mgeisselreiter přečtené 736

Jak voní tymián 2000, Marcel Pagnol

Tatínkova sláva - krásně napsané, až je ta příroda cítit. I filmové zpracování z roku 1990 je stejně povedené. 5*, 20. 9. 2022. Maminčin zámek - skoro jako Tatínkova sláva (a platí i pro film z roku 1990), snad jen o něco méně poutavé, příběh o něco málo méně zajímavý. 5*, 26. 9. 2022. Čas tajemství - část příběhu se objevila také v jednom z výše uvedených filmů. Vyprávění je stále moc pěkné. 4-5*. Čas lásek - i tyto příběhy jsou poutavé, zajímavé a jsou svědectvím své doby. Tato část vyšla až posmrtně, autor ji nestačil zpracovat do finální podoby, je tedy malinko neuspořádaná, ale příběhy jsou opět velmi poutavé. 5*. Celkově je celá kniha krásné milé počteníčko, i po technické stránce je výborně připravená a za zmínku stojí i doslov, objasňující především vznik této knihy. 5*, 1. 10. 2022.... celý text

Tanec s gestapem 2021, Paul Dukes

Toto je jedna z nejlepších "detektivek", co jsem kdy četl. Detektivka v uvozovkách, protože to je skutečný příběh, ale perfektně vylíčen. Příběh je to vlastně dost banální, ale autor se v pátrání ničím nenechá zaskočit, ničím nenechá odradit, nenechá si věšet bulíky na nos a prověří každičkou drobnost. Jeho líčení je poutavé, neobyčejně čtivé a občas i zábavné, přináší výtečné dobové svědectví a postřehy, no téměř to nemá chybu. Kdybych snad měl výborně připravené knize něco maličko vytknout, tak snad jen to, že současné fotky (hlavně str. 212 a 213) jsou silně amatérské ve srovnání s dobovými a že doslovy jsou hodně zaměřené na vilu Tugendhat a méně již na samotný příběh a autora (tomu je sice též věnován prostor, ale přijde mi, že po dočtení všech doslovů to snižuje zážitek / odvádí pozornost od samotného neskutečného pátrání). Plných 5*, 18. 9. 2022.... celý text

Ostrov ztracených vzpomínek 2021, Jóko Ogawa

Kniha nepatří mezi strhující, ale poutavé, záhadné, zajímavé. Má něco maličko z Kafky, trochu víc z Murakamiho, ale jsou zde i další vlivy a paralely, které rozebírá výborný doslov překladatele Petra Holého. Přiznám se, že mé zaujetí ke konci začínalo slábnout, vše se již hodně opakovalo a chyběl mi další zajímavý vývoj. Z původně zamýšlených 85% tak dávám 80%. Kniha z nakladatelství LEDA je výborně připravená a moc se mi líbilo rozvolněnější řádkování - kniha se tak velmi dobře čte. 17. 9. 2022.... celý text

Enderova hra 2013, Orson Scott Card

Moje první setkání s tímto autorem dopadlo velmi dobře. Téměř celou knihu jsem přečetl na jeden zátah, což vypovídá o tom, že se četla dobře, že nenudila, že byla zajímavá, a to i přesto, že nejsem vůbec fanda do válčení a vojenské taktiky. Z tohoto důvodu mě nezajímaly pasáže věnující se bojové strategii, kterých ale naštěstí nebylo tolik. Když to shrnu, námět je taková klasická stará škola sci-fi, o které není třeba moc polemizovat - je to či není uvěřitelné, to je na každém, ale je třeba to brát tak, jak to je a není účelem to řešit. Trochu víc možná někdo řeší to, jakým jazykem mluví a jak se chovají opravdu malé děti - to je méně realistické, ale opět není nutné to nijak řešit. Prostě se nechce unášet příběhem a vychutnávejte si ho. Za pozornost stojí doslov, detailně pitvající celé autorovo dílo. 75-80%, 12. 9. 2022. Dodám, že ač jsem s románem spokojen, mám jaksi dojem, že už nic od autora číst nemusím, že vše ostatní bude jen slabší pokračování.... celý text

