Witchann
přečtené 574
Dva roky prázdnin
1990,
Jules Verne
Kolik jen odpolední strávila jsem jakožto dítko školou povinné s nosem zabořeným v téhle krásné knize, zatímco jiné děti hulákaly venku pod okny. Tehdy to znělo parádně lákavě – dva roky bez školy? Dejte to sem a nerušit! Netrvalo dlouho, než mi došlo, že až taková legrace to nebude, ale to už mě od téhle (mojí nejoblíbenější) verneovky nikdo nedokázal odtrhnout. Malé ztroskotance jsem si zamilovala a celou dobu jim držela palce. Nečekejte žádného Pána much (naštěstí), ale tohle „prázdninové“ čtení rozhodně i tak stojí za to.... celý text
Poslední tajemství Jana T.
2013,
Jaroslav Velinský
Není to až tak drahná doba, co na mne z hlubin internetu vykoukla tato sympatická knížečka a já se celá natěšená pustila do "chuťovky na závěr". A nebylo to špatné počtení, vůbec ne, jednotlivé stránky letěly jako šípy, ale... Už to nějak nebylo ono. Panu Velinskému nelze upřít snahu o následování a uctění ducha původní trilogie a ocenila jsem i větší zapojení něžného pohlaví do příběhu, ale knížka celkově na mé rychlošípácké srdéčko moc velký dojem neudělala. Uznávám - nejspíš za to mohlo příliš vysoké očekávání... Ale himbajs, vždyt jsem ráda za to nostalgické nahlédnutí do stínadelských uliček, tak proč nepřidat hvězdičku navíc?... celý text
Záhada hlavolamu
1992,
Jaroslav Foglar
Když mi moje máma kdysi vyprávěla, jak si s ostatníma děckama mezi sebou půjčovali minimalistický časopis Ohníček, jen aby si mohli všichni přečíst další střípek z příběhů správňáckého klubu, nenapadlo by mě, jakou srdcovkou pro mne "Rychlošípáci" a jejich psík budou i po dlouhých letech. A už vůbec ne, že mě dokonce přimějí vytáhnout na pult knihkupectví slušný počet cenných papírků za tu parádní bichli, o které si moje máma tehdy mohla nechat jen zdát... Jakkoliv neuvěřitelně (vzhledem k dnešním poměrům, kterým vládnou samí nezdární plantážníci) mohou působit charaktery Mirka Dušína a jeho nejlepších kamarádů, jakmile vás jejich napínavá dobrodružství a potyčky s Vonty v potemnělých Stínadlech jednou popadnou za pačesy, už nikdy nepustí. To vám klidně odpřisáhnu na Vontskou kroniku. A to si pište, že mám ježka v kleci doma taky!... celý text
Hoši od Bobří řeky
1999,
Jaroslav Foglar
Ach, ta nostalgie a lehký mráz v zádech při vzpomínce na lovení bobříka odvahy! Krásná knížka, která vás přiměje postesknout si, kam to ta naše mládež bez Rikitana asi dotáhne. Nebo spíš nedotáhne...... celý text
Robin Hood
2008,
Alexandre Dumas, st.
Zbojnická klasika, kterou bych po těch letech už do ruky nevzala, to spíš zkouknu nějaký ten seriálek se švarnými herci. Ale přece jen - byl to jeden prvních opravdických románů, které jsem kdy jakožto ještě nezvedené dítko přečetla, tož nějaký ten komentík si Robin a jeho družina určitě zaslouží. Ovšem tímto prohlášením mé hodnocení i končí. Nepotěší, neurazí.... celý text