fvalek přečtené 1177

Živí mrtví: Cizinec a další příběhy 2024, Brian K. Vaughan

Živé mrtvé nemám dočtené komplet, ale sleduju je a vím v podstatě o všem tam. Tyhle příběhy mi přišly... do jisté míry velmi krátké a tak nějak maličko o ničem (záleží jak který), ale na druhou stranu to byly takové milé jednohubky, které šly buď trošku za běžnou sérii (třeba Neganovo pokračování, epidemie v Evropě apod.), nebo přiblížily nějaký výrazný aspekt standardních postav. Cizinec se mi celkem líbil svým prostředím a zajímavým akčním příběhem. Rickův bratr byl nakonec celkem překvapením, které mě sice donutilo přemýšlet o tom, jestli tenhle příběh jen tak trošku neparazituje na někom známém, ale asi nemám nic proti. Hezký byl příběh i Michonne a tak nějak i Negana (možná až moc mainstreamový Negan a příběh trošku naivní). Morgan a Tyrese mi nějak neutkvěly a Guvernér byl bohužel jenom povídání, které sice navázalo na komiks, ale v téhle knize to bylo vážně strohé a nicneříkající. Asi mě tahle kniha nijak neurazila, ale ani nenadchla. Podobné krátké příběhy se vždy hodí, ale kdyby je člověk nečetl, tak se mu taky nic nestane. Potenciál v tom je a rozhodně je to milý návrat do ukončené série. Třeba vyjdou nějaké další. :)... celý text

Sbohem 2024, Bill Willingham

Cítím na jednu stranu povinnost sentimentálně oslavit finále téhle úžasné série, kterou jsem si zamiloval a stala se jednou z mých nejoblíbenějších, ale zároveň to zase nebyla taková sláva, jak potenciálně být mohla. Hned na začátek řeknu, že jsem trošku rád, že jsem začal číst až později, protože mi to umožnilo číst víceméně plynule a finále jsem se dočkal po relativně krátkém čase. Tím chci v podstatě naznačit, že čtenáře nemusí odrazovat počet dílů, ale lze to brát i jako výhodu, protože se to krásně čte jako maraton. Ostatně po pár prvních ochutnávkových dílech jsem už četl jedině tahem třeba i 5 dílů za víkend. No a teď k samotnému finále... Po neuvěřitelných 21 dílech přichází finální a má naprosto nádhernou obálku a i kvalita je lepší než běžně. Vydání s chlopněmi sice nesedí k ostatním, ale co už, alespoň je něčím speciální a dává nám krásný souhrnný obrázek postav. Čtyřstránka, která nám o měsíc prodloužila vydání, je taky dost zajímavý prvek. Speciální část na konci je pěkná a představení většiny autorů a různé doslovy apod. jsou tečkou za celou sérií. V tomhle by problém nebyl a vše je to hezké zpracování posledního dílu i rozloučení, nicméně ten děj... Celá zápletka budovaná 21 dílů se v podstatě vyřeší jedním krátkým rozhovorem, který je ještě udělaný stylem: "Jsem mrcha, ups, tak už nejsem." Opravdu by to bylo tak snadné? Bohužel je tak nutné říct, že po panu Temném už se žádný pořádný padouch neobjevil. Celá úvodní kapitola se dá shrnout slovy "velké kecy a skutek utek". A ještě ten rádoby epický souboj mimo záběr, který se tak ukázal být naprosto zbytečným, to je pomalu hanebnost. Ne že bych chtěl nějaké drama a epické finále ve stylu Pána prstenů, na to u Mýtů zvyklí nejsme, ale přece jen. Některé části byly tak hluboké a promyšlené, originální a nečekané. A finále nám dá prostě "JEN" tohle. Nejhorší je, že by se to ještě dalo vymluvit na sentimentálnost posledního dílu, kde prostě autoři chtějí mít čisté ruce a vše dokončit velkým sladkým objetím, ale i když zapojím všechnu sentimentalitu světa, tak mi tohle nestačí. No a zbytek knihy už je jen takový skečovitý soubor konců různých postav, z nichž ty lepší proběhly už v minulých dílech (Šípková Růženka a spol.), takže vzniká taková nepovedená přehlídka osudů, z nichž některé jsou vtipné nebo tak nějak hořkosladce nezakončené a naznačující, jiné jsou snad jen vtip a jen minimum je nějak pěkných a srdceryvných (no, dobře, přímo srdceryvný asi žádný). Navíc na dost postav zapomněli, škoda. Absolutní finále z daleké budoucnosti je jen takový štěk, ale asi pěkné. Během celé série se objevilo tolik úžasných postav, které se vypracovávaly každým dílem. Jejich životy byly obsáhlé v mnohaletém časovém rozsahu, ať už příběhem a jeho časem vyprávění, tak i vydáváním v reálu. Pro mě byly Mýty otázka roku 2023, ale pro prvotní čtenáře to je série, kterou sledovali několik let... Postavy přicházely a odcházely, stávaly se hlavními a pak se zase stáhly k vedlejším a naopak. Z takových nejvýraznějších samozřejmě musím přiřadit Růžu a Sněhu, Wolfiho, Modráka, Mucholapa a Frau... Ale těch postav bylo takové množství, že to jedno finále asi nedokáže nikdy utáhnout. Řekl bych, že mohli přidat třeba sto stran navíc, ale asi ani to by nestačilo. A těch příběhů... Škoda, že finále bylo opravdu jen tečka za tím dosavadním a netrouflo se ještě otevřít nějaký malý příběh do závěru. Hrozně mě to mrzí, protože jsem si finále chtěl opravdu užít jako nemyslící fanatický zombie fanda, který samou sentimentalitou brečí z každého řečeného sbohem, ale po přečtení jsem úplně necítil nějaké zadostiučinění. Smutek z konce Mýtů rozhodně, ale uspokojení z finále vážně ne. Člověk se pak ani nediví, že to loni opět oživili a v příběhu pokračovali, protože tenhle konec jsou hodně otevřená zadní vrata. A teď ještě můžeme doufat, že by v ČR jednou mohly vyjít všechny ty sequely. :3... celý text

