Nočnípták přečtené 882

Heidi, děvčátko z hor 1973, Johanna Spyri

Mezi mé oblíbené knížky z dětství patří určitě i Heidi. Ta s ilustracemi od Daniely Hahnové. Vidím totiž velký rozdíl mezi tou mojí a těmi novějšími. Myslela jsem, že je to jakási nostalgie, ale tím to nebude. Moje vnučka totiž má jednu tu novou a také se jí víc líbí ta moje. Ve mně rozhodně rozporuplné pocity nevzbuzovala jako v Květince 008. I v jiných knihách se psalo o dětech s nějakým postižením. Namátkou třeba Kulhavý šermíř od A. Zhoře, nebo v knihách o Kájovi Maříkovi. Ani ve foglarovkách se neobjevují jen aktivní a optimističtí chlapci. Tady je vidět, jak různě prožívají děti stejný příběh. Asi je to opravdu dáno prostředím a výchovou, jak píše Chesterton. Jako povinná četba asi zařazená není na žádné škole. Naše děti měli četbu doporučenou a tam ji učitelka zařadila, protože většina třídy si to přála. Ta většina totiž byla děvčata. Kluci sice frflali, ale nakonec se to líbilo i jim. Proč si Andi nepřeje Harryho Pottera ? Dnešní děti ho mají rádi. Co děti, vždyť já taky. A to jsem babča. Ovšem nad mojí něžnou Heidi není.... celý text

Příruční orákulum a umění moudrosti 1990, Baltasar Gracián

Mně se Orákulum líbí. Teda aspoň většina z napsaných "mouder". Nekoukám na knížečku z hlediska náboženského i když autor je jezuita. Ale v 17. a 18. století u evropských dvorů se určitě žilo tak, jak nám vtipně a s elegancí autor předkládá. Jako návod pro život se určitě doporučit nedá, ale... občas je tam něco opravdu moudrého - Nedělat z jedné hlouposti dvě. Umět zapomínat. Nesetrvávat v omylu.... celý text

Kulhavý šermíř 1966, Antonín Zhoř

Antonín Zhoř napsal krásnou knihu o životě malíře Jaroslava Čermáka. Je to kniha pro děti, ale tohle zařazení je dost zavádějící. Četla jsem ji poprvé tak ve dvanácti, možná dřív. Pak určitě ještě dvakrát, třikrát, A teď po letech. Se stejným pocitem jako kdysi jsem prožívala radosti a smutky malého chlapce i dospělého muže. Ilustrace Kamila Lhotáka skvěle doplňují malířův příběh.... celý text

Slabikář návštěvníků památek 2000, Jaroslav Herout

Jako je slabikář pro prvňáčky, tento slabikář je pro dospělé, kteří mají rádi památky, architekturu, historii, luštění křížovek. Mám jej v knihovně již dlouho a často se k němu vracím. Někdy z nutnosti, když v historickém románu narazím na pojem mně neznámý, někdy jen tak pro radost listování. A také ji nosím v batohu při mých výpravách s vnoučaty, jak napsala babicka_amalka.... celý text

Má vlast 1973, Vilém Heckel

Mám rád les že toho nenamluví ani zaživa Jenom někdy naslouchám do noci krvavé při jeho korun s rozlíceným vichrem, a to potom i potok s děsem pádí dolů, kámen nekámen. Po smrti -- pouhé pařezy -- světélkují dušičkami zemřelých a obrůstají václavkami, svými sirotky. Tak voní, že musíš pokleknout a sehnout hlavu k těm popravčím špalkům, abys vdechl aspoň něco z osudu těch, co stojí celý život zpříma. Oldřich Mikulášek, LES Má vlast Viléma Heckela je jakousi dvouhlasou knihou. Jedním hlasem jsou jeho fotografie a druhým verše našich básníků. Původním záměrem fotografa bylo vydat tuto knihu po doplnění svého archivu. Lavina pod Huascaránem tomu zabránila. Vychází tedy vlastně nedokončená. Doprovodit ji slovem měl básník František Hrubín. Zemřel, než mohl toto uskutečnit. Soubor fotografií tedy doprovází Hrubínovy verše, které ještě doplňují další čeští a slovenští básníci. Jednou vás opustím, modré hladiny vod, vás, kopce, k horám tam v dálce nizoučký schod, vás, noci srpnové, k dávným milenkám zvoucí, vás, lípy s bzučivým rouchem, lučiny skvoucí, divizny, proti nimž chudnou plápoly svic, jednou vás opustím navždy, nebude nic. František Hrubín, Zpěv lásky k životu... celý text

Naše hory 1974, Vilém Heckel

Vilém Heckel - fotograf, horolezec, statečný člověk, přítel a kamarád řekl: ,,V horách jsem doma, protože ty naplňují můj život . . . Ale k těm horám ještě něco patří - a to jsou kamarádi . . ." Říká se, že umíráme na to, co nejvíc milujeme. Vilém Heckel zemřel v milovaných horách a nám zanechal tolik krásných fotografií, že by vystačily na mnoho knih. V této nám představuje krásu a divokost našich hor - českých a slovenských. Mne těší, že jsem jako tramp /ne horolezec/ navštívila mnoho míst, kterými chodil Vilém Heckel.... celý text

