demlice
přečtené 182
Padesát odstínů šedi
2012,
E. L. James (p)
Pro někoho literární brak, pro jiné TOP Nr.1. Nemůžu říct, že bych patřila do jedné z těchto skupin. Když jsem knihu dostala do ruky, tak jsem kvůli ní nešla spát, to přiznávám, protože mě to pohltilo. Ještě teď si vzpomínám, jak už jen ten obal byl rajcovní. Hebký na dotek. No není to báječně promyšlený tah? Má vůbec cenu se bavit o obsahu? Je takový, jaký je. Já si to užila. Je to prostě pohádka pro dospělé. A jak jistě uznáte, pohádky nemají hlubokou zápletku. Nepatřím mezi puritány, mám bujnou fantazii, takzě občas jsem měla pocit, že si užívám s Greyem já namísto nepolíbené Anastásie. O tom to podle mě je. Nechat se unášet na vlně fantazie. Samozřejmě jsem pak měla takový ty stavy, jako že jsem obtěžovala svoji drahou polovičku, protože ta kniha mi nedala spát a já chtěla to, co se odehrává na stránkách. A kdo říká že ne, tak si vymýšlí! Drželo mě to poměrně dlouho. A teď? Už je to docela doba, kdy jsem knihu četla, ale pořád to ve mě je. Spíš s úsměvem zavzpomínám, než že bych se po ní vrhala dnes a denně. Jen poznámka na konec - pánové, nečtěte to! Mohli byste se citít frustrovaně. Pan Grey je opravdu bájná bytost, co do toho může bušit nonstop :-D... celý text