bbianka
přečtené 97
Deník prostitutky – Dvojí život paní Ester
2012,
Michael Weber
Jsem docela překvapena tím, že tu tahle kniha dostala tolik negativních recenzí. K této knize jsem se dostala úplně náhodou a teda nevěděla jsem, co od ní očekávat, vzhledem k těm recenzím. Nejdřív jsem nějak opomenula fakt, že kniha je podle skutečné události. Ale styl a jazyk, jakým je kniha napsána, mě donutil si tento fakt prověřit. Ano, slova a jednotlivé popisy jsou obecně vulgární, ale jak jinak by se nám do povědomí dostala ona atmosféra, potřebná k tomuto konkrétnímu ději. A na druhé straně, ne nadarmo se říká „Kdo chce s vlky žít, musí s nimi vít“ a také se na člověka chtě- nechtě ledacos nalepí. Holt jsou i lidi přizpůsobivý, hlavně když jsou v koncích. Hlavní hrdinka brala svůj život s velikou dávkou optimizmu, ale pro mě to byl docela smutný příběh – teda jeho podstata. Je fakt smutné, jak někdo kvůli partnerovi ztratí půdu pod nohama a je donucen se takhle podřídit osudu. Mě osobně se kniha moc líbila a vůbec mi tam ty vulgarizmy nevadili, spíše vhodně dotvářeli atmosféru. Moc dobře se mi četla. Mnohokrát jsem se i hezky zasmála. Ale konec ….. to byla fakt facka. Ester se tak strašně ponižovala svou brigádou jenom aby si zabezpečila budoucnost (střechu nad hlavou) a nakonec to bylo k ničemu. Fakt smutné, ale také reální. Trochu mě teda dával na zamyšlenou fakt, že jsem v knize nenašla nic o tom, jak se Ester věnovala své dceři, hlavně teda kdy, při té vytíženosti, což bylo smutné. Ale asi se to sem holt nehodilo. Vzhledem k jiným recenzím knihu doporučuji jenom pro otrlé povahy a pro všechny, co mají rádi osudy ze života bez ohledu na obsah. Ale mě se kniha fakt moc líbila.... celý text
Útěk z afrického pekla
2007,
Barbora Koudelková
Kniha je moc dobře a čtivě napsaná. Já ale nechci popisovat Bářinu naivitu. Podle mě to bylo celé docela dobře nachystáno, protože už před vstupem Báry do této záležitosti, někteří lidé Kenovi naletěli. Když je člověk opravdu silně zamilovaný, tak je ochoten podstoupit jakékoliv riziko, aby své lásce pomohl. Kdo toto smete jednoduše názorem – naivita – tak podle mě nebyl nikdy tak hluboce zamilován. Ale co se dělo pak později, tak to už byla hodně silná káva. Já jsem sice trpělivá a vydržím dlouho, ale toto bylo moc i na mě. To, že v tom Bára pořád pokračovala bych vnímala jako, že pořád doufala v nápravu jejích vztahu. I když já bych to už dávno vzdala, tak i tak mám pro to pochopení. Někdo potřebuje prostě více času, aby si uvědomil, že to prostě nikdy dobré nebude. Vydržela to 6 let, znám lidi, kteří se nechají mlátit i 20-30 let (ve své vlastní zemi) a pořád doufají. A co se týče toho, že pořád byla ochotna shánět další peníze – je v tom cítit pořád nějakou naději na zdárný konec a ono bylo vlastně už jedno jestli podepíše o jednu směnku víc nebo míň. Už dávno bylo jasné, že nebylo pro Báru reální to splatit, tak jedna směnka víc nebo míň je už jedno. Ona je vlastně potřebovala pro zachování svého nebo synova života. Báru bych za naivitu až tak nekritizovala, spíše všechny ty investory, kteří na tohle všechno přistoupili, to docela nechápu. Nešla bych do takových obchodů u nás doma a ne to ještě s někým v Africe, koho jsem nikdy neviděla a neviděla ani do hloubky obchodu. Toto je podle mě naivita. Autorku obdivuji za to, že dokázala jít s pravdou do knihy i když jí muselo být hned na začátku jasno, že se potká s velkým množstvím kritiky, co se její osoby týče. Většina lidí by zalezla pod kámen a snažila se vše co nejvíce ututlat. Je dobré, že se tento příběh dostal do povědomí a doufám, že snad to někdy někomu pomůže předejít podobné situaci.... celý text
Bez dcerky neodejdu
2002,
Betty Mahmoody