Doupě 2017, Jakuba Katalpa (p)

Tak nevím. Líbila? Nelíbila? Asi obojí. To se mi ještě nestalo, abych byla z knihy takhle rozpolcená. Zhltla jsem ji během víkendu. Četla se rychle určitě kvůli krátkým kapitolám. Nedovedu popsat co mi na ní vadilo. Určitě to nebylo střídání příběhů ani chování pošťáka. Snad to byla sama Květa. Její chování se mě zdálo nereálné. To, že se před dcerou a podnájemnicí ničím neprozradila, že nikdo nepoznal na jejím chování změnu. To děj příběhu amerického páru i vietnamské stařenky byl skutečný a pro mě i zajímavější. Také jsem od knihy asi čekala úplně něco jiného. Četla jsem od Katalpy Němce a byla jsem nadšená. To však neznamená, že na autorku zanevřu. Věřím, že další kniha mě opět nadchne. Knihy o kterých vím, že už je nebudu číst podruhé hodnotím 2*.... celý text

Velká kniha o seriálu M*A*S*H 1995, Suzy Kalter

Pro mne je kniha památeční 2x. Poprvé jako památka na nepřekonatelný a dosud nepřekonaný seriál. Podruhé jako památka na mého tatínka. Tenkrát jsme mu ji koupili k narozeninám. Miloval seriál a žádný díl mu neutekl. Půjčoval ji nám všem. Dětem i vnoučatům. Museli jsme však rychle vracet. Nemohl bez ní být dlouho. Pak jsem ji zdědila. Když tatínek zemřel, dala ji maminka mě. Prý proto, aby se vnoučata nehádala. A tak ji teď půjčuju já. Musí ji však rychle vracet. Nějak bez ní nemohu být dlouho. Už se o ni zajímá i vnučka. Jak zde řekl Onyx18. Vynikající kniha o vynikajícím seriálu-... celý text

Hradní věž 1967, Vilém Závada

Nebe od lučních zvonků modravé. V podvečer sedíš na trávě a chtěl bys číst, když vítr obrátí list a na kolenou máš knihu nebe rozevřenou. /čtenář básní/ Jen tišina tě vábí. Jen teskné léto babí. Jen schoulení a mlčení. Dobrou noc -- zapláči. Dobrou noc -- zpíváš. Co tě to obtáčí? Kam se to díváš? /ticho/ Kohoutek zakokrhá. Noc dřímot panenských se trhá. Jitro se pýří do krve. Z růžové mlhy vychází žena v slunečnou šálu zahalená. V ní nový den se počíná /u studánky/ Nevím co dodat. Vilém Závada - kouzelník se slovy. Cítíte to také z těch úryvků?... celý text

Čas mezi šitím 2014, María Dueñas

Měla jsem obavy, aby to nakonec nebyl obyčejný románek. Nebyl. Kniha byla úžasná. Vůbec mě nevadilo, že děj plynul pomalu, neuspěchaně. Dozvěděla jsem se hodně historických informací, které jsem neznala. Zrovna tak docela dost o životě v nám neznámém prostředí Maroka. Také hodně věcí o šití. Nechyběly ani špionážní kapitoly. Konec mě nevadil a nezkazil můj dojem z románu. Byl opravdu půvabný, jak už tady někdo napsal. Doporučuji a dávám 5*... celý text

Kameni, přicházíš... 1970, Vladimír Holan

Již dlouho jsem neměla tuto sbírku v ruce. S potěšením jsem se pustila do čtení. Pořád cítím (jako kdysi) tesknotu a tíhu, ale také laskavost, lásku a naději. Nepamatuji se, co jsem si tenkrát myslela o doslovu Vladimíra Justla, ale dnes se mě zdá (jeho pitvání) skoro zbytečné a hlavně rušivé. Ovšem pocit z Holanových veršů si nenechám zkazit.... celý text

106x Mariánské Lázně 1990, Vladimír Křížek

Tohle byla pochoutka. Čtenářská pochoutka. Vzhledově nic moc, ale obsah na jedničku. Zajímavé čtení. Historie vzniku lázní prokládaná popisy přírody, pramenů. Spousta známých jmen dávné i nedávné historie. Tahle knížka se povedla.... celý text

Tanec s nepřítelem - Válečné tajemství mojí rodiny 2014, Paul Glaser

Vážím si Roosje pro to, že ve svých zápiscích nic nezatajuje. Kdo by přiznal své styky s SS? Myslím, že pro zachování života by člověk dokázal udělat i horší věci. A Roosje musíme přiznat, že též pomáhala druhým. Byla to obdivuhodně silná a statečná žena. Hodně se psalo o tom jak se chovali k židům po válce v Polsku. Ale o chování obyvatel v Nizozemí jsem dosud nikde nečetla. Tohle chování bylo zavrženíhodné, ne to Roosjiino. Autorovi patří poděkování, že měl vytrvalost a knihu napsal.... celý text