Václav Havel: ilustrovaný životopis 2023, Jiří Žák

Tohle je celkem těžké sousto... Pro dospělého to je takové jednoduché a příliš stroze pojaté, pro děti je to naprosto nezáživné a divně pojaté. Celkově se ale v knize skrývá více, než možná na první pohled vypadá. Přesto je to kniha plná protikladů... Pro začátek mi vůbec nesedí rozdělení vypravěčů na ty tři - prospěcháře, cenzora a agenta. Chápu, že to tam je přidané pro nějakou dynamiku, aby to nebyl suchý životopis, ale asi jsem to až do konce příliš nepochopil... Na co to je, k čemu to reálně slouží a určitě mi z toho nijak nevyšlo, v čem to dělá životopis nějak lepším. Naopak celkem pozitivní věc jsou "Havlovy" vepsané komentáře vycházející z jeho rozhovorů, knih a dialogů. Kniha pak stručně obsáhne celé období jeho života a naráží na to nejdůležitější z jeho osobního života a kariéry. Během čtení různých úseků jsem vzpomínal na státnice z literatury a otázku týkající se českého disentu. Potěšilo mě, že kromě čisté politiky to šlo i směrem společenského vlivu a literatury. Trošku dilema jsem měl u obrázků, některé mi přišly nelíbivé, neumělecké a dost trapné pro politický životopis, jiné mi přišly fajn a hezké. Působivý je finální rejstřík použitých zdrojů. Skvělý výběr jak primární literatury Havla, tak i děl jeho spřátelených disidentů a jiné velmi vhodné a relevantní literatury. Škoda, že kniha nedostala více profi formu, možná spíše namíchat komiks a fakta, než nějaké prapodivně stylizované povídání...... celý text

Spy x Family 5 2022, Tacuja Endó

Bohužel tenhle díl skutečně trošku ztrácí tempo a nějak se v něm nic neděje. Sice byla hrozně vtipná kapitola ohledně Jořina vaření a schopnosti Yuriho naráz chválit a zvracet, ale situace ve škole trošku ztratila dech a Loid v tomhle díle téměř vůbec nemá prostor. Popravdě to asi ta část se školou a Anyou je tu ta nudná. No a co se týká Loida, tak finální kapitola s novou špionkou je zajímavá a docela pěkný cliffahnger na další díl, ale bohužel v tomhle díle už moc slávy neudělá. Ale je pochopitelné, že po minulém velmi akčním díle, který nás namlsal, je potřeba si taky dát trošku pauzu a zase řešit rodinu. Jenže tady ani v osobní oblasti žádný posun není... :/... celý text

