Denika
přečtené 197
Ačkoli nejsem žádný fanda scifi nebo fantasy, tahle knížka mě jednoduše pohltila. Vtáhne do děje a nepustí. Ať chcete nebo ne, Mark vás bude bavit po všech stránkách - v deníkových záznamech skvěle vykresluje napětí, stres, problémy a technické potíže, ale také zábavu a radost z podařených věcí. Skoro bych mu uvěřila, že by byl schopný na Marsu přežít takovou dobu. Chvílemi mi přišlo, že musím číst něco, co se opravdu událo, vzhledem k těm neskutečně složitým popisům chemie, biologie a nejmodernějších technologií. Špatně se mi to říká, ale tyto složité technické údaje knize možná i uškodily - pro laiky, jako jsem já a mnozí jiní, jsou prostě příliš složité a někdy jsem vůbec nechápala, co to vůbec čtu. To je také jediný důvod, proč jsem knize udělila čtyři hvězdy namísto pěti. Mark je ovšem skvělý chlapík, kterému se nedá než fandit do poslední stránky. Skvělá, napínavá a po všech stránkách obohacující kniha. :)... celý text
Univerzální zákony života
2013,
Mirek Vojáček
Moc pěkná knížka s krásnou obálkou. Jak autor správně předkládá již v popisu knihy - člověk prozkoumal, popsal a pojmenoval všechno živé i neživé kolem sebe, žene se kupředu mílovými kroky a svými nejvýkonnějšími teleskopy hledí do vesmíru, avšak stále nerozumí tomu, proč se mu rozpadají vztahy, proč se mu dějí věci, jaké se mu dějí a proč se on sám necítí spokojený a vyrovnaný. Zapomněl totiž na svůj "vnitřní vesmír" a na to, že svět kolem nás je jen odrazem toho, co si o něm myslíme. Knihu doprovází i pár hezkých fotografií. Všechno je jednoduché a přehledné. A má záložku - plusové body. :) P.S. Kniha není žádná "esoterika", "astrologie" ani "okultismus". Je to čistá práce s myslí a vlastním odhodláním změnit se. Nenechte se odradit. :)... celý text
Cesta
2007,
Brandon Bays
Trochu moc optimistické a trochu moc přeplněné hromadou extra pozitivních výrazů jako jsou láska, svoboda, milosrdenství, odpuštění, Bůh aspol., ale jinak moc dobré! A možná jsem toho názoru jen proto, že denní vystavování se negativitě všude okolo způsobilo jakýsi pocit nepatřičnosti z něčeho trochu veselejšího - přesně takový pocit, jaký jsem měla u čtení knihy. Pokud je pravda to, co Brandon popisuje, a léčení na buněčné úrovni je možné v takovém rozsahu, jako se to podařilo jí a mnohým z jejích pacientů, pak před ní smekám. A proč vlastně ne? Za zkoušku to stojí - tím se dostávám k podrobně zpracovanému návodu na konci knihy, který každého zájemce provede celým procesem s pečlivými instrukcemi. To je moc fajn, vzhledem ke skutečnosti, že za jeden víkendový seminář s paní Bays vysolíte měsíční výplatu průměrně vydělávajícího Čecha. Jinak však nemám co vytknout - krásná ukázka toho, že na život nemusíte zanevřít, i když vám připraví spoustu nemilých překvapení aneb "když ti život nadělí citrony, udělej si citronádu." :)... celý text
Tulák po hvězdách
2001,
Jack London
Skvělé téma, které London zabil těmi neskutečně nudnými příběhy, respektive jednotlivými scénami z minulých životů. Prvotní snahu o to, abych nepřeskočila ani slovo, vystřídala nuda a nedalo se jinak než při každé další toulce do minulého života přeskočit pár pasáží. Než abych na deseti stranách četla o šermířském souboji, to radši budu hledět do zdi. Reinkarnace a převtělování jsou mi velmi blízké a pasáže v knize, které se těmto tématům věnovaly, byly naprosto skvělé - až z toho měl člověk "cvrčky v očích" a husí kůži. Bohužel, výjimečné téma napůl pohřbil zbytečnou omáčkou okolo. Velká škoda. "Zde končím. Mohu se jen opakovat. Není smrti. Život je duch a duch nemůže zemřít. Jen tělo umírá a pomíjí, neustále se plazí díky chemickému fermentu, který mu dává informace, věčně je tvárné, věčně krystalizuje jen proto, aby zase roztálo v tekutý stav a znovu krystalizovalo v nových a rozmanitých formách, které mají jepičí život a zase roztávají v tekutou hmotu. Jen duch trvá a dál buduje sám sebe postupným a nekonečným převtělováním, jak se propracovává vzhůru ke světlu. Čím budu, až budu zase žít? To bych rád věděl. Rád bych to věděl..."... celý text
