Konflikt nikoli nevyhnutelný / Odvrátiteľný konflikt
Povídka od:
Isaac Asimov
Z knihy:
Já, robot, Robohistorie II.
Koordinátor Stephen Byerley pozve robopsycholožku Susan Calvinovou k sobě do kanceláře, aby se jí svěřil se svým problémem. Má podezření, že Stroje, které řídí světovou ekonomiku, fungují špatně.
The Evitable Conflict
Rok vydání originálu: 1950
Komentáře (4)
Přidat komentář
Stroj je koneckonců jen nástroj,
který může pomoci
urychlit pokrok lidstva tím,
že něco z břímě výpočtů a interpretací
vezme na svá bedra.
Mrazivá povídka o možném zániku lidstva. Situace je čím dál víc vyhrocená. Lidstvo na planetě Zemi roboty prostě nechce. Ale jsou tu i tací, co roboty podporují. Naštěstí je tu hyperpohon a časoprostorové skoky a tak se lidstvo může dostat do vesmíru. Tady někde vzniká myšlenka o kolonizaci. Konflikt robot vs. lid by mohl být vyřešen.
Citát: Na jedné straně to může být úplná maličkost. Nebo to naopak může znamenat zánik lidstva.
Upřímně? Tahle povídka byla děsivá... jen se zamyslete nad tím, co všechno z jejího konce vyplývá. Chtěli byste v tomhle dokonalém světě žít? Já si tím nejsem tak jistá... na jednu stranu žádný hladomor a dokonalé hospodářství. Na tu druhou... tohle naprosto opomíjí jiné aspekty života, než ty naprosto základní. Trochu mi z toho běhá mráz po zádech, všechno řídí Stroje, které... wow. Prostě ne, omluvte mě, tohle není žádná utopie.
Celkově je tahle povídka hodně zdlouhavá, což může být z hlediska děje poněkud únavné, na druhou stranu nám ale ukazuje víc světa než ty předchozí a to je neskutečně zajímavé... Celkově skvělý závěr, od Asimova si určitě ještě někdy něco přečtu...
Závěr povídky si zaslouží 5/5. Nevěděl jsem pořádně, co od této povídky očekávat, přišla mi zdlouhavá, vyčerpávající a o ničem. Posledních pár stránek však vše krásně objasnilo a zakončilo tak nejen tuto povídku, ale celou knihu.
Sice se začátek zdát trochu zdlouhavý, přestože je to klasická konverzace jako na začátku každé autorovi povídky. Asi to zde bylo způsobeno tím, že tady už jde vážně do tuhého, a atmosféra ke konci téhle povídky je tíživá. Přesně, je to kvůli jejímu konci. Vážně uhodí. Asi proto se ten začátek zdál takový, jaký se zdál, a zpětně po dočtení je to příběh dobrý, ale pocity ve mě zanechal vlažné...