onqa
přečtené 48
Čarodějnice
2018,
Camilla Läckberg
Vážně je pro zvýšení zájmu čtenářů třeba, aby kniha pojednávala o vraždě dítěte? Nejde to líp? A je opravdu nutné, aby se spisovatelka, která píše detektivní romány s prvky romantiky zabývala uprchlickou krizí? A části s čarodějnicí Elin, to jako vážně? A to rozuzlení na konci... Jakýsi článeček z Bohuslanských novin, aby tato část byla v knize oprávněně, a zapadla tam? Kdybych mohla Camille poradit, řekla bych jí, aby, jestliže má tak nutkavou potřebu, o čarodějnicích napsala samostatnou povídku. Nebo to snad bylo kvůli názvu knihy? Že by Camilla nevymyslela lepší název než Čarodějnice a proto se rozhodla čtenáře obohatit o část s čarodějnicí? Možné je vše. Kdo z nás vidí do hlavy pachatele... A pak už jsme se jen dozvěděli, jak vyrůstají Eričiny děti, že Anna už je na tom líp, Kristina se bude vdávat a Melberg je stále stejný hňup. A vražda a její pachatelé? Tolik kombinací a možných řešení. Ach... Nebo spíš, ach bože. Takže až se budete v létě nudit na lehátku pod stromem a nebude se vám chtít přemýšlet, přečtěte si Čarodějnici. A dejte si k tomu zmrzlinu. U téhle knihy nějak zvlášť vadit nebude, když ji pokapete.... celý text
Špinavá práce
2007,
Christopher Moore
Charlie je novopečený otec. Charlie už předtím pár vteřin držel maličkou Sophii v náručí a zase ji rychle předal staniční sestře s tím, že by měl někdo kvalifikovanější přepočítat, jestli má správný počet prstů na rukou i nohou. Sám to spočítal dvakrát a pokaždé dospěl k počtu jednadvacet. "Co když má to děcko ocas?" Charlie si byl naprosto jistý, že na ultrazvuku ze šestého měsíce zahlédl ocas. Prý pupeční šňůra! "Žádný ocas nemá, pane Ashere." "Budu ji mít rád i s prstem na ruce navíc, nebo s ocasem." "Žádný zatracený ocas nemá, vy troubo!" "Mohli jste jí ten ocas odstranit na porodním sále." Charlie vzal jeden dlouhý pramen Racheliných vlasů, natáhl ho přes Sophiinu hlavičku a začal ho upravovat, jako kdyby to byly její vlásky. "Nic na tom nebude, když jí nenarostou vlasy. Když nám dají její ocas, můžeme jí z něj transplantovat chomáčky chlupů na hlavu.." Tahle kniha má hloubku. I když se při čtení budete smát tak, že vám potečou slzy, jsou v ní místa, kde je skrytá hluboká pravda. Je o životě, umírání, o Smrťovi, Kerberech, příšerách z hlubin, bláznech, betasamcích... Je nádherná.... celý text