Už kdysi dávno jsem tento příběh x-krát viděla zfilmovaný a teda nebyl špatný – je to moje nejoblíbenější tématika. Ale do knihy se mi rozhodně nechtělo, ale má známá řekla, že ten film se s knihou nedá srovnávat, tak jsem si ji půjčila. A byla jsem tedy hodně překvapená. Kniha je fakt výborná, přečetla jsem ji za pár dnů, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Je to dost hrubá kniha, ale po celou dobu napínavá. Úplně mě vtáhla do děje. Vůbec nepochybuji o tom, že se to vážně stalo. Nejvíc mi bilo líto malé Mahtob, která si tím musela také projít a už se těším na její verzi tohoto příběhu. Navíc bych Betty ani moc neodsuzovala, podle mě vážně neměla moc na výběr a ani bych neřekla, že byla naivní, když se za Moodyho vdala a později s ním šla do Teheránu. Měla docela svázané ruce a v zájmu ochrany své dcery bych se asi rozhodovala stejně, i když to zní divně vzhledem k tomu, čím si prošla. Vřele doporučuji všem, co mají rádi skutečné příběhy a hlavně těm, co mají rádi tématiku osudů islámských žen. Určitě si tuto knihu přečtěte.... celý text
Ještě než umřu
2010,
Jenny Downham
Jedna z nejsmutnějších knih, co jsem kdy četla. Ani nevím, co napsat. Prostě by to takhle nemělo být, aby rodiče přežívali své děti. A aby děti věděli, že umřou ještě jako děti, nebo mladí lidé. Nechtěla bych to zažít. Ale co je horší, když víte, že vaše dítě za krátko umře a můžete se s ním rozloučit, anebo když vaše dítě umře např. při dopravní nehodě a už se rozloučit nemůžete.................................... celý text
Ještě jsem to já
2009,
Lisa Genova
Moc krásně napsaný hodně smutný příběh. Jsem moc ráda, že jsem si tuto knihu přečetla. Myslím si, že mi mnoho dala. Nejraději bych byla, kdybych se s touto problematikou nesetkala, ale člověk nikdy nevím. Proto jsem ráda, že budu schopna, se na věc dívat úplně jinak. Život s člověkem s Alzheimerovou chorobou není určitě jednoduchý, možno obtěžující, ale nikdo neví, jak se dotyčný cítí, co cítí, co mu schází a navíc to neumí vyjádřit, protože mu to jeho nemoc nedovoluje. Příběh je moc živě napsaný a procítěný. Bylo to moc smutné ale o to víc zajímavé čtení. Jsem ráda, že jsem tuto knihu objevila a vřele ji doporučuji.... celý text
Bylo mi dvanáct, sedla jsem na kolo a jela do školy...
2005,
Sabine Dardenne
Pro většinu čtenářů je asi zklamáním, že nejsou určité pasáže detailněji rozepsané, ale i tak je kniha zajímavá a čtivá. Každý jsme jiný a proto respektuji, že někdo o špatných podrobnostech mluvit nedokáže. I tak musím říct, že hlavní hrdinka je moc silná osobnost, že tohle vydržela. Neumím si představit být na jejím místě. Člověk se tak nějak podvědomě, po přečtení knihy, začne více bát o své děti. Proto si nejsem jista, jestli bych já jako matka chtěla tyhle podrobnosti vědět. Ale i tak si myslím, že je kniha přínosem pro ty, kteří v určitých špatných situacích potřebují vědět, že vždycky je určitá naděje.... celý text
Bez tebe nepřežiju
2009,
Melissa Fay Greene
Hodně působivý životní příběh. Člověk o dané problematice lecos ví, ale to zdaleka není všechno. I když mě určité pasáže plné nudných faktů nudila, i tak jsou v konečném důsledku hodně potřebná k uvědomění si situace. Hlavní hrdinka tohoto díla je obdivuhodná žena, která našla ve vlastním neštěstí tolik lásky pro děti, které to životně potřebovali. Bylo mi těchto sirotků strašně líto a člověk by nejraději v okamžiku všem pomohlo – kdyby to tak bylo možné. Nejvíc jsem obdivovala, jak se hlavní hrdinka snažila pomoct všem bez ohledu na to, zda jsou zdraví, či nemocní a sama nebrala ohled na to, jestli se nenakazí. Hodně ale hodně mě překvapilo číst si o tom, jak i v Africe, v místech plných bídy, nemocí , smrti a trápení existuje lidská závist stejná jako ve vyspělých zemích. A navíc, že i takovýchto situacích není lidem cizí zákeřnost a podrazáctví. Líbilo se, že příběhy jsou fakticky skutečné a po zádní jmen do Googlu jsem nacházela konkrétní články a fotografie, o kterých jsem v knize četla.... celý text