Spy x Family 4 2022, Tacuja Endó

Souhlasím a také se oficiálně prohlačuji za milovníka rodiny Forgerových! Tenhle díl byl skvělý, nechybělo v něm napětí, rodinné záležitosti, školní příhody, ale i drsný (nejen) špionážní thriller. Loidova akce byla fantastická, i když v ní hlavní roli hrála spíš Anya a Jor. Jor konečně ukázala, čeho všeho je jako nájemná vražedkyně schopná a nejenže tak překvapila, ale vlastně i pobavila tím, jak někomu dá do těla, ale vlastně je jen "vdaná žena". Anya v tomhle díle také vtipně exceluje a ukazuje, co v ní je. No a nová postava Bonda je zpočátku podivná, ale nakonec se stává celkem automaticky členem rodiny. I když to už začíná být možná až příliš sci-fi a kouzelné... Ale aspoň se stále něco děje a manga odsýpá příjemně v dynamickém tempu. :)... celý text

Spy x Family 3 2022, Tacuja Endó

Jasně, je to sice taková fiktivně vyhrocená špionská blbůstka, ale docela jsem si tuhle mangu oblíbil. Bratr Jor je takový... trošku švihlý, trošku incestní a hodně náročný, takže je v něčem trošku podobný Loidovi, ale je v podstatě i jeho opakem, ať svou netrpělivostí a neschopností se ovládat, až po druhou stranu vojenské a špionážní barikády. Docela jsem si v tomhle díle oblíbil Jor a těším se, až se taky bude mít šanci předvést. Jinak kromě domácího prostředí nic moc děj, ale bohatě to dorovnává dění ve škole, které mě baví a je vtipné. Snaha získat hvězdičku je docela dobře motivovaná a různé způsoby získávání je fajn. Nakonec i to, jak ji vlastně dostala bylo vtipné... :D... celý text

Zmařený potenciál 2023, Gege Akutami

Nooo, čekal jsem po minulém skvělém začátku tohohle flashbacku něco víc. Byl jsem naladěný na pořádné finále a nebylo tomu úplně tak. Nicméně první půlka knihy je boží. Neuvěřitelné souboje, dosud neznámé mocné techniky a hlavně důkazy, proč je Godžó tak silný a přeceňovaný zaklínač. Popravdě jeho souboj s Fušigurem, jak ten první smrtelný, tak ten druhý, též smrtelný, byl naprosto famózní a bezkonkurenční. Bohužel zklamání přišlo trošku u postavy Getá. Celou dobu mi vrtalo hlavou, co z něj udělá toho hlavního zlouna. Jaký bude jeho vývoj, že se stane zlým nepřítelem Godžóa. A zpočátku to do sebe zapadalo, dokonce i s osudem hvězdonošky a toho souboje. Nicméně v samotném finále to bylo takové jako: "Co můžeme udělat proto, aby na světě nebylo zlo? Být totální magor a vraždit? Ok, jdu na to." A celá tahle zápletka se stala asi tak na třech stránkách. Takže docela WTF moment... Nicméně jako celek to fungovalo a byl to hezký příběh. Přišel sice do aktuální zápletky jako blesk z čistého nebe, ale proč ne, je potřeba zjistit, jak se začaly věci dít tak, jak fungují v přítomnosti. Navíc na konci je zase trošku ukázáno, kam se bude děj ubírat a vypadá to velmi dobře. :)... celý text

