jako zvíře nakažené vzteklinou. Sakra, momentálně tak i funím.

O romantické části se nám čtenářům hlavně postaral sexy soused Trent. Tajuplný svalovec se srdcem na pravém místě, který dokáže Kacey nabourat její uzavřenou skořápku a proniknout k ní. Díky němu se neskutečně rychle změní zpět v tu dívku, kterou byla před tragédií. Takže o romantiku tu nouze není, to mi věřte!

„Není to únavné?“ Bříškem palce mě něžně hladí po šíji. „Co?“ „Nikoho k sobě nepustit.“ „To není pravda,“ zapírám rychle, hlas mi selhává a zrazuje, jak mě jeho slova zasáhla. Jak může vidět to, co nechci, aby viděl, co s takovou námahou skrývám? Našel si cestu dovnitř. Jako lupič vnikl do mého prostoru, zdolal zabezpečení a vklouzl dovnitř, aby si vzal, co jsem mu nenabídla.

Ale všechno krásné někdy skončí a zde se to také stalo. Zvrat, který přišel, zamíchal s kartami všech. Až se při čtení k němu dostanete, dostane šok. Já jsem měla jisté podezření, co by se mohlo stát, ale když se mi to vyplnilo, bylo to svým způsobem zvrácené.

A něco je s Trentem prostě jinak. Je jako zralý meloun po celoživotní žízni. Je jako vzduch po létech pod vodou. Je jako život.

O Trentovi jsem se již zmínila, jak moc to byl úžasný hrdina. Přesně takový, o jakém každá žena sní. Milý, hodný, pohledný a obětavý, ale i on skrývá tajemství, která nechce prozradit světu. I on má svou temnou minulost plnou bolesti. Kacey je již od začátku jak nepříjemná osina v zadku. Kvůli své minulosti má kupu problémů, je asociální, nesnáší dotyky a jediné, co ji pomáhá je posilovna a vidina toho, že její sestra bude žít život, jaký si přeje. U ní uvidíme rozvoj k lepšímu, kde ukáže, jaká byla. Její prvotní chování je nutno chápat, bolest i po takové době ji uvnitř sžírá a ona si nenechá pomoct. Přátele, které pozná na Floridě, jsou různých charakterů, ale všichni mají to hlavní a to je srdíčko na správném místě. Hlavně její sousedka Storm, která si dokáže do jejího světa najít cestičku a ukázat jí, že stojí zato žít a mít milované lidi okolo sebe.

„Některým lidem musíš připadat náramně… lezabilní,“ odpovím a uvnitř se celá rozpouštím. Kristepane!

Jediné mínus vidím v první polovině knihy. V některých momentech se mi zdál příběh odbytý. Ne vše autorka později vysvětlila, ale stačilo by třeba lepší popsání situace či lepší rozvití děje.

Knihu doporučuji všem! Kdo má citlivou dušičku, připravte si kapesníčky, protože tohle je jízda plná citů a upřímného bytí se zármutkem.

malousesvetknih.blogspot.cz

Komentáře (0)

kniha Deset malých nadechnutí recenze