Baronka na kole

recenze

Příběh mladé, odvážné dívky Blanky, která se vzpírá zažitým konvencím. Blanka Battaglia se narodila v roce 1911 jako dcera barona Battaglii.
Blanka i její mladší bratr Cristian vyrůstali radostně na zámečku v Bratronicích, kde pracoval jejich otec jako sedlák, měli spoustu polností, les i rybník a pracoval poctivě a tvrdě.
Dětství a mládí prožili sourozenci moc hezké, poté Blanka i Cristian objevili svou vášeň pro kolo a procestovali velkou část Evropy. Blanka spolu s přítelem Richardem projeli na kole Itálii, Švýcarsko i Rakousko... Pro mladou dívku v tehdejší době velmi zvláštní koníček...
Dějiny se všeak neptají, Richard Blance dává slib, ale...
Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, jsem z druhého konce republiky, o Bratronicích ani o Blance nebo jejím bratrovi Cristianovi jsem nikdy neslyšela, hledala jsem si poté další informace na internetu.
Na druhou stranu... pokud hledáte nějakou „akci“ nebo větší děj, zde ho moc nenajdete. Kapitoly se náhodně míchají v čase, takže čtenáři chvilku trvá, než si uvědomí, v kterém roce asi může být tentokrát, Blanka ve vyprávění hodně přeskakuje... Větší část knihy jsou „jen“ vzpomínky a důležité věci dle mého hodně chybí. Dozvíme se, jaký ubrus měli prostřený k obědu a co měli k večeři, ale válku autorka přeskočila úplně, o Richardovi poté jen pár zmínek, ale nic určitého, stejně jako Ernst se nějak objevil a stejně rychle se vypařil... Téměř 400 stran, spoustu stránek se jen snídá, vaří melta a některé důležité věci si člověk musí domyslet...
Přečetla jsem všechny knihy autorky, ale z této jsem... hodně unavená Tolik smutku, bolesti, strádání, nenaplněné naděje... každý má ve svém životě nějaký bol, ale připadá mi, že Cristian s Blankou se tomu hrozně podávali a zbytečně se vzdali.
„zvykneš si na jakýkoli beznadějný pocit, ale to jediné, co doopravdy zůstává, je láska“

Komentáře (0)