Vzestup draka 2023, George R. R. Martin

Tahle kniha je bezesporu nádherná, velkolepá a skvělý doplněk série a sbírky Písně ledu a ohně... A přesto. Mělo by se jednat o grafickou verzi knihy Oheň a krev, ale zklamaly mě hned dvě věci. (1) Kniha je ne zase tak plná originálních kreseb a je tam i pár původních kreseb z Ohně a krve, které byly černobílé, a nyní jsou barevné, ale nejsou tam všechny (vlastně tam je asi jen jedna), což je velká škoda, byly totiž nádherné a zasloužily by si barevnou verzi. (2) Některé kresby jsou takové... až nehezké, strojové, takové jak z nějaké animace. Hodně mi to připomnělo knihu Zaklínač a jeho svět, kde jde o herní animaci. A tohle bylo dost podobné, takové neosobní, neumělecké, dost chladné a jak vygenerované umělou inteligencí. A to je u verze totožné knihy, jako je psaná, jen v grafické verzi, kterou si navíc dělá největší reklamu, fakt škoda. Navíc u kresby někteří draci vypadají fakt obludně, některé postavy taky, jiné jsou takové zvláštní. Abych ale nebyl jen negativní - líbilo se mi, že někteří autoři kreseb konečně pochopili, že Valyrijci, a hlavně tedy Targaryeni, měli téměř až magickou krásu a byli prostě něco víc než ostatní. Takže se mi třeba líbí, že i takový vyšinutec jako Maegor vypadá fakt jako kus. Stejně tak některé další postavy. Bohužel někteří ilustrátoři to dosud nepochopili... Navíc některé kresby jsou dost nevyužité a vůbec na nich ilustrátoři nedali prostor fantazii. Chtělo by to nějakou sjednotit, možná měli využít jednoho autora s jednotným stylem, ale hlavně jasnou vizí, která může být autorská a umělecká, ale měla by striktně sedět do kánonu od Martina. Co bohužel vnímám jako velký problém je, že v poslední části o vládě Aegona III. chybí kresby v podstatě všech velkých událostí. Ty přitom v Ohni a krvi byly. Naprosto třeba chybí kresba mladé královny Daenery, stejně tak kresba Viseryse a jeho velkolepý návrat. To je škoda. Opravdu měli vzít ty černobílé kresby a přenést je i sem, nebo je aspoň něčím nahradit, měly smysl. Místo toho tam jsou kresby vedlejších postav nebo potápějících se lodí... Co se týče rozsahu, je to obrovská kniha a zaznamenává stejný úsek jako Ohěň a krev, i texty jsou shodné, ale čekal bych možná i trošku větší počet stran a některé texty jsou zkrácené na úkor grafické úpravy. Asi mi to ale nevadí, když jsem četl oboje. Co se pak týče grafické úpravy, je krásná. Stránky připomínají starý papír, mění barvu od pergamenově žluté po zašedlou. Kromě samotného textu se objevují i vpisky na zvláštních pergamenech, které mají nějaký extra encyklopedický charakter. Někdy jsou významné a zajímavé, jako různé soupisy jmen apod., ale jindy je to jen jinak barevně upravená obyčejná informace nebo kus textu vytržený z kontextu. Chybí mi třeba soupis draků, kteří se účastnili Tance apod., to by ulehčilo orientaci. Celkově kniha hodně bojuje s nějakým inklinováním k čistému příběhu, nebo naopak zapojování informací tak, aby působila lehce jako encyklopedie. Nepomáhá, že kniha je výrazně podobná (v podstatě naprosto stejná úprava) jako encyklopedie Svět ledu a ohně, takže se člověk nevyhne srovnání a asi čeká větší naučnost a více extra informací. Sama o sobě je ale kniha dostačující. Podobnost se Světem ledu a ohně vnímám pozitivně, v knihovně to vypadá hezky. Na knihu jsem se hrozně těšil. Když nevychází Vichry, je to v podstatě jediná novota a jediná šance se zase světu Ledu a ohně nějak přiblížit. Bohužel, i když je kniha velkolepá, nádherná a na první pohled vyrazí dech, pro opravdové nadšence a znalce zase tolik neznamená. Navíc jak jsem dlouze rozepsal, ta grafická úprava a ilustrace, na kterých kniha pracuje a honosí se jimi, taky nefungují zrovna bezchybně. Asi bych opravdu doporučil číst jak tu dlouhou psanou verzi, tak si pak i vychutnat tuhle grafickou, ne jedno bez druhého. Nicméně jak se říká, darovanému koni na zuby nehleď. Máme tu další krásné dílo z oblíbeného universa, tak proč ho nepřijmout s nadšením. Ale rohlíkem se taky nemůžeme nechat opít, že... :) Kéž by tak Martin místo nekonečných prací na vedlejších projektech raději dopsal ten základ... Stejně už jen opisuje to samé pořád dokola a nebo to za sebe nechává dělat jiné. Ale na pokračování Ohně a krve a následně pak Vzestupu draka se taky těším, ne že ne. :)... celý text

