brodequin přečtené 66

Dobrodružství tří Rusů a tří Angličanů v Jižní Africe 1928, Jules Verne

Rád jsem si jí přečetl, ale jelikož si z ní vůbec nic nepamatuji, je jasné, že ta kniha je jaksi "prázdná".

Tajuplný ostrov 1939, Jules Verne

Také čteno později, ve věku cca 25 let. Už ani nevím, jestli před, nebo po dvaceti tisících mílích...ale jedna z těchto dvou knížek byl pro mě zážeh do dobrodružného světa Julese Verna. Napínavé, dobrodružné, čtivé - aneb pro mě nebylo teoreticky vůbec reálné, přečíst tak tlustou knihu!! Ale jak se někdo začte, tak prostě nevnímá a je polapen na pustém ostrově, kde je jakási tajemná bytost...a vy se těšíte na rozuzlení.... celý text

Robinson Crusoe 1975, Daniel Defoe

Miluju tyhle dobrodružné příběhy a zvlášť, co se týče ostrovů. Z knihy si moc nepamatuji, zato zvukovou nahrávku (hru) mám oposlouchanou asi 1000x. Možná....si tak říkám... kdyby to napsal Jules Verne.... :-) Rozhodně mě kniha bavila.... celý text

Země kožešin 1962, Jules Verne

Přiznám se, že nejsem klasický čtenář. To, že jsem napsal více povídek, než jsem si přečetl knih vypovídá o tom, že jsem ke čtení nikdy netíhl. Vím ale jistě, že Verneovky mě vždycky dokázali uchvátit a doslova jsem je "žral". Tak jsem si říkal, proč nepřečíst od Julese co nejvíce knih. Na tuto jsem se opravdu těšil a ve výsledku se mi líbila. Ne však tolik, jako ty předchozí. Líbí se mi styl jeho psaní, jeho chrabré a čestné postavy, jasné a srozumitelné psaní a usazení příběhů do exotických a vzdálených krajin. Prostě dobrodružství, jak má být. Tento román při přišel však více zeměpisný, než vyloženě příběhový. Půlka knihy je dá se říct o ničem, ale i tak se to hezky čte. Ve výsledku jsem měl nakonec dobrý dojem, ale kniha je příběhově prostě slabší.... celý text

Dvacet tisíc mil pod mořem 1937, Jules Verne

Pro mě je to zatím nejlepší knížka, co jsem kdy četl. A to mi bylo už asi 25. I v dospělosti si dále čtu tyto dobrodružné romány od Verna a hrozně mě to baví. Tato kniha mě strhla a byl jsem jí pohlcen až do poslední strany. Tyto edice (dle obrázku přebalu) jsou pro mě nejlepší a když k těm nažloutlým stránkám přidám ty naprosto úžasné a do příběhů zapadající kresby, tak nemůžu jinak, než se stále k Verneovkám vracet a objevovat další. Negativní stránka toho všeho je, že jsem si na ty kresby tak zvykl, že už je vyžaduji u každé knížky. :D... celý text

Jméno větru I. 2008, Patrick Rothfuss

Knihu jsem koupil ženě, kvůli hodnocení. Byla úplně nadšená (přečetla jedním dechem prý). A tak jsem se po dlouhé době rozhodl, že si taky něco přečtu. A jelikož mám doporučení na tuto knihu ze všech stran, tak jsem začal číst. Překvapivě však vůbec nesdílím (zatím) podobné, či stejné nadšení. Upozorňuji, že jsem teprve přečetl první knihu (která je rozdělená). S čím mám problém? Asi to hlavní je, že občas nerozumím větě, nebo odstavci - nedává mi to smysl a tak si musím číst některé věty a odstavce dvakrát, či třikrát, abych to pochopil. Někdy je to pěkně čtivé, ale někdy se dost zasekávám a snažím se pochopit, proč to píše tak divně. Další věc - měny a rozdělení týdnů a měsíců má vlastní pojmenování a tak - a nikde není nic vysvětleno. Takže sice píše "kácen", ale já vím prd, jak dlouho trvá. Obecně, co se týče první knihy (první půlky), tak se tam ani nic moc neděje a občas se nudím. Žádné napětí, zvraty apod. Tak jsem si říkal, že to po dočtení zabalím a nechám si popsat zbytek od manželky. Druhá kniha (Den druhý) má přeci jenom 1000 stránek a do toho se mi moc nechce. Ale jak si čtu recenze a tak, mělo by se to rozjet. Tak to zkusím a přečtu i druhou část. A uvidíme. První půlka zatím tedy pro mě nic moc a těch 400 stránek by se myslím dalo shrnout do stovky, aniž bych o něco přišel.... celý text