Poslední aristokratka
2012,
Evžen Boček
Nemůžu hodnotit jinak než plným počtem hvězd. Takhle kniha rozdělila čtenáře na dva tábory - buďto ji odsoudíte jako prvoplánový brak, nebo si u ní popláčete smíchy. Nenáročný humor stejně jako celá struktura knihy je přesně to, co člověk občas potřebuje - oddechnout si od filosofických úvah a hledání skrytého významu mezi řádky. A přesně to u mě kniha splnila. :) "Na pohřbení v rodinné hrobce u nás čeká celkem dvanáct Kostků z Kostky, kteří zemřeli v exilu - urny s jejich popelem zabírají skoro polovinu knihovny. S výjimkou psychopatů a masových vrahů jsme nejspíš jediní Američané, kteří mají v bytě kolumbárium. Pokud je nedopravíme do Čech, jejich duše nebudou mít klid, a otec si dokonce myslí, že by nás mohli chodit strašit nebo se nám nějak mstít. Na strašidla nevěřím, ale pokud si přáli být pohřbeni v Čechách a vydrželi takovou dobu čekat u nás v knihovně, tak je do staré vlasti musíme dostat stůj co stůj. Po dnešku se ovšem zdá, že by nás to mohlo zruinovat. Ze záhadných důvodů je přeprava nebožtíka, byť zpopelněného, dražší než letenka živého pasažéra. Když se otec trochu uklidnil, zavolal znovu na letiště a pokusil se usmlouvat alespoň množstevní slevu. Slečna z letecké společnosti zřejmě usoudila, že má co do činění s nějakým bláznem, a vyhrožovala, že zavolá policii. Otec se znovu rozčílil a křičel, že za ty peníze si může pronajmout raketoplán. Slečna řekla, ať si zavolá na mys Canaveral, a položila sluchátko. Matka navrhla poslat popel v krabici od desetikilového prášku na praní. Přišlo mi to jako docela dobrý nápad, ale otec to zamítl. Nemůžeme prý všechny Kostky sesypat dohromady. Jednak se někteří vyloženě nesnášeli, jednak by se kufr s pracím práškem mohl ztratit. Barona Solnického prý poslali v plechovce od proteinů pro kulturisty, kufr s plechovkou se ztratil a dodnes se neví, kde je mu konec. Představa, jak s našimi předky někdo pere v pračce montérky, je děsivá. To by nás chodili strašit určitě. Nakonec otec s matkou vymysleli, že je dají každého zvlášť do pytlíku od slaných oříšků, které si vezmeme s sebou na palubu v příručních zavazadlech. Vůbec se mi to nezamlouvá."... celý text
Hvězdný posel
1996,
Petr Sís
Kniha s překrásnými ilustracemi o lásce jednoho člověka ke hvězdám, kterou nemohla zničit ani církev se směšnými a zaostalými názory. Galileo byl 350 let po své smrti rehabilitován - církev konečně uznala, že ta Země se kolem toho Slunce fakt, ale fakt točí! :)... celý text
Frankieho otázky před spaním
2015,
Kate De Goldi
Tak nevím. Kniha rozhodně není špatná a s malým Frankiem jsem se velmi rychle dovedla ztotožnit - s jeho úzkostmi, smutkem a pochybnostmi. Na druhou stranu je v knize spousta celkem nezáživných rozhovorů a zbytečných pasáží. Frankieho rodinka je tak trochu hodně divná a celkově jsem z ní byla dost rozpačitá. Výsledný dojem z knihy je hodně zvláštní...... celý text
Jen jeden den
2014,
Gayle Forman
Osvěžující kniha, která se čte úplně sama a nelze ji odložit, protože i když člověk tuší, jak to dopadne, stejně hltá stránku za stránkou. Knížka se mi doma povalovala už rok a půl a nechtělo se mi do ní pouštět - o to víc mě překvapila. Velmi mile. Doporučuji. :)... celý text
Poselství od protinožců
2000,
Marlo Morgan
Čtivé, obohacující, krásné, někdy však těžko uvěřitelné. Ti "nejprimitivnější" jsou mnohdy duchem nejbohatší. Nejde o formu knihy, jde o její obsah, poselství - a to je věčné. "Narodila jsem se s prázdnýma rukama. Zemřu s prázdnýma rukama. Život jsem poznala v jeho plnosti s prázdnýma rukama."... celý text
Buď šťastný!
1997,
Andrew Matthews
Kniha, která vám ukáže, jak se vlastně máte dobře a jak malichernými a nepodstatnými problémy se vaše mysl ustavičně zaobírá. A nejen to, mnohem víc. Nakopne, potěší, rozesměje. Skvělé čtení. :) Rozhodneš-li se pro něco, stane se tak, a na tvých cestách bude zářit světlo. (Jób 22:28)... celý text