Velký mrtvý (Integrál), knihy I až IV 2023, Régis Loisel

Velký mrtvý je bezesporu velkolepá kniha, která svým rozsahem přesahuje i běžné integrály, protože bude mít ještě druhý stejně obsáhlý díl. Na ten se mimochodem opravdu moc těším. Jinak samozřejmě svou velikosti, kvalitou a úpravou je kniha jen dalším klenotem z nakladatelství Josef Vybíral (a hodí se do sbírky ostatních integrálů). Do příběhu nás uvádí postava Pauliny, která mně osobně není tolik sympatická, hlavně proto, že jde o kuřačku a takovou jako rádoby jednoduchou holku, co ví, co chce, a je se vším hned hotová. Typická měšťanka, která se přijela štítit venkova. Mnohem lepší vývoj má ve druhé půlce knihy, kde ji Blanche trošku naučí skromnosti, praktickému životu a toho vážit si přátel. Naopak Erwan je zpočátku spíš vedlejší postava, ale rychle se z něj stává jakýsi transcendentální poutník, který už do našeho světa moc nepatří, a funguje jako průvodce, do kterého se můžeme vžít a vnímat svět jeho pohledem. No a nakonec Gaelle, která mi přišla sympatická, ale jakmile začala s brutálním milostným trojúhelníkem, tak jsem ji klidně mohl postrádat. Celkově jde ale o moc hezký svět. Kontrast mezi Francií a kouzelným světem zpočátku není tak znát, protože se s ním spojujeme skrze idylický bretaňský venkov, ale v další části je to hodně znát. Velký mrtvý je záhada, která nejspíš ještě bude mít nějaké vyústění, ale minimálně působí zajímavým dojmem. Zatím jsme se kouzelného světa nedočkali tolik, kolik bych asi chtěl, ale ještě tu bude druhá část. Tajemné je propojení mezi kouzelným světem a tím naším, protože bylo jasně naznačeno, že se světa začaly výrazně a ne zrovna pozitivně ovlivňovat. Popravdě mě docela překvapilo, kam až autoři zašli a jak skončilo to městečko. Takže jsem opravdu nabuzený na pokračování! :)... celý text

Batman: Vánoce 2023, Lee Bermejo

Tohle je opravdu pěkný, dospělý komiks k zamyšlení. Hned v první řadě má nádhernou kresbu, která je tak nějak realisticky drsná a možná trošku depresivní, ale působivá. Působivé je i stavění na tématu Dickensovy Vánoční koledy, kterou příběh volně kopíruje. Bohužel ale musím říct, že jsem možná čekal trošku víc a samotný příběh byl nakonec docela obyčejný, alespoň v kontrastu toho, jak filozoficky a existenciálně celý komiks působí. Vypadá to, že jsme v universu, kde je Batman trošku stárnoucí morous, který se úplně nedostal ze smrti Robina. Stále se potýká s tím, jestli je obecně přijímán jako hrdina nebo spíš jako zločinec. Je to trošku kontrast, protože už je takový lehce pokročilý, ale přístup k němu je jako na začátku, dokonce i místní policie neví, co si o něm pořádně myslet. A právě tahle unavená negativní verze Batmana se stává naším Škrblíkem. Jako duch minulosti se objevují světlé včerejšky, kdy vše bylo bezstarostnější, lepší, akčnější a zábavnější. Staří známí, ale i stará neštěstí. Ukazuje se, že minulost Batmana nejen tíží, ale už na ni prostě nemá. Je mu jasně naznačeno, že to, kam se ubírá, není úplně dobré. Ale jinak vlastně nic moc příběh dob minulých. Za přítomnost přichází Superman, což je moc hezká linka. Superman se snaží Batmanovi ukázat, že svět není tak černobílý, nebo spíš jen černý, což se Brucovi nejenže moc nelíbí, ale konečně se vykresluje jako ten pravý pověstný Škrblík, který je morous každým coulem a se světem to už vzdal. Nicméně musím uznat, že i v téhle těžké depresivní kresbě Superman přináší opravdu nějaké to teplo, radost a pozitivitu. Jeho cameo jsem si hodně užil, přestože nedává moc smysl, že by neslyšel výbuch Batmobilu, když ještě ani nebyl nijak daleko, ale v pohodě, příběh ho už dál nepotřebuje... No a pak se dostáváme do budoucnosti, která konečně propojuje základní příběhovou linku s Bobem. Bruce si uvědomuje, že pokud takhle bude pokračovat, skončí to nejen jeho koncem, ale bude to mít následný pro celý Gotham ne-li svět. Tohle symbolické vykreslení tak nabírá docela hezký smysl a celkově to bylo povedené. Finální souboj ale už byl dost klasický a absolutní finále, kde tedy Bruce získá trošku nadhled a chce se změnit, už je takové klišé. Do toho tam je vcelku zbytečná linka s nějakým kašlem a zápalem plic, která ani nevím, co by měla zobrazovat... Leda tak to, že Batman v téhle své negativní formě chřadne. Ale to je tam takové nacpané navíc. Celkově tak nevím, jak to pojmout. Umělecky je to úžasné dílo, dokonce i tou symbolikou a návazností na předlohu. Samotné finále a celkové vyznění je ale docela obyčejné a vlastně tak jde o úplně obyčejný příběh Batmana jako každý jiný. Ale celkově to vypadá všechno velmi silně a honosně.... celý text

