Bestie si tě najde

recenze

Když SimonTEEN v únoru zveřejnil oficiální upoutávku na jednu neznámou knihu od neznámé autorky, běhal mi mráz po zádech. Tehdy jsem tu lákavou novinku jménem The Beast Is an Animal podvědomě přesunula do odpadní roury, s tím, že si počkám, jak si povede a v případě nouze ji odtamtud zase vylovím. První příjemné překvapení nastalo v okamžiku, kdy nakladatelství Slovart oznámilo, že knihu vydá v češtině, to druhé zase ve chvíli, kdy mi byla nabídnuta k recenzi.

Protože jsem si téměř stoprocentně jistá, že samotná upoutávka vydá za tisíc slov, hned na začátku vás ve čtení utnu a pošlu do nejzazších míst článku (prostě tam úplně na spodku), abyste si ji pustili. Hotovo? Tak teď to hodnocení.

Poblíž chatrče ucítily krev a také bolest a hrůzu, ale tentokrát ten pach nebyl příjemný a ony zrychlily krok. Dveře chatrče byly dokořán. Možná do nich stará koza v noci strčila. Její krev tvořila velkou kaluž přesně v místě, kde se během teplých dní tak často vyhřívala na slunci. Zbytek jejího těla vlci odtáhli.

Ať už jsou to dialogy, nebo sáhodlouhé popisy, vždy se najde něco, co daného autora vystihuje. Peternelle van Arsdale si svůj debut vystavěla na slovech. Tam, kde se někdo zbytečně plácá v zoufalém pokusu dodat šedým kulisám barvu, se ona zaměřuje na to, aby jim dodala život a proměnila je v nezbytnou součást scény. Ostatně, kousek z tohoto umění jste už mohli pocítit z traileru – autorka si s vámi a vašimi vjemy bude hrát, zahrne je temnotou a sklíčeností a u toho všeho vás nechá dumat, o co přesně jí jde.

Kniha mi svým laděním hodně připomněla animované pohádky, které tvoří studio Laika, jmenovitě Koralínu a Kubo a kouzelný meč. Pokud jste viděli alespoň jednu z nich (hlavně tu druhou, ta první je spíš na způsob Tima Burtona), jistě mi dáte za pravdu, že i když jsou dětem relativně přístupné, jsou okamžiky, kdy sedíte ztuhlí strachy a neodvažujete se ani dýchat. Ani tady bych to neviděla na omezení věku, dokonce ani v rámci young adult a na tu nálepku „horor“, jakou si za dobu své vlastní existence stihla vysloužit. Kniha je nádherné temná, takovým způsobem, že vás čas od času nechá napnuté skoro až bezdůvodně, nikdy ale takovým způsobem, že byste se museli neskrývaně bát.

Bestie tě vyčenichá
až tě spoutá spánek
pustíš ji dál
a z tvé mámy
bude uplakánek

Chválu už máme, teď ty mínusy, které mě přinutily strhnout dvě hvězdičky. Aby si kniha vysloužila plné skóre, musela by obsahovat víc zvratů. Jistě, to, že akce není zrovna autorčina poznávací značka, vám docvakne už po pár desítkách stran, přesto si nemůžete pomoci po ní netesknit. Tyto výpadky pojmem nuda sice nenazvala (přeci jen, když jsem měla čas, tak jsem četla jako divá), kniha ale nepochybně spadá do kategorie příběhů, které si sice užíváte, ale víte jakým způsobem by šly vylepšit.

Bestie je zvíře bych vřele doporučila těm, kdo jsou z mnohadílných fantasy psaných jako přes kopírák otrávení a s klidným svědomím i jedincům, co si na horory příliš nepotrpí. Já sama jsem strašpytel prvního řádu, a přesto jsem se v knize ani jednou nedobrala okamžiku, kdy bych si řekla, že toho mám dost. Velké plus u mě má autorka i za to, že se neuchýlila k typické blbárně, jakou skýtá insta-love, nebo milostné trojúhelníky. Na závěr snad už jen upřímná modlitba, aby svou další knihu dopsala brzy.

Komentáře (0)