Koka
přečtené 1531
Deník rudolfinského dvořana. Adam mladší z Valdštejna (1602-1633)
1997,
Marie Šedivá Koldinská
Kniha mě literárně nezaujala, ale čtenářsky fascinovala! Co dělal Adam ml. z Valdštejna snad celý život? Jedl! Sám, nebo přijímal hosty nebo navštěvoval jiná panství, kde dostal najíst. Ukázka z knihy (str. 148): Prosinec 1607 - 2. Jedl jsem doma, 3. Jedl jsem u pana prezidenta (myšleno u Helmaharta Jorgera z Tolletu), 4. Jedl jsem u pana z Celtinku (myšleno u člena rodu Zelkingů ze Zelkingu), 5. Měl jsem hosty, 6. Jedl jsem u pana prezidenta, 7. Měl jsem hosty, 8. Jedl jsem doma. U koho jedl devátého prosince roku 1607, už neprozradím, doporučuji si to přečíst!... celý text
Umělecká Paříž
2002,
Václav Fiala
V letech, kdy se mi nedaří našetřit na cestu do Paříže, si tuto knížku čtu a v představách chodím po těch ulicích a sním! Nedávno jsem v TV viděla reportáž, jak nějaká polská firma zpracovala 3D formát staré Varšavy, aby i ti, co nezažili toto město před bombardováním, si dovedli představit jeho krásu. Myslím, že Fialova kniha by si zasloužila též takové zpracování, bylo by to jako pokračování filmu W. Allena Půlnoc v Paříži.... celý text
Hedvábí
2004,
Alessandro Baricco
Toto není ani tak komentář ke knize, ale komentář k anotaci zde výše uvedené. Pokud se její autor opravdu domnívá, že obsahem je "příběh muže, který cestuje přes celý svět a živí se prodejem vajíček bource morušového", tak si dovolím polemizovat. Obchod hedvábím je tam, myslím, jenom pozadí pro něco úplně jiného. Asi opravdu VELMI záleží na optice čtenáře (a tím nemyslím počet dioptrií).... celý text
Já a tropy
2010,
Ludmila Vítovcová
Kniha mě velmi zaujala, pobavila, poučila. Jako "vedlejší produkt" tohoto - místy hořkého - vyprávění "ženy v domácnosti" jsem se s překvapením dozvídala, jak se svět v 80. letech snažil něco udělat pro Somálsko, jak rozsáhlá byla mezinárodní pomoc, jaké společenské a politické poměry tam tehdy panovaly. Zkuste si to konfrontovat s dnešním děním v této zemi!!! Docela by mě zajímal pohled paní Vítovcové na události, které se dnes dějí v místech, která navštívila a snad si je i oblíbila. Ale ani to prvoplánové čtení příběhu ženy, která je na pár let najednou "jenom" manželkou a matkou, v cizím až nepřátelském prostředí, v zemi, kde nejde sehnat mouku a kvásek na knedlíky - ani to není k zahození. Zaujala mě i epizoda s tehdejším československým velvyslancem - příznačné!... celý text
Federico Fellini filmuje
1986,
Federico Fellini
Skôr, než som videla Amarcord, som si tie scény prečítala v tejto knihe. Felliniho spomienky ma zaujali nielen ako dielo nesporného velikána, ako výpoveď tvorcu svetového mena, ale tiež ako svedectvo o podmienkach povojnovej talianskej kinematografie, kedy technické podmienky a náklady na nakrúcanie boli oveľa skromnejšie, než dnes, zato umelecké výsledky dosiahli "neskromné" výšiny.... celý text
Ctitelé katastrof a Hitlerova tužka
2008,
Petr Prouza
Zajímavé a poutavé, i když trochu odpuzující název. Strašně dlouho jsem se prokousávala k vůbec první zmínce o Hitlerově tužce a s překvapením jsem zjistila, že šlo o tužku od Hitlera. Epizody o práci střelmistrů se mi moc líbily.... celý text
Můj obyčejný život
2011,
Pavel Nedvěd