Zápal 2023, ONE (p)

Eh, no... V tomhle díle se toho děje tak málo, že na to v podstatě nejsem vůbec zvyklý. Pár řadových záporáčků, Garó má taky víceméně volno, velký bojový turnaj, který ještě nezačal, a hrdinská organizace, která je více korupční, než se zdálo. Série si stále drží humor a v vlastně je dobré, že je tenhle díl takový klidnější. Zatím to vypadalo, že se každý díl jen předhání v tom, jak silného padoucha vytvoří a nechá zničit, ale tady se ukazuje, že série je i o běžných věcech a vyvíjí se. Líbil se mi drobný příběh s maskou, která hodnotila schopnosti. Už jsem se těšil, že Saitamu konečně odhalí jako toho nejmocnějšího, ale stále nic. Nicmoéně setkání Saitamy a Garóa bylo boží. Zajímavý byl i příběh Kovového pálky a hmyzáků. Bohužel Vánice se nezdá jako moc dobrá postava a trošku nudí. za mě osobně se série pořád drží v zajetých zábavných a zajímavých kolejích. Možná trošku opadává ten přehnaný humor a najíždí takový umírněnější, zároveň končí přehlídka předimenzovaných záporáků a začínají se řešit i důležitější věci. To je dobře. :)... celý text

1602 2019, Neil Gaiman

Původně jsem čekal, a po několika stránkách to tak stále vypadalo, že půjde o klasický marvelovský příběh, úplně obyčejná zápletka jako vždy, jen přenesena do roku 1602. Naštěstí se postupně začal rýsovat originální příběh, a nakonec i velmi specifické pojetí. Postavy byly fantastické, ať už staří známí, kteří se v roce 1602 chovají velice jinak, ale zároveň tak trochu stejně, nebo historické postavy - Viriginia Dare byla kouzelná (a stejně tak její "doslov" v jiném čase), mimochodem vůbec jsem nevěděl, že skutečně existovala i v reálném světě. Kromě postav samotných byly limity doby omezeny i další faktory - využívání schopností, jejich podoba apod., což se mi líbilo a dodávalo to komiksu vlastní život nezávislé na Marvel universu. Některé věci byly skvělé, ale zároveň s sebou nesly drobné nevýhody - hodně mě bavilo množství zápletek a více perspektiv, ale pak, když každá dějová linka byla na dvě stránky a rychle se střídala s další, tak to bylo takové o ničem chvilkami. Potom mi úplně nešlo do hlavy, proč se podle Watchera tahle anomálie se schopnostmi stala ve chvíli, kdy se v tomto světě objevilo něco, co nemělo, což je tedy 15 let, ale zároveň existují postavy, které se se schopnostmi už narodily a jsou starší 15 let... Ke kresbě velmi krátce, byla úžasně nemarvelovská a skvěle to k tématu sedělo. Moc se těším na další díly, protože tohle je takový dlouhý rozjezd, ale škoda všech nepřeživších... :)... celý text

