bertrand
přečtené 242
Hlas krve
1996,
Ivan Adamovič
Když Adamovič dělá angologii znamená to skvěle odvedenou práci, kvalitní výběr, zasvěcené medailonky, prostě fanservis. Toto bylo pro mne ve své době zjevení.
Vražda pro štěstí
1989,
Josef Škvorecký
Vraždu pro štěstí si lze opravdu užít. Podle mě je ale detektivkou až na druhém místě (ačkoli autorové by jistě oponovali). Nejdříve bych ji dal do poličky pro literární fajnšmekry, kteří mají pestíky i blizny dostatečně vyladěné k příjmu vysoce vymazleného materiálu, stylem i obsahem. Řekl bych, že mírné výtky zdejších kolegů čtenářů jsou i nejsou proto na místě - týkají se obsahu knihy ve vztahu k žánru, plynulosti četby, nikoli literatury. A zde Škvorecký se Zábranou jedou svoji první ligu, ti vědí, jsou v radosti a já jsem rád, že se můžu vézt s nimi na vlně skvěle napsané knihy. Za toto pošušňáníčko dávám nekompromisně plný počet.... celý text
Vražda se zárukou
1989,
Josef Škvorecký
První díl je dokonalý, druhý díl pouze skvělý. Je třeba však podotknouti, že většinu současné produkce detektivek nechávají Škvorecký se Zábranou daleko za sebou, ať to bylo s autorstvím jakkoli. Vražda se zárukou splňuje parametry detektivky, thrilleru (podstatně nekompromisní druhá polovina) i společenského či dobového románu, tedy zrovna přesně to, co od dobrého krimi románu očekávám. Zde navíc ještě okořeněno humorem a nádherně hravou prací s českým jazykem. Proč tedy nedávám pět hvězd? Dokonalá mozaika má pár trhlin, kterých jsem si v bezešvé "Vraždě se štěstím nevšiml nebo nebyly tak výrazné. Literární: rekapitulace průběhu zločinu se v podání páně Pivoňkově se proměnila nudné zopakování celé knihy a ubrala tak na svižné čtivosti. SPOILERY: Logické: akademický "vlastenecký" malíř Stránský. Jeho motivace pro zapojení do zločinu zde byla opomenuta či nedostatečně psychologicky vysvětlena, což prostě v tak skvěle vystavěné knize působí rušivě. Taktéž bohužel zápletka s hadimrškou má chatrnou konstrukci a působí nadbytečně. Osobní: pánové, když už se Vám líbí udělat sem tam z doktora Pivoňky pitomce, nemám nic proti tomu, přidává mu to na věrohodnosti. Ale nechat ho vniknout do pokoje zlosynova s nedobitou pistolí... to už jste, takříkajíc, přehnali. Opět, co bych odpustil u Leona Clifftona nemohu přejít u dra Pivoňky. Tak to by byl můj komentář ke druhému dílu. Do třetího se mi nechce...protože Boženka!... celý text
Gerpla
1988,
Halldór Kiljan Laxness
Pokud znáte Bengtssonova Zrzavého Orma, tak Gerpla je jeho pravým opakem a zároveň se obě nepopsatelným způsobem doplňují. Nebo možná jen v mé hlavě. Stylisticky jsou si podobné a Gerpla je kupodivu místy stejně vtipná (příběh mnicha na ostrově!). Ale co je důležité: obě jsou skvělé a rozhodně stojí za přečtení.... celý text
Gold za všechny peníze
2000,
Joseph Heller
Vedle Haškova Švejka jedna z nejvíce mnou ohmataných knih. Co to znamená? Že kdykoli po ní sáhnete a namátkou otevřete, slabé místo prostě nenajdete. Vedl Hellerovu ruku při psaní Golda Bůh? Je to docela pravděpodobné, zejména pokud je Bůh Árijec. Pokud je Bůh politik, zcela jistě Hellerovu ruku nevedl. Ovšem pokud je politik-který-nemá-rád-Henryho-Kissingera, je možné, že touto knihou projevil svou Vůli. Každopádně Hellerovi se velice zábavně podařilo obnažit holou pravdu - je možné, že život nemá žádnou logiku, ale je mimořádně jisté, že politika ji naprosto postrádá. Přesto dříve nějakým způsobem fungovala, díky osvíceným osobám, které tuto ne-logiku dokázali uchopit. Ty doby jsou pryč a současná sbírka indiviuí držící z vůle lidu moc (při nejlepší vůli nemohu napsat, že je vládnoucí, to by museli vědět, co dělají) mistrovským (a bohužel i znepokojivým) způsobem převádí Hellerovo Písmo do Skutků. Myslím na našeho premiéra, amerického prezidenta a navrhuji knížku přejmenovat na "Heller by se divil..."... celý text
Šťastný návrat
1998,
Cecil Louis Troughton Smith
Ne vážně, já proti kapitánu Hornblowerovi nic nemám, problém je prostě v tom, že mi prostě víc vyhovuje Jack Aubrey. To je prostě frajer co nic nepředstírá, milovník života a chlap a ne taková zakomplexovaná hromádka nervů, ufňukánek jako tady Horatio. Ten je mi z duše protivný a číst o něm je jako boží umučení. Na druhé straně uznávám, že je Mr. Hornblower zřejmě věrnější obraz většiny námořních důstojníků té doby. Jeho autor mu ale dává pěkné kapky co se duševní stránky věci týče, a podle mě už tlačí moc na pilu a kde je pak potěšení z četby, to mi řekněte? Zde bych dále mohl psát ódy na P. O´Briana a jeho vybroušený styl, který strká i zde nadprůměrného Smithe do kapsy. Nošení dříví do lesa. To si nechám na jiné komentáře. Zkrátka, za mě: Aubrey vždy a znovu a pokaždé jinak, Hornblower nikdy více (nebo tuhle knížku aspoň určitě).... celý text
Ohněm a mečem
1986,
Henryk Sienkiewicz
Hledejte pod: dechberoucí, velkolepé, polské, hrdinské, kruté, strhující, národní, fantasy a taky pod: nejlepší knihy, které kdy byly napsány.
