Každý je zločinec přehled

21.01.2023

2023
Před šesti lety jsem se nespletl. Při dalším čtení mě to baví více než napoprvé a dávám plné hodnocení. Vyprávění Eda Brubakera má skvělé tempo, dialogy jsou přirozené a rozhodnutí všech postav jsou pochopitelné. Tohle vás zkrátka na chvíli stáhne do zločineckého podsvětí a vy si s překvapením uvědomíte, že jste si oblíbili pěkné mizery, které byste v reálném životě nechtěli potkávat. Ke kresbě Seana Philipse jenom dodám, že se mi líbí, jak ve správné chvíli sází detaily na obličeje. A taky jak pro akci volí ty správné úhly pohledu a tu správnou perspektivu.

2017
Pohled do kriminálníkovy duše aneb cesta do zatracení. Musím říct, že jsem z Criminalu trošku zklamaný. Jednak za to můžou přehnaná očekávání a potom to, že to srovnávám s Brubakerovým Gotham Centralem. Gotham Central je naprosto geniální - policejní práce, která vede k cíli a pokaždé je naděje, že případ dopadne dobře (ať už zachráněnou obětí anebo alespoň chyceným vrahem). Criminal je jiný. Tady se díváme na svět z opačné strany barikády a cesta vede vždycky jenom dolů, hlouběji do větších sraček. Jakmile jedou uklouznete, tak už není cesty zpět. Svět zločinců, anebo těch, co se o něj jen otřeli, je zde vykreslen dost chmurně. Jako spirála “blbejch náhod a špatnejch rozhodnutí”. Ed Brubaker se nepouští do žádného epického příběhu. Jen sleduje osudy několika lidí napříč generacemi, jejichž osudy jsou propojeny skrze jedno podsvětí (anebo Podzemí). Osudy všech hlavních postav jsou vzájemně propletené a je zajímavé odhalovat, co spolu mají společné. Je to dost ukecané, ale to proto, že sledujeme myšlenkové pochody hlavních postav. Tak nějak jsem si jistý, že až to někdy budu číst znova, tak mě to bude bavit více než na poprvé.
Kresba Seana Philipse je parádní, ale není prvoplánově líbivá a plná barev. Je to parádně temné.