Barakuda, aneb příběh jednoho ufňukánka

recenze

Barakuda (2014) / Babouš (691 views)
Barakuda, aneb příběh jednoho ufňukánka
U jedné z předchozích knih Christose Tsiolkase tady na Databázi knih je komentář, který zmiňuje, že kniha byla "přisprostlá". To je slovo, které výborně popisuje i Barakudu.

Je to kniha, ve které autor popisuje úplně všechno - včetně toho, jak šel hlavní hrdina na záchod a jakou barvu a pach jeho výkaly měly. I když on nepoužije slovo výkaly, on rovnou napíše hovna.

Jako by si dal za cíl Dannyho znechutit už od začátku. Kdykoliv jsem začal k mladému plavci cítit sympatie, autor mi předložil něco, čím mi ho zošklivil - akné, husté chlupy, myšlenky na incest (s matkou i otcem) nebo neustálou potřebu urážet všechny kolem sebe.

Přitom je to naprosto zbytečné a mám za to, že jde o lacinou snahu provokovat.

Všechno to začne v okamžiku, kdy od plaveckého trenéra dostane radu, aby si nic nenechal líbit. "Všechno jim musíš vždycky hned vrátit, Danny," říká mu. A Danny poslouchá. Zpočátku to má výsledky - mladý plavec vyhrává jedny závody za druhými, získává si respekt spolužáků - i když respekt není to správné slovo. Spíš z něj mají strach. "Magor Kelly" mu říkají.

Ale když jednou Danny prohraje, všechno se obrátí vzhůru nohama. Začne se mstít světu tím, že trestá sám sebe. Sekne s plaváním, začne pít, kouřit a nabírat na váze. Přitom se ale pořád řídí pravidlem, že si nemá nechat nic líbit, takže nemilosrdně útočí a zraňuje i ty, kdo se mu snaží pomoct. Mezi nimi i trenéra, který mu tu radu dal, a který se pokouší mu dát další šanci.

Ano, Danny je ufňukánek. Už od puberty ví, že se mu víc líbí kluci a má tu smůlu, že se zamiluje do heterosexuálního krasavce z bohaté rodiny. Přesto se přes to není schopný přenést a pořád se v tom vrtá. Tohle je část, která by šla rozpracovat mnohem víc do hloubky. Tsiolkas ji ale načrtne jen lehce a skočí pryč.

Jednou jsme v roce 1994, pak najedou na přelomu tisíciletí, načež jsme zpátky v devadesátkách. Austrálie se střídá se Skotskem a co hůř, místa často vůbec nejsou popsána, takže se čtenář může jen domnívat, kde zrovna je. Je to těžké k orientaci.

I proto, že jde o tyhle střípky a nikoliv o ucelený příběh, jsem Dannyho jako člověka vůbec nepochopil. Proč v jednu chvíli říká, že nikdy nebude kouřit, načež hulí jak továrna? Proč se v jednu chvíli chlubí svým panictvím a o pár stránek dál popisuje "všechny péra z vězení, co mě píchaly"? O co mu šlo? O potrestání lidí kolem sebe? Nebo o potrestání sebe samotného?

Hodně depresivní čtení. Nesedl mi příběh ani podání. Ke knize se už nevrátím. Kdybyste někdo měl zájem, napište mi do zpráv, levně prodám.

Komentáře (3)

kniha Barakuda recenze

Babouš
15.07.2015

Děkuji za reakce! Nejsem si ale jistý, zda v Tsiolkasově případě nejde spíš o hype než o skutečnou kvalitu psaní, protože se nedá říct, že by se kniha četla kdovíjak dobře. Uznávám ale, že to je prostě autor, který mi nesedl a asi nikdy nesedne. Chtěl jsem vyzkoušet něco nového, dočkal jsem se zklamání a z toho vznikla tahle recenze.

ZÓNA
15.07.2015

Yoh, podtrhuji. Obsah je jedna věc a kniha věc druhá. Nešlo o to, aby Danny našel u všech pochopení a lítost. On je takový, jaký je. Čtenář má najít něco jiného. S kvalitou Tsiolkasova psaní se jen těžko někde potkáte. Doporučuji.

Yoh
06.07.2015

hodnotíš jen obsah, nehodnotíš stylistiku ani Tsiolkasovy moderní vypravěčský postupy, přesahy, psychologickou hloubku, prokreslení charakterů apod.
Úplně špatně pojatá recenze, pokud to teda recenze měla být...