Pablo Kral přečtené 628

Já, robot 1993, Isaac Asimov

Úvod do neštěstí 2010, Paul Watzlawick

Podle vyjádření samotného autora jde o „úvod a praktickou příručku“. Nejde o nic menšího než „hodit světu záchranný kruh, jinak se utopí v záplavě návodů na štěstí“. Tato mistrovská miniatura čítající 70 stran ve mne zanechala hluboké stopy na celý život, a to nejen proto, že vtipnou formou seznamuje s nejvýznamnějšími myšlenkovými pochody, které nás mohou obrátit v dokonalé nešťastníky. Autor jaksi „za oponou“ i mezi řádky nastiňuje co si snad lze představit za tak nejasným pojmem, jako je „štěstí“. A protože tento problém pochopitelně ustavičně uniká jednoduchému a pozitivnímu řešení, je tato kniha rozhodným přínosem do zlatého fondu „návodů na neštěstí“. Knihu doplňují kongeniální koláže M. Hauptycha. Rád vzpomínám, jak jsme na počátku devadesátých let, kdy kniha poprvé vyšla, inspirovaně diskutovali o konstruování našich intrapsychických procesů. Povinná četba pro zájemce o psychologii a filozofii, ale hlavně pro každého „adepta neštěstí“. Dávám 5*... celý text

Všechno dobré je k něčemu zlé aneb Řešení paní Hekaté 1995, Paul Watzlawick

„Byl jednou jeden muž, žil šťastně a spokojeně, dokud si jednoho dne nepoložil otázku, zda má život, nezávisle na lidech, svá vlastní pravidla.“ Tak nějak začíná tato esej. Autor zkoumá cesty, jimiž se náš člověk ubírá a na konci knihy naznačuje překvapivé řešení. Když se mi kniha v roce 1995 dostala do rukou, měl jsem již za sebou kultovní „Úvod do neštěstí“. Watzlawick mne nezklamal. Jeho útlé dílko o řešení zlověstné bohyně osudu Hekaté se okamžitě stalo diskutovaným hitem pro všechny, kterým jsem je půjčil. Některé úryvky se mi často honily hlavou a „pasovaly“ i v běžném životě. Knihu doprovázejí kongeniální koláže M. Hauptycha, ze kterých mi běhá mráz po zádech kdykoli v knize listuji. Brilantní studie. Dávám 5*... celý text

Za hranice mozku 1999, Stanislav Grof

Mé druhé setkání se Stanislavem Grofem. Po „Dobrodružství sebeobjevování“ jsem tuto knihu četl již v hrubých rysech obeznámen s problematikou, kterou autor exponoval prakticky ve všech svých knihách: transcendenci lidské psýché buď za pomocí psychedelických látek, nebo holotropního dýchání. Měl jsem k dispozici dotisk prvního vydání nakladatelství GEMMA89, vydání z roku 1993. Autor se na 330ti stranách textu rozepisuje (na rozdíl od výše zmíněné práce praktického charakteru) obecně o nových perspektivách v psychoterapii. Zdá se, že kniha se koncepčně pohybuje převážně v teoretické rovině a význam má především pro zájemce o obory jako je obecná psychologie, psychiatrie a psychoterapie. Osobně mně kniha dodnes fascinuje jako základní dokument o možnostech léčby za pomocí mimořádných stavů vědomí. Občas se k ní vracím a stále žasnu nad neobyčejnou, průkopnickou prací vědců, jako je prof. Grof .Kniha obsahuje obrazovou přílohu, kde úchvatné a sugestivní malby Grofových klientů podtrhují opodstatněnost a závažnost autorova výzkumu v dosud ještě málo akceptované oblasti mimořádných stavů vědomí. Kniha ani po dvaceti letech své existence nepostrádá varovné a burcující tóny na poli nových vědeckých objevů. Umím si představit, že za dalších dvacet let si ji ještě jednou s chutí přečtu.... celý text

Dobrodružství sebeobjevování 2000, Stanislav Grof

Když se mi tato kniha dostala v roce 1993 do rukou, zapůsobila na mne jako zjevení. Jako návod na vyjevení samotné podstaty vesmíru. Transpersonální rozměr vědomí? Duševní stavy plodu během porodu? Navíc různé stavy navozené nedrogovou metodou (holotropní dýchání)? To byla tedy opravdu síla ! Světoznámý čechoameričan prof. Grof zde podrobně popisuje celou škálu možných prožitků plynoucích z mimořádných stavů vědomí a staví ji do psychoterapeutických, vědeckých a filozofických souvislostí. Nutno přiznat, že vyvodit závěry z takového výzkumu je přinejmenším problematické. Grof byl udělením bludného balvanu nařčen z nezodpovědných experimentů s „intoxikovanými hyperventilanty“. Ani s dvacetiletým odstupem času však neztrácí tato závažná, leč kontroverzní studie na půvabu ani na významu. V devadesátých letech jsem knihu přečetl snad pětkrát a pokaždé jedním dechem. Povinná příručka pro všechny psychonauty. 5*... celý text

Obrazové dějiny filozofie 2006, Nicola Ubaldo

Netradiční obrazové pojednání o klíčových pojmech v dějinách filozofie je skrz naskrz prošpikováno ilustracemi a fotografiemi, které jsou opatřeny podrobnými komentáři, a napomáhají tak k pochopení výkladového textu. Tvoří tak originální ikonografickou pastvu pro oči. Od ideálu klasických dějin filozofie se však Ubaldo Nicola - řekl bych – odklání poměrně svévolným výběrem témat, která na sebe příliš chronologicky nenavazují a soustředí se především na výklad jednotlivých POJMŮ. Knihu je tak možno začít číst v podstatě odkudkoli.Těžko říct, zda bych tuto knihu doporučil člověku, který je dosud filozofií zcela nedotčen. Snad by pro něj bylo vhodnější začít s něčím „polopatičtějším“, např. Sofiin svět, nebo Malé dějiny filozofie od Störiga. I tak mi nezbývá než knihu doporučit všem zvídavým čtenářům se sklonem klást si elementární otázky. Osobně nelituji času stráveného nad tímto pozoruhodným dílem. Zanechalo ve mne pocit, že i tak náročnou disciplínu, jakou je filozofie, je možno pojednat zajímavým způsobem. Rád se k ní ještě nejednou vrátím. Dávám 4 *... celý text

Strach. Základní průvodce, jak přežít bouři 2015, Thich Nhat Hanh

Exodus: Osud vyhnanců 2006, Guido Knopp

Jako zdravotník si často kladu otázku, co všechno ještě člověk musí zkusit, než konečně umře. Když jsem si myslel, že žádná Knoppova kniha mne už nemůže nijak překvapit, tak z "Exodu-osudu vyhnanců" mne opravdu nebylo dobře. I kdyby tahle práce byla jen smyšlenou fikcí - přesto by na mne asi udělala mohutný dojem. Slovy humanisticky smýšlejícího filozofa: Je mnoho způsobů jak lze "zakoušet bezvýchodnou existenci". Uprchlictví je jedním z nich. Studie mnou otřásla. Na druhé straně řekli-li jsme A, řekněme i B. Pokud jde o světskou spravedlnost - musím souhlasit s tím, že bylo správné vyhnat Němce z území, jež okupovali. Koneckonců to byl přímý důsledek "jejich" světové války a museli za expanzivní agresi zaplatit. Bohužel i (zdánlivě) nevinní civilisté. Tak to vidím. Otevřená výpověď o válečných a poválečných hrůzách si zaslouží jasných 5*... celý text