Gorily v mlze 1988, Dian Fossey

Je dobře, že tato kniha existuje, ovšem po literární stránce je to průměr. Dozvídáme se mnoho zajímavého o gorilách, občas poutavým příběhem, častěji téměř nudným líčením kdo ze které opičí skupiny kam přeběhl, kdo se komu narodil apod. I když je kniha už historický dokument, ničemu to nevadí. Bylo by zajímavé se na problematiku podívat aktuálně... 75%, 10. 9. 2022.... celý text

Chiméra 38 2020, Kjell Westö

Kniha se dobře četla, ale očekával jsem, že se dovím něco zajímavého z historie, což se stalo vlastně jen díky velmi dobrému doslovu. V ději se autor až moc snaží zobrazovat reálie té doby - film a jeho hrdiny především ale nejen to. Pro běžného českého čtenáře je to nic neříkající, asi jako kdyby někdo vyzdvihoval Buriana, Marvana, Gollovou apod. Historické pozadí - především bílí vs rudí, není prakticky vůbec osvětleno. A hlavní dějová zápletka je vyloženě chabá. Z mého pohledu je román hodně přeceňovaný anebo je to tak, že sice není nic moc, ale většina dnes vycházejících knih je ještě mnohem slabších? 60-70%, 29. 8. 2022.... celý text

Běhání 2004, Libor Soumar

Kniha mi přijde až moc odborná a teoretická, ale i z tohoto pohledu je zajímavá a užitečná. Nevím, jak ji hodnotí pokročilí běžci, já mezi ně nepatřím. Dělám spíš rekreačně cyklistiku a veslování a tak jsem zde hledal nějaké univerzální informace, které jsem i našel. Při 70% dám 3*, 23. 8. 2022.... celý text

Jak to vlastně bylo? 1999, Julian Barnes

Kniha má perfektní rozjezd, výborně se čte a je nejen zajímavá, ale i zajímavě vystavěná. Bohužel toto okouzlení u mě postupně vyprchává, takže asi tak po polovině, snad až ve dvou třetinách, se začínám nudit, navíc autor začíná až moc experimentovat - často téměř není poznat, kdo právě hovoří, čtenář i přes vynucené soustředění jaksi ztrácí pozornost. Takže závěr přečten spíš z nutnosti, než z potěšení. Od 80% ke slabým 60%, celkově 75%, 21. 8. 2022.... celý text

Fatu-Hiva 1981, Thor Heyerdahl

Kniha byla v této podobě napsána v roce 1974, ale děj se odehrává v roce 1938. To v sobě má to kouzlo, že autor sice líčí fantastické zážitky z mládí, kdy mu bylo 24 let, ale tak trochu už svět poznal a přidává i své zkušenosti a poznatky jako šedesátník. Samotný příběh je opravdu téměř neskutečný. Jaký byl svět ani ne před 100 lety jiný, a přesto už i v té době Heyerdahl hledal útěk před civilizací. Přitom jen dostat se na Fatu-Hiva bylo nesmírně komplikované. I když autor velmi dlouho hledal místo na světě, které bylo co nejméně zasaženo moderní civilizací, ani zde její stopy nechyběly. Na druhou stranu také ztratil nemálo ideálů o neposkvrněné přírodě a primitivní civilizaci. Ale to už bych moc prozrazoval, raději si knihu přečtěte, opravdu je to neuvěřitelný pohled na nás samé celkem nedávno, navíc v mnohém aktuální a současný! Plných 5 * nedám jen proto, že některé části byly až trochu nudné, jak autor filozofoval a rozjímal. Při 90% na hraně 4*, 19.8. 2022.... celý text

