Bez tebe to není léto

recenze

Belly zažívá první léto v životě, kdy není v letním domě v Cousins. První léto, kdy je všechno jinak - Susanna už tady není a po tom, co se mezi ní, Konrádem a Jeremiášem vše trochu změnilo, už to asi nikdy nebude stejné jako dřív. Když Belly s Konrádem nějakou dobu chodila, nemohla být šťastnější... ale pak se rozešli a Belly se z toho stále pořádně nevzpamatovala. Když jí však Jeremiáš požádá, ať s ním jede Konráda najít, rozhodně se mu pomoci. A tak dojedou až do Cousins, ačkoliv původně vůbec nevěděli, zda se tam letos vůbec dostanou. Zdá se, že Konrád je v Cousins za určitým důvodem, a že se vše netočí jen kolem jejich citů, ačkoliv i ty tu samozřejmě hrají roli. Najdou si k sobě nakonec Belly a Konrád opět cestu nebo se všechno změní už navždy? A zvládnou vůbec všichni dál normálně fungovat bez Susanny?

První díl Léta jsme opustili v době, kdy vše vypadá velmi nadějně pro Belly a Konráda. A druhý díl začíná o pár měsíců později, během kterých se stalo snad vše, co se stát mohlo - Susanna zemřela, Belly s Konrádem spolu chodili, pak se rozešli.. a tak. A nejen mě určitě zajímalo, co se přesně stalo a především, co bude dál. Jak už jsme zvyklí z prvního dílu, i tady si pro nás Jenny přichystala flashbackové kapitoly, díky kterým jsme měli možnost přečíst si o klíčových událostech uplynulých měsíců. A co víc, tentokrát jsme se dočkali i kapitol z pohledu Jeremiáše , kterých se já jako jeho velká fanynka nikdy dostatečně nenabažím.

Belly se od prvního dílu stejně jako všichni trochu změnila. Když vám zemře někdo blízký, vždycky vás to jistým způsobem změní a uvědomíte si něco, čeho jste si do té doby nebyli tolik vědomi. Kromě toho už se pohnula od pouhého obdivování Konráda a neopětované lásky trochu dál a má s ním zase jiné, nové zkušenosti. A přestože se opravdu snaží, k čemuž ji nabádá i kamarádka Taylor (a stejně jako Belly mám někdy chuť ji jednu vlepit), pořád není schopna se od něj úplně odpoutat. V tomhle jí sice naprosto rozumím, ale zároveň nedokážu pochopit, proč se pořád musí ohlížet za tím náladovým a dost často sobeckým Konrádem, když má někoho jiného, kdo se jí nebojí dát najevo, jak ji má rád..

Jak už všichni víte, nikdy nikdy nikdy prostě nedám dopustit na Jeremiáše. Ale tím nechci říct, že bych nemohla vysátá Konráda, protože i pro něj mám možná víc pochopení, než by si zasloužil. Po tom, jak skončil první díl jsem vážně doufala, že se trochu změnil a snažila jsem se v něm vidět pro Belly stejně dobrou volbu, jakou by byl Jeremiáš. Jenomže on si to prostě vždycky musí pokazit tím, že se začne stahovat do sebe , odhání Belly od sebe a tohle prostě nevydrží nikdo. Jo, pak se zase začne vše zlepšovat a on je opravdu skvělý, ale to by jako měla Belly být šťastná ve chvílích, kdy je vše ok a zároveň počítat s tím, že přijdou chvíle, kdy se zase všechno pokazí? Ne, díky.

Naproti tomu Jeremiáše mám prostě čím dál tím radši. Dost často mi ho bylo líto ve chvílích, kdy před ním Belly trochu bezohledně mluvila o Konrádovi , jako by snad zapomněla na to, co jí řekl minulé léto. Já být Belly, kašlu na nějakýho Konráda a skočím kolem krku tomuhle zlatíčku. Já vím, ono to není tak jednoduchý, ale stejně si za tím budu prostě vždycky stát.

V průběhu této knihy dojde k poměrně hodně překvapivým scénám a možná i konec je takovým překvapením. Na konci knihy se dozvíme, že následuje dvouletý skok a po tomhle prostě budete o to zvědavější na závěrečný díl. Co se tedy druhého dílu týče, za sebe můžu říct, že kvalita rozhodně neklesla a z některých Bellyiných rozhodnutí budete mít možná taky radost , stejně jako já. A navíc uvidíte Belly dokonce opilou a to určitě chcete! :D

Komentáře (0)