Pondělí nebo úterý

Povídka od: Virginia Woolf

Z knihy: Strašidelný dům, Smyčcový kvartet

Tato povídka se zamýšlí nad pomíjivostí pravdy.

Originální název:

Monday or Tuesday


Rok vydání originálu: 1921

Komentáře (2)

clouds
07. června

Povídka Pondělí nebo úterý je podle mě o hledání pravdy, ale asi bych to nespecifikovala jako pomíjivost pravdy, spíše nahlížení pravdy jako (obrazně řečeno) jednotlivých plošek zářivého diamantu nahlíženého z více stran. Virginie se pravdu pokouší dopátrat v pohybu života, který vidí kolem sebe ( zvuk odbíjejících hodin, křik dětí, odjezdy autobusů, pohyb volavky po obloze, ale vidí ji třeba i ve formální společenské konverzaci) - zároveň má ale pocit, že pravdu je třeba zaznamenat slovy, jen tak ji zachytí ( přepečlivé vybírání několika slov) , i proto se v závěru povídky objeví pochybnost, zda se to důležité - neodehrává ne v tom hlasitém pohybu života, ale v ústraní, možná právě v jejím pokoji, kdy si tužkou zapisuje své myšlenky. Ona sama byla přesvědčená, že tužkou stvořené věci jsou jakousi další realitou. Pro ni zcela nezbytnou.
Povídka je vskutku velmi poetická, ale zároveň míří k hlubším úvahám, přesně tak, jak je to pro VW typické. Rozbíhavost jejího myšlení a tříštění jednotlivých asociací nemusí být pro každého zřetelné a pochopitelné. Pro mě je to ale nádherné, Woolfová je pro mě obrovskou výzvou po dopátrání se podstaty. Kombinace jejího racionálního myšlení, hluboké intuice a poetického jazyka vytváří jedinečnost, která je nenahraditelná a nenapodobitelná. Prostě nádhera.

Jass
20.04.2021

Snad poprvé mi popisek na databázi nabídl nový pohled na některé dílo. Popravdě jsem z téhle povídky byla trochu zmatená. Přišla mi nádherně poetická a kouzelná, ale o čem? I v dílech, které jsou "o ničem" Virginia vždycky něco sleduje... A s jistou dávkou překvapení musím uznat, že pro jednou databáze uhodila hřebík na hlavičku, o pomíjivosti pravdy, no jistě...

"Toužení po pravdě, čekání, přepečlivé vybírání několika slov, věčné toužení - (zleva se ozve výkřik, zprava další. Kola se rozjíždějí různými směry. Ve zmatku se hromadí omnibusy) - věčné toužení - (hodiny dvanácti zřetelnými údery slavnostně potvrzují, že je poledne; světlo vrhá zlaté záblesky; děti pobíhají kolem) - věčné toužení po pravdě. Rudá kopule; na stromech visí mince; z komínů vychází kouř; štěkot, hlahol křik "Železo na prodej" - a pravda?"

Celkově moc pěkná povídka, je neuvěřitelné kolik toho autorka zvládne vměstnat do stránky...