Tep prachu 2005, Tim Winton

Pro mě slabší než Ovčácká chajda a s ještě víc výhradami. Knihu jakoby psali 2 autoři, nebo jakoby autor napsal první část, pak si dal oddych a začal druhou část úplně jiným stylem. Ten byl rozhodně zajímavější a poutavější, než první část, která mě téměř nezaujala. Winton navíc s oblibou používá poměrně často dost sprosté výrazy, bez kterých by to taky šlo. Celé dílo mi přijde zvláštním způsobem "vyumělkované", ovšem hlavní postavy autor nedokázal dle mého soudu dost dobře vykreslit. A v neposlední řadě Volvox Globator opět nasekal v textu nemálo chyb. Sečteno a podtrženo: první část stěží za 60%, druhá snad i nad 70%, celkově 3*. 10. 8. 2022.... celý text

Vábení hor 2000, Jon Krakauer

Kniha přináší 11 reportáží (či příběhů nebo jak to nazvat), které již dříve vyšly časopisecky, a poslední příběh je napsán pro tuto knihu, i když je vlastně svým dějem nejstarší. Pro milovníky dobrodružství a extrémních výkonů především při zdolávání hor je to jistě velmi dobré čtení, a to především díky výbornému stylu Jona Krakauera. I když jsou reportáže z konce 80. let, pro mě neztrácejí na zajímavosti a čtivosti. 75-80%, 2. 8. 2022.... celý text

Paní Bovaryová 2015, Gustave Flaubert

Chápu, že kniha v době uvedení mohla vzbudit velký zájem a rozruch. Mně styl psaní přišel hodně ukecaný, asi tak, jako když vám někdo chce něco povědět, ale mele o všem možném kolem, až ho přestanete vnímat a myslíte na něco jiného. Takže děj se trochu ztrácí, ale jsou části, které nenudí a čtou se dobře. Na druhou stranu ta omáčka kolem hodně dokresluje dobu. Před osmi lety jsem viděl filmové zpracování z roku 1991 od Claude Chabrola, které vystihuje i tuto knihu: "Sledujeme nesympatickou hlavní hrdinku nudným, plytkým a přehnaně dlouhým filmem." 60%, 31. 7. 2022.... celý text

Mé srdce pohřběte u Wounded Knee 1976, Dee Alexander Brown

Moc pěkně napsané, čtenář si dokáže udělat dost dobrou představu, jak to bylo s útlakem, diskriminací a likvidací indiánů v období 1860-1890. Mnoho skutečných citátů, autor se snaží držet nestranný pohled, i když všechny příběhy jsou postaveny především z pohledu indiánů a na běloších zde není téměř nic pozitivního. Kniha na mě dost zapůsobila, nebude sice patřit mezi mé úplně top knihy, ale kdybych dal jen 4*, nebylo by to dostatečné. 29. 7. 2022. Doporučuji ovšem přečíst výborný komentář uživatele jave - opravdu to chce se na knihu podívat s odstupem a více kriticky.... celý text

Sucho 2017, Jane Harper

Z mého pohledu trochu přeceňovaná kniha. Čte se velmi dobře, zdá se, jak to odsýpá, ale když se pak zamyslíte, zjistíte, že se to vlastně vleče, je to zbytečně natahované. Závěr začíná být více napínavý, ale bohužel vyplouvá na povrch několik chyb v příběhu (ve vyšetřování...), takže ze zdánlivě realistického románu se stává tak trochu thriller amerického stylu - zkonzumuj, užij si to a moc o tom nepřemýšlej a zapomeň. Prostě není to špatné, ale u mě při 70% za 3*, 21. 7. 2022.... celý text

Cesta nikam 2020, Józef Mackiewicz

Velmi čtivé, velmi zajímavé, historicky poučné, pro mě skvělý závěr. 75-80%, 16. 7. 2022.

