Bodyguardka

recenze

Ano, tyhlety jednoduché romanťárny jsou jednou za čas moje guilty pleasure. Ptáte se proč, když u toho většinu času protáčím panenky, anebo se směju nad absurditou mnoha situací? Sama nevím, zkrátka se tím bavím (tak jako u Love Is Blind, už jste viděli švédskou řadu?!).
A když mi přišla reading copy Bodyguardky v rámci spolupráce s @albatrosmedia, jejíž autorka je označována za královnu pohodové romantiky, pustila jsem se s chutí do čtení.

No... Čtenářky žánru jistě potěší, že příběh jede podle oblíbeného scénáře: "Všichni okolo ví, že je to láska jako trám, jen naše hrdličky si nestačily všimnout. A když už jim to docvakne, přijde problém, který chvíli vypadá neřešitelně, ovšem v romatikách není nic neřešitelné, že jo?" Určitě potěší i hlavní hrdina, hollywoodský krasavac, který se pro pilotky přímo narodil, má takový ten běžný pekáč buchet (sim vás, kolik mužů kolem vás má takový ten běžný pekáč buchet - já se totiž asi pohybuju ve špatném prostředí) a mezi obyčejnými smrtelníky doslova září. Navíc je to taková atraktivnější verze Mirka Dušína (to mi nevadí, páč takhle nějak si představuju Ryana Reynoldse). Hlavní hrdinka je drobounká bodyguardka, která sejme i Chucka Norise, bojí se krav (nesoudím, sama mám panickou hrůzu ze slepic) a tak úplně nezapadá do světa filmových hvězd. Tuším, že zbytek je vám jasný...

A jak si u mě Bodyguardka stála? Oceňuji absenci milostných scén, protože, co si budem, většina milostných scén je napsaných tak, že je vám trapně za samotné autory, a nestačíte se divit, jaká pojmenování pro pohlavní orgány či samotný akt jsou schopni vymyslet. Takže za mě opravdu plusový bod.
S čím už jsem ale bojovala, byl začátek, který prostě nedával smysl (nechci spoilerovat, ale tak to prostě je), střed příběhu byl přesně takový, jaký od těchto pohádek čekáte, ale závěr mi přišel takový hrc prc (bez opravdového prc, abychom si rozuměli). A pardon, ale nějak mi tady nefungovala ta pověstná chemie. Zřejmě to bylo zvolením stylu vševědoucí vypravěč, který už ví, jak všechno bylo, a v tomto směru komentuje některé situace.

Suma sumárum - nemyslím si, že je to něco, co by vás vystřelilo z trenýrek, na druhou stranu věřím, že kniha bude mít v rámci žánru úspěch, páč to má přesně takového hlavního hrdinu, díky němuž čtenářky knize odpustí nejednu chybu (u mě má samozřejmě smůlu, já mám doma pantátu, s nímž ale budu muset probrat ten běžný pekáč buchet). Jo a místy to bylo vtipné, to zas jo.

Komentáře (0)