ALE DÉMONI DUŠI NEMAJÍ

recenze

Při prvních řádkách této knihy si řeknete: "To beru, bude další oddechovka."
Při posledních řádkách této knihy se nadechnete a z vaší mysli zbydou jediná dvě slova slova: "Do prdele."
Proto pro mne bylo obzvláště těžké napsat tuto recenzi. Ta knížka je přesně tím dílem, které vám vezme duši a pak vám ji vrátí.

Při prvním pořádném dialogu s Rothem si přejete potkat démona, pokecat si s ním a trávit s ním čas.
Při posledním dialogu s Rothem možná budete ronit slzy.
Proto se můžete tisíckrát pokoušet vyvolat démona, i když se vám to nikdy nepovede.

Při seznámení s Laylou si pomyslíte: "Ta holka je normální, čestná a má skoro obyčejný život."
Při rozloučení s Laylou si pomyslíte: "Buď jednou mrcha a strč tam toho druhého."
Proto je tak lehké zamilovat si ji jako hlavní postavu a nesoudit jí.


Děj příběhu začíná u jídla. Což mě potěšilo, protože vám pomalu dojde, že hlavní postavou může být i člověk, co sedí v mekáči. Layla má dva nejlepší přátelé, sexy nevlastního bratra a spoustu starostí, vzrušení i ztrát před sebou. Poprvé se s Rothem setkáváme, když Layle pomůže. Jako normální poločlověk (a polodémon) se Layla vyděsí vyššího démona a uteče. Roth s Laylou začne chodit do školy a po nějaké době si k sobě ti dva najdou cestu. Jejich společné kroky vidíme od onoho momentu až po konec knihy. Mezi tím se do jejich "vztahu" pletou strážcové, kteří Laylu vychovali a jsou její rodina, protože Layly matka (démonka) po jejím narození uteče a svého otce nezná. Strážcové jsou na světě proto, aby chytali démony a posílali je zpět do pekel. Roth s Laylou si najdou společný, nebezpečný cíl a tvrdě na to oba doplatí, nejen díky strážcům.


Upřímně, s touto recenzí jsem spokojena pouze z poloviny. Jsem strašně ráda, že se mi ji povedlo konečně napsat. Zároveň mě, ale mrzí, že není dokonalá.
Věci nebo knihy, které jsou dokonalé občas nejdou vyjádřit pouhými písmeny nebo slovy. Za těch tři sta stránek jsem si stihla zamilovat oba hlavní hrdiny. Jsem strašně moc ráda, že jsou další dva díly, protože by byl nenapravitelný hřích napsat o Layle jen jednu knihu.

Komentáře (0)