Saxofonista
přečtené 356
Hrdinové táhnou do boje
1994,
Karel Poláček
Kritizovaná němčina ... překladatelův nedostatek, že německé věty nepřeložil, když jsme v Čechách. Ne, to je jen intelektuální lenost čtenářů, zvlášť v době Google Translatoru. Co s tím má společného překladatel? Poláček je český autor a knihu napsal jazykem své doby, což zanechává mimo jiné důležité dobové svědectví, včetně té němčiny, takže ani žádný překladatel neexistoval. Švejk je té vojenské němčiny také plný, to i ten by se měl přeložit? To snad budou čtenáři za chvíli chtít, aby se starší české knihy překládaly do moderní češtiny? Nebo rovnou do newspeeku?... celý text
Bůh ví
2005,
Joseph Heller
Co se mi na téhle knize tak líbilo? No, nejlépe to lze vysvětlit tím, že poukážu na to, v čem se mýlí negativní komentáře k této knize níže. Nejde totiž o historickou knihu, nejde ani o epos, dokonce ani o méně vznešený hrdinský příběh. Nejde o příběh krále Davida, nejedná se ani o interpretaci Bible. Biblický text byl pouze využit k vylíčení toho, o čem život je a co nám z něj zbývá ke konci života. Koneckonců, ne nadarmo se Bible nazývá Knihou knih, která nás formou příběhů neinformuje o historii, ale odpovídá na zásadní lidské otázky. Někdo odpovědi hledá jako Jonathan Sacks, někdo jako Joseph Heller. Heller hledá odpovědi na otázku, k čemu ten život vůbec je a jaký má smysl, a to na příkladu krále Davida čekajícího na smrt. Že se příběh podivně motá a stále se vrací ke stejným tématům, navíc často některými vnímaným jako zbytečně obscénní? Ano, protože vypravěčem není Heller, ale nemocný starý muž. Tohle není Hra o trůny nebo něco podobného, kde postavy mluví k věci a strukturovaně, aby tím plnily roli průvodce dějem. Tohle je víření myšlenek někoho, kdo je analogem nějakého dědy ve starobinci. Ten také už stále dokola vzpomíná jen na to, že si kdysi dávno s nějakou holkou fantasticky zaklátil, jak dal kdysi Pepíkovi slavně na budku a Franta zase jemu, nebo že kdysi vyhrál vesnický přebor v ping pongu. No a pokud je takový děda trochu hloubavější, občas se v tom snaží najít nějaký smysl nebo opodstatnění pro svůj život. Jestli to vůbec stálo za to. A co najde? "Minulost nemá žádnou cenu, když se jí přítomnost nevyrovná". Dle jeho osobního založení může dojít i k tomu, co má ten jeho život dělat s Bohem. „Bůh má ten pohodlný zvyk svalovat všechny své chyby na druhé, ne? Naprosto svévolně, aniž ho někdo žádá, si někoho vybere, naloží na něj kolosálně těžké úkoly, na které vždycky úplně nestačíme, a potom obviní nás, že si špatně vybral.“ A tím se liší "Bůh ví" od mile lidově zábavného Bradfordova "Černošského pánaboha" nebo od spíše trapné Ptáčníkovy "Bibliády".... celý text
Městečko Vineland
1997,
Thomas Pynchon
Ten překlad je maso, hlavně v poslední třetině. Těžko se hodnotí případná ztráta smyslu vět, když člověk nemůže srovnat s originálem, ale leccos napoví takové drobné podivnosti jako: "Most zlaté brány" - to jako Golden Gate Bridge v SF, to je jako překládat londýnský The Tower. "Macyino spodní prádlo" - to je dost bizarní překlad pro oddělení spodního prádla v obchoďáku Macy's (který založil pan Macy, ne paní Macyová) "bílí Američané anglického původu" - nevím to jistě, ale myslím, že tam Pynchon spíš měl prostě WASP, než něco takhle krokolomného "operatér" místo "operátora" (šlo o letiště, ne o chirurgický sál) Navíc se v té poslední třetině už jazykový korektor vykašlal na opravu pravopisných chyb. Taky mi teda připadlo, že se tady Pynchonovi ten jeho děj, který on klasicky fragmentuje, navíc místy i nějak rozpliznul, což dílu ubírá.... celý text