Z knihy VELMI cítit, že byla psána (diktována) pro italské čtenáře: mnohokrát opakovaný důraz na rodinné hodnoty, lásku k manželce a dětem, úcta k rodičům. Ne že by to vadilo - hodnoty jsou to zásadní, ale český fotbalista v Čechách by asi své memoáry přece jen koncipoval jinak. P. Nedvěda si velmi vážim jako člověka, který - aby dosáhl toho, po čem toužil, byl úspěšný v činnosti, kterou miloval - si PŘIDÁVAL zátěž. To je velmi netypický jev!... celý text
Bod obratu
1997,
Klaus Mann
Kniha syna a synovce dvou tehdy největších německých spisovatelů mi dala odpověď na otázku jak a proč to všechno začalo. Historie mravního stavu Evropy, kulturního a politického dění v Německu dvacátých a třicátých let 20. století podávaná přes osobní zpověď prostopášníka, obsahuje i důvěrný obrázek o dekadenci předválečné berlínské umělecké scény (srovnej s filmem Mefisto). Brilantní a smutné.... celý text
Čarování s láskou
1994,
Louise Erdrich
Strašlivé svědectví o alkoholem, chudobou a státními příspěvky zdegenerovaných či minimálně osudově poznamenaných lidech, kteří mají své sny, tajemství, ještě věří na čarodejnická kouzla kmenových šamanů a svět mimo státem přidělenou rezervaci je pro ně pořád nepřátelským územím. Kouzelná síla lásky ale působí na všechny. Krásné čtení.... celý text
Z môjho života
1971,
Fiodor Šaľapin (p)
Fascinujúce čítanie o tom, že operná kariéra najväčšej legendy operného spevu začínala hladom, vystupovaním v šiatroch, spevom národných piesní.
451 stupňů Fahrenheita
1957,
Ray Bradbury (p)
Vždy, když bylo zapotřebí zastavit, udupat myšlenky, pálily se knihy. Žháři Alexandrijské knihovny s tím začali, Savonarola pokračoval a komando v Bradburyho podobenství to už zvládá dokonale. Ale - naštěstí - přece jen někdo se ještě dovede vzepřít. Je to příběh o naději.... celý text
Čiasi smrť
2002,
Sergej Dovlatov (p)
Archetyp "zbytočného človeka" prechádza ruskou literatúrou už storočia a iste ešte dlho bude. Škoda, že Dovlatov odišiel tak skoro, jeho najlepšie opusy by boli bývali ešte len prišli.... celý text
Foucaultovo kyvadlo
2001,
Umberto Eco
Čtení mi moc "nešlo", ale považuji tuto knihu za vrchol ECOlogie, tedy za nejtypičtější výraz autorových literárních postupů, svébytného analytického myšlení při uchopení historických epizod, detailní práce s historickými zdroji, v zájmu nejkomplexnějšího zpracování zvoleného tématu. Esence všech literárních principů, na nichž stojí Ecova prozaická tvorba.... celý text
Útěchy
1977,
Lucius Annaeus Seneca
"Pečlivěji musíš uchovávat to, o čem nevíš, kdy ti to dojde." - útěcha O krátkosti života To věčné varování před pomíjivostí jsem v roce, kdy kniha vyšla (1977!) ještě nechápala, to přišlo až později. Nečtěte tuto knihu předčasně!... celý text
Mýtina
1980,
Thérèse de Saint Phalle
Dost překvapující, že autorka Francouzka zasadila děj do Švédska, ale asi jí ta země uchvátila, když knížku dedikovala příteli, který jí o Švédsku VYPRÁVĚL. Zdá se, že sama tam nikdy nebyla.... celý text
Křivda
1965,
Sergej Pavlovič Zalygin
V krátké době "ideologického tání", v polovině 60. let, povedlo se vydat Zaligynovu Křivdu, dílo duchem i tématem spřízněné s tvorou Solženicyna. Dokonce i záložka českého vydání přirovnává Křivdu k Solženicynovu Jednomu dni Ivana Děnisoviče. Bezmoc, míra zoufalství hlavní postavy - rolníka Stěpana - byl jasným dokladem postavení "sovětského" občana ve státě, který údajně patřil jemu. Zoufalé, smutné čtení.... celý text