Pýcha a předsudek 2004, Jane Austen

Líbáš jako Bůh 2009, Marie Poledňáková

Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho 2016, Douglas Adams

Kleopatra 2023, Victor Battaggion

Opravdu krásně graficky i informačně zpracovaný životopis Kleopatry! Jak už jsem psal u minulých dílů - tahle série vzdělávacích komiksů mi přijde skvělá a ideální pro školáky. Celkově nemám rád biografie, ale komiks dodává vyobrazení života skvělou dynamiku, následná psaná část zase dodá potřebné informace a doplní, co je potřeba. Kromě klasické naditosti informacemi z různých zdrojů, tedy co se do komiksu tak krátkého rozsahu vejde, kniha obsahuje ještě poznámky pod čarou a vysvětlivky termínů a historismů. Celkově je pak život Kleopatry zpracován velice pěkně a obsáhle, až na podivný začátek z retrospektivou, která se následně vrhne do akce, kdy už dospělá Kleopatra jede za Caesarem... Tuhle volbu začátku jsem úplně nepochopil. Jinak je ale děj konzistentní, a to až do samotného závěru, který vyvrací asi nejslavnější mýtus. Jinak i mě jako dospělého zaujaly všechny ty nové informace - o Kleopatře jsem věděl tak jako letmo z dějepisu nebo filmů, ale realita byla trošku jiná, měla spoustu dětí apod. Líbí se mi i univerzální pohled, který sice pracuje s Kleo jako hlavní postavou a hrdinkou příběhu, ale popisuje ji jakoby z dálky a neutrálně, takže v některých ohledech i jako sex zneužívající potvoru, co si obtáčí muže kolem prstu. A proč ne, takové to zkrátka bylo. :)... celý text

V hlavě Sherlocka Holmese: Případ podezřelé vstupenky 2023, Cyril Liéron

V podstatě mé první pořádné setkání se Sherlockem a hned takhle pěkné! Kresba je nádherná a detailně propracovaná. Kromě samotné úžasné kresby, která je celou knihou propojená jak tematicky, tak doslova provázkem případu, kniha obsahuje ještě řadu interaktivních vychytávek, jako otáčení stránek patřících k sobě, rolování nebo prosvěcování stránek. Extrémně mě zaujal samotný případ, který se zdá velmi zapeklitý a po dlouhou dobu není jasné, co se vlastně děje a proč. Podezřelí se mění na oběti, místa činu jsou tajemně opuštěná a prázdná. Provázek případu se nám dokonce přetrhne. Všechno tohle vyvolává příjemnou nejistotu a nutí nás stát se detektivy společně se Sherlockem. Za mě osobně jediné negativum je, že vyprávění Sherlocka pojímá hodně z dálky jen jako aktéra a nenašel jsem si k němu za celou dobu příběhu cestu, nepřišel mi příliš sympatický. Vzhledem ke komiksové podobě, která je rozsahem i kresbou více přístupná dětem se mi ani příliš nelíbí vyobrazování Sherlockovy závislosti, a to tak pohodovým skoro až pozitivním způsobem. Jinak jsem v podstatě s ničím neměl problém a užíval jsem si celou tu detektivní práci a dedukci, která nás provázela případem od začátku do konce. Popravdě bych si přál více takových komiksů. Tento měsíc jsem četl Enolu od Albatrosu, která byla příliš dětská a málo detektivní, teď tohohle Sherlocka, který je naopak přísně detektivní, ale pramálo sympatický, nicméně velmi těžko se mi bude odpojovat z tohohle detektivního viktoriánského světa...... celý text

Srdcerváči. Kniha 3 2020, Alice Oseman

Další krásně pohodový díl, na kterém mě sice stále trošku štve to písmo, ale člověk si už pomalu zvyká a vyvolává to celé takový teen mladistvý dojem. Kresba je jednoduchá ale osobitá a sympatická, černobílé zpracování v téhle formě kresby jedině přijatelné. Kniha se čte jedním dechem a je za chvilku přečtená. No a aktuální děj? Příjemné zpestření výletem do Francie, na kterém se dějí velké věci, a to jak z hlediska poznávání hrdinů a formování jejich osobnosti, tak nějaká ta zajímavá odhalení. Je škoda, že vztah Nicka s jeho bratrem není trošku víc vyhrocený, děj by potřeboval aspoň maličkého záporáka. Stejně tak mi přišla nedořešená ta zápletka s Nickovým otcem. Charlie a jeho vzpomínky na šika nu už jsou asi trošku pasé, ale aktuální stravovací problémy jsou zajímavá linka, která konečně do téhle idylky vnáší nějakou vážnost. Vztahy ostatních jsou ale taky pěkně šťavnaté, docela mám rád Darcy a Taru, zase tak zajímavý není Tao a Elle. V seriálu se ukázalo, že je Aled asexuál, tady je to tak trošku naznačeno, škoda, že to více nerozebírají... No ale co mě zaujalo ze všeho nejvíc byli dva učitelé... Jejich komunikace a vzájemné sympatie mě zcela pohltily a jejich příběh se mi líbil. Malý bonusový příběh Taa a Elle byl skutečně tak malý a bonusový, že měl jen pár stránek a v podstatě nic tam nebylo. Po hlavním příběhu je v knize klasická příloha s popisy postav jako v každém díle, možná by to chtělo něco nového. Jinak ale výborné a moc se těším na další díl! :)... celý text

