Ve znamení kříže a draka / Cesta kříže a draka
Povídka od:
George R. R. Martin
Z knihy:
Nové dobré kusy, Písečníci (7 povídek), Nejmenší vesmír – Exalticon speciál, Locus – To nejlepší z fantasy a science fiction, Snové písně 1.
Otec Damien, inkvizitor a hrdina této povídky, vyšetřuje případ kacířství na jedné planetě, kde lidé prohlásili za svatého Jidáše.
The Way of Cross and Dragon
Rok vydání originálu: 1979
Komentáře (6)
Přidat komentář
Tak toto bylo ovšem až překvapivě dobré. Když jsem se dostal k první zmínce, že z Jidáše Iškariotského udělali svatého, řekl jsem si: A proč vlastně ne? Ono by to i dávalo smysl. Pak jsem dostal rychlé shrnutí děje Kříže a draka. Wow… Už ve dvaceti nekromantem, to odkáži ocenit. Každopádně jsem si říkal, že i na Bibli by tohle bylo trochu moc. Jako, ne až tak moc nadstřelené, ale asi by to neprošlo. Konec konců do kánonu se nedostalo ani Evangelium svatého Bartoloměje. A tam přitom pouze Ježíš na svět přivolal Satana vysokého, kolik že?, bylo to 840 metrů? Draci by neměli moc šanci.
No dost srandiček. Osobně jsem ocenil nihilismus Lúkiána a těch takzvaných Lhářů. Obecně je povídka velice pěknou kritikou víry. Opět se v ní vynořuje ta dávná otázka: A jak jste na to jako přišel, že zrovna sekta do které jste vy byl vychován, je ta pravá a jediná víra?
Takhle jsem se už dlouho nenasmála!
Cestou na planetu, kde se stalo ono zvěrstvo s prohlášením za svatého, se Damien začne do té jejich bible. A následná výměna?
"Čte se to líp než ta vaše Bible, Damiene, a je mnohem napínavější."
"Ovšem, nicméně absurdní. Je to neuvěřitelná snůška dogmat, podvrhů, mýtů a pověr."
Ale jsem ráda, že Martin strávil svůj čas s jeptiškama. Možná by něco tak geniálního nikdy jinak nenapsal. A konec? To mě pobavilo jako už dlouho nic.
dostal som do daru až po draky kompletnú Pieseň. tá ma doviedla ku tomuto pánovi a dostal som sa ku zväzku ,,Písečníci" a môj pohanský názor je že Cesta kříže a draka je najlepšia (anti)náboženská poviedka akú som kedy čítal....
Tak tato povídka je zatím nejslabší, co jsem od Martina četl. Zdlouhavě nudný prolog předchází naprosto famózní střední pasáž a finišuje uspěchaným závěrem. Zbytečně komplikované nevábně vystavené, ale díky fantastické střední části o vzniku Lhářů a jejich knihách také čitelné a celkem zábavné.
Tahle povídka mě příliš nezaujala. Asi proto, že jsem to četla po Písni ledu a ohně a je to uplně "z jiného soudku"
Lháři jsou skvělí, ale zbytek je nic moc. Škoda, tenhle koncept by stál za to rozvést.