Černá kniha CIA 2018, Yvonnick Denoël

Jak píše Dovahkiin, jde o dost špatně napsanou knihu. Je to takový slepenec všeho možného, ale vždy se jedná jen o jeden pohled na věc, není doplněn žádný názor. Problematika je to ale tak složitá, že nejde jednoznačně říct, co je / bylo dobře a co špatně. Chtělo by to hlubší pohled a rozbor z více pohledů. Každopádně kniha představuje CIA a celé Spojené státy v ne moc dobrém světle, zároveň ale čtenář snadno pochopí, že tato špína a zákulisní hra se děje po celém světě. Z toho je čtenáři hodně nepříjemně. Za mě 60% - sice dost zajímavých informací, ale příšerně špatně podaných. 10. 7. 2022.... celý text

Císařova perla 2002, Robert van Gulik

Tento příběh mi přišel příliš překombinovaný a místy i nereálný, přestože Gulik píše velmi dobře - žádné dlouhé a zbytečné kecy kolem. 65-70%, 26. 6. 2022.

Šógun (II. a III. díl) 1993, James Clavell

Bohužel pro mě bylo čtení této knihy (včetně prvního dílu) víc utrpením než potěšením. Bylo to nekonečné a stále jsem to nemohl zdolat. Říkal jsem si, že aspoň lépe proniknu do mentality (tehdejších) Japonců, ale nakonec k tomu by stačil i méně než poloviční rozsah. Neustále jsem čekal, kdy už se to trochu rozjede, trochu nadějně to vypadalo na začátku druhého dílu, ale jen krátce, podobně na začátku třetího, a zase nic. Vyprávění je neskutečně podrobné a zdlouhavé, příběh a děj se jaksi skoro ztrácí. Od Clavella už asi nikdy po něčem rozsáhlém nesáhnu. 50-60%, 25. 6. 2022.... celý text

Šógun (I. díl) 1991, James Clavell

Nějak jsem se do knihy nemohl pořád začíst. Je to hodně rozvláčné, zajímavé a čtivé pasáže se střídají s méně zajímavými a méně čtivými. Bohužel to byl pro mě typ knihy, ke kterému jsem se spíš nutil ke čtení než se na čtení těšil. Až v závěru mi přišel děj víc poutavý. Autor se hodně snaží čtenáři poskytnout co nejširší obrázek o Japonsku (a s tím souvisejících Španělech, Angličanech a Portugalcích) kolem roku 1600, za což mu chvála, ale v tomto případě bych asi spíš uvítal více čtivý, dobrodružný a stručnější příběh. Necelých 70%, 29. 5. 2022.... celý text

Čínské století 2008, Federico Rampini

Kniha byla napsána a vydána roku 2005, což se nezdá tak dávno, ale v některých oblastech díky rychlému celosvětovému, ale hlavně čínskému pokroku je neuvěřitelně zastaralá. To není výtka, je totiž zajímavé srovnávat, co se za tak krátkou dobu změnilo a jak moc. Rampini většinu kapitol pojal jako reportáže na různá témata. Některá jsou velmi zajímavá, některá mě tolik nezaujala, každopádně čtenáři přináší různorodý pohled na (téměř) současnou Čínu. A o mnohých veledůležitých tématech se ani moc nemluví a neví! Nakonec si dovolím jednu alarmující citaci z úplného závěru knihy, kdy autor předpokládal to, co bohužel je nyní realitou v ČR, Evropě i USA: „Sympatie, jíž se pekingské diktatuře dostává od mnoha lidí ze Západu, poukazují v podstatě na naši krizi důvěry v sebe sama a v hodnotu našich svobod. Pokud se Čína nezmění, hrozí, že se změníme my. Vliv této nové světové supervelmoci, sbližování a vzájemná kontaminace systémů mohou posílit autoritářské choutky, které jsou již v Americe a Evropě přítomné. Více globalizace a méně svobody, více kapitalismu a více disciplíny pro všechny: to by byl ten nejhorší možný závěr čínského století.“ 70-80%, 15. 5. 2022.... celý text