Pohovka a mrtvola 2023, Tony Sandoval

Tohle je zase další bizárek od Sandovala, který je poměrně nadprůměrný oproti některým ještě větším bizárům, ale na Vodního hada asi nic nemá. Příběh je poměrně logický, a i když má řadu WTF momentů a zvláštních životních rozhodnutí, stejně tak velké dávky otrlosti, tak na něm je jen minimum surreálna. Pol je docela sympatický kluk a jeho vztah se Sofií je sice takový neustále podezřelý, ale do jisté míry hezký a romantický. Možná by úplně stačila dějová linka, která se točí okolo pohovky a mrtvoly. Všechno je doplněné zvláštní linkou s vlkodlaky, která mi v podstatě od začátku do konce přijde zbytečná a příběhu nic nedává. Proč do toho tahat zbytečné mystické prvky, když je to celé takové trhle psychedelické. Nicméně příběh je vcelku srozumitelný, zanechává pocity, ať už jakékoliv, a navíc kresba je nádherná a typicky Sandovalovská. Takže z celé jeho tvorby vyšší průměr. :)... celý text

Aquaman: Válka o trůn 2023, Geoff Johns

Neodpustím si malou reakci ke komentáři "cestina_s_linus" - příběh se točí kolem Aquamanova syna Arthura? Aquaman = Arthur... Jeho otec byl rybář, člověk, ne superhrdina, ne Aquaman. Arthur Curry má superhrdinské alias Aquaman, to je úplný základ. Tak předně... Chápu, že v kinech bude Aquaman a je to marketingový tah, ale proč je v anotaci doporučeno si komiks přečíst před filmem, když s ním absolutně nijak nesouvisí, stejně tak proč musí být na obálce Momoa, když ani postava Aquamana nebo jeho či jen zdánlivě podobný vzhled! Já osobně třeba filmy moc nemusím a ještě víc nemusím Momou, takže mě to na vzhledu komiksu jedině tak odrazuje a je to naprosto zbytečné a možná i trošku klamavá reklama, protože to s komiksem nemá nic společného. Nicméně když budu mluvit vyloženě jen o komiksu, tak jde o docela pěkný "počátek", který vyplňuje mezeru, kterou má Rebirth hned v samotném počátku. Ukazují se krásné flashbacky z daleké minulosti, kdy Arthur prvně objevoval svou podstatu a původ. Aktuální události pak pracují na konfliktu mezi souší a Atlantidou, ale v podstatě se tu točí i jiné spory, a to Aquamanovo postavení mezi členy Ligy, Black Manta v Sebevražedném oddílu nebo tajemná třetí strana, které jde o to, aby konflikt co nejvíce eskaloval. Přestože jde o uzavřený příběh, vyskytují se tu návaznosti na další příběhy, ať už budoucnost Aquamana či Orma, tak právě i Black Manta nebo budoucí příběhy hrdinů, které si Liga volá na pomoc. Válka mezi souší a Atlantidou je perfektní. Je drsná, brutální a ničivá, zároveň ale i zajímavá, a to v celém spektru prostředků, které Atlantida používá. Kresba jen podtrhuje krásy i nebezpečí podmořského světa. Zapojení Hlubiny je úžasné. Opravdu pěkné je ztvárnění Arthurovy osobnosti, vztahu s bratrem i Merou, vztahu k souši i Atlantidě a přátelství s ostatními hrdiny. Nemá to chlapec vůbec lehké, ale přesně o to tu jde. Celkově, vynecháme-li obálku a anotaci, je to skvělý komiks. Rozhodně lepší samostatný příběh než třeba Flash: Nejrychlejší muž světa apod. Skvěle navazuje na staré universum a připravuje základy pro to nové. Přestože je příběh uzavřený, natolik vyplňuje mezery a navazuje, že je velice obohacující. :)... celý text