gimli35
přečtené 359
Star Wars - Královnin stín
2024,
E. K. Johnston
Star Wars mi vždy byly sympatické rozmanitostí coby hlavním poznávacím znakem - prostě to byl a je svět, kde se může prosadit a svůj velký příběh si prožít úplně jakákoli postava bez ohledu na pohlaví, barvu pleti či sexuální orientaci. I z autorčina epilogu vnímám její snahu napsat feministickou SW knihu, a vůbec nic proti tomu, spíše naopak. Takhle ale prosím opravdu ne. Na těch 240 stranách jsem se dozvěděl hlavně o tom, co kdy měla Padmé na sobě, jak byla nalíčená a jaký měla účes. Samotný děj se skládá zejména z celkem nahodilých mikropříběhů a mikrosituací, Padmé někam chodí, o něčem přemýšlí a vede celkem bezcílné dialogy s ostatními postavami, takže na konci vlastně fakt netuším, co přesně mi tahle kniha měla dát. A jinak: jak jsou jindy a jinde stereotypně vykreslovány ženy (a štve mě to), zde dochází nemlich k tomu samému, ovšem u postavy mužské - Rush Clovis, který Padmé pomáhá nejspíš jen proto, aby se ji pak pokusil svést. Laciné.... celý text
Sílící bouře
2022,
Cavan Scott
"...a Robert? Však víte, jak to s takovými bývá." Přestože Sílící bouře zahrnuje své čtenáře a čtenářky obrovskou přehršlí jmen, v nichž je téměř nemožné se dokonale vyznat (trochu ve stylu citované Cimrmanovy operety Proso) a přestože Nihilové jsou opět okázale drsní jak šmirglpapír, kniha je i přes větší rozsah čtivá. Oproti tradičně nudným, šablonovitým Nihilům zaujmou spíše zástupci práva a pořádku, v první řadě kromě Jediů tentokrát i kancléřka Lina Soh a povedené jsou i obě vedlejší romantické linky. Takže celkově nakonec mírně příjemné překvapení.... celý text
Sociologie a literatura
1990,
Miloslav Petrusek
Stručně, jasně, přehledně a navíc čtivě o pozoruhodném oboru - sociologii literatury. Skvělé do školy nebo i jenom tak. :)
Noc, v níž se pořádají medvědí hony na zajíce: Filosofický původ jazykové komiky
2020,
Vojtěch Kolman
Čas dobrých nadějí
1986,
Innokentij Michajlovič Smoktunovskij
Innokentij Michajlovič Smoktunovskij měl vpravdě pestrý život - zúčastnil se druhé světové války, dostal se k partyzánům, se sovětskou armádou došel až do Německa, hrál v polárním divadle v Norilsku... A o ničem z toho Čas dobrých nadějí nepojednává. Smoktunovskij se místo toho prostřednictvím řetězu zpravidla naprosto nezajímavých historek dojímá nad sebou samým, ještě více nad svými současníky, ale úplně nejvíce nad matičkou Rusí a Sovětským svazem. Opravdu mimořádně nezajímavé čtení, zaplaťpámbu aspoň za fotografickou přílohu.... celý text