Čas nečas 1984, Josef Kainar

Kdo by neznal Kainarovu báseň Stříhali dohola malého chlapečka. I když ji znám nazpaměť, stejně si ji ráda přečtu Nikdy ji nepřeskočím. V tomto výboru veršů jsou další Krásné básně. Třeba Kocourek, Blues o kolejích nebo Dvanáct kytar. Za všechny aspoň kousek z Blues o kolejích. U železničního mostu nad řekou ve vzduchu visí dým a blues U železničního mostu nad řekou ve vzduchu visí dým a blues Kdykoli vlak mě míjí mé srdce teskné je dívám se za ním a přemýšlím kam tekou koleje... celý text

Vyšel jsem dřív než hvězda ranní 1962, Alexandr Sergejevič Puškin

Alexandr Sergejevič Puškin - Pěvec touhy po svobodě ŠVEC Podobenství Švec jedenkrát se díval na obraz-- "Tadyhle na botách je chyba," pravil. Malíř vzal štětec, chybu poopravil. Švec ale neměl dost a začal zas: "A tohle oko, myslím, krapet šilhá, na prsou tuhle je moc nahoty..." Tu malíř ztratil klid a přerušil ho: "Dost, milej zlatej, nesuď nad boty!" Na přítele jsem myslil v tomhle žertu, čeho je znalcem, to bych neuhod, zato je přísný, nic mu není vhod, soudí kdeco -- nač ale uvšech čertů? Kdyby tak zkusil zůstat u svých bot! 1829 Je to již přes 200let, když Puškin napsal své první verše. 200 let a přitom jsou tak současné. Nejenom jeho básně, ale celé jeho dílo.Gogol o Puškinovi napsal: "Je to ruský člověk na takovém stupni vývoje, k jakému možná dospějeme za dvě stě let." A Puškin opravdu ve své době ztělesňoval zítřek, budoucnost /nejen/ Ruska.... celý text

Šumava 1993, Karel Kuklík

Šumava - to jsou lesy, slatě, řeky, potoky, jezera. Jedním slovem krása. Tuhle krásu pro nás Karel Kuklík zachytil na svých fotografiích. . . . v hlubokých roklích, . . . na strmých stráních a tu a tam v tichém úkrytě udržely se zbytky dávné slávy lesní . . . Karel Klostermann... celý text

Církevní rok a lidové obyčeje 2005, Vlastimil Vondruška

Knihu vlastním už spoustu let a vždy, když potřebuji najít něco o historii různých svátků nebo náboženských obřadů, ji mám po ruce. Nikdy však nezůstanu jenom u toho jediného, co právě potřebuji. Vždycky se začtu a nevím kdy skončit. A tak ji vlastně čtu pořád dokola. Dávám palec prvnímu komentáři zde, protože má Filatov pravdu.... celý text

Národný park Slovenský raj 1993, Ladislav Jiroušek

Publikace nám představuje národní park Slovenský raj ve čtyřech ročních obdobích. Proměnlivost přírody, její krásy a poezii poznáváme z překrásných fotografií. Dobšinskou ledovou jeskyni zná skoro každý, ale třeba Medvědí jeskyně je veřejnosti nepřístupná. Prvně jsem fotografie z nepřístupných jeskyní viděla zde. Stále vzpomínám na jednu podzimní dovolenou před lety. To jsme prošli s báglem na zádech malý kousek Slovenského ráje. Byla to nádhera.... celý text

Bereme, co je 2005, Věra Nosková

Četla jsem tuto knihu hned jak vyšla a líbila se mně. Teď, při druhém čtení, snad ještě víc. Ani jednou jsem si nepomyslela, že by se Pavla přehnaně litovala a cítila se obětí, že by se v sobě jen babrala, jak tady bylo napsáno. Byla dospívající dívka, měla své touhy a přání. Jako každé mládí se cítila omezována ve svých plánech, ve svém životě. V poměrech, které tehdy v 50.letech panovaly a s rodinou jakou měla je vlastně obdivuhodné, že nerezignovala. Každý člověk je jiný. Každý si se svým životem poradí jinak. Já také vyrůstala na maloměstě, ale nikdy jsem netoužila po útěku/to asi pro moje bezvadné rodinné zázemí/. Přesto Pavlu chápu. Na jejím místě bych také chtěla pryč. Dalším plusem knihy je pro mne spisovatelčina bohatá slovní zásoba a odkazy na literární a umělecká díla. Obálka a anotace je opravdu zavádějící... celý text

Československo 1982, Ludvík Uhlíř

Krásné fotografie /některé dnes již neexistující /. Předmluva pochopitelně poplatná době ve které kniha vyšla.