Minde123 oblíbené citáty

„ A až se naposledy nadechneš, pochopíš, že tvůj život byl pouhou kapkou v nekonečném oceánu! Co je však takový oceán jiného než spousta kapek? (Atlas mraků)“
— David Mitchell

„ Skutečnost je taková, že masy se mýlí a jednotlivci mají vždycky pravdu. (Pěna dní)“
— Boris Vian

„ Běžíme co nám nohy stačí do budoucnosti, běžíme tak rychle, že nám utíká přítomnost. A minulost nám mizí v prachu, který jsme zvířili svým během.“
— Boris Vian

„ Věci nejsou důležité. Tak se to říká. Jestlipak ale ten, kdo to tvrdí, někdy přišel o všechno? - Illuminae“
— Amie Kaufman

„ Zázraky jsou jen statická nepravděpodnost a osud je iluze, kterou se lidstvo utěšuje ve tmě. V životě není nic absolutního, jen smrt.“
— Amie Kaufman

„ Nebudeš šťasten ostatně co je na tom? Štěstí není vrchol. Snad jsi zrozen pro něco lepšího nejsi-li zrozen pro štěstí.“
— Viktor Dyk

„ Pro dva lidi je jen určitá míra lásky;ohraničená a neměřitelná. Nemiluj přespříliš, chceš-li býti milován, vyčerpáš sám všechnu lásku, určenou pro dva. Přemíra lásky, kterou dáváš, ničí možnost lásky, kterou bys měl bráti;to ti radí Krysař, který mnoho viděl“
— Viktor Dyk

„ Buď statečná. A nezapomeň: život je dar. – Karla“
— Nicola Yoon

„ "Můžeme mít tedy buďto nesmrtelnost, nebo vzpomínku na dotek. Nemůžeme mít oboje." Všechno, úplně všechno (svrchní část pokožky se za dva týdny, mozkové buňky se neregenerují, ale stárnou)“
— Nicola Yoon

„ Život jsou otázky, ne odpovědi.“
— Raymond Douglas Bradbury

„ Většina z nás se nemůže toulat sem a tam, hovořit s kdekým, poznat všechna města na světě. Na to nemáme čas, ani peníze, ani dost přátel. Věci, které hledáte, Montagu, na světě jsou, ale jediný prostředek, který s devadesáti devíti procenty těch věcí seznámí průměrného človíčka, jsou knihy. (451 stupňů Fahrenheita)“
— Raymond Douglas Bradbury

„ Vypisuj pro lidi soutěže,ve kterých dostanou cenu za to,že se naučí zpaměti populární šlágr nebo hlavní města různých států,nebo kolik tun obilí sklidili loni v Iowě.Namačkej do nich plno údajů,které nejsou nebezpečné,zahlť je tolika fakty,až se budou cítit přecpaní a budou mít dojem,že úplně srší vědomostmi.Potom se jim bude zdát,že myslí.“
— Raymond Douglas Bradbury

„ Takových podivínů není naštěstí moc. Víme, jak je zničit v zárodku. Bez hřebíku a bez dřeva dům nevystavíš. Když tedy nechceš, aby stál, schovej dřevo a hřebíky. Když nechceš, aby byl člověk nešťastný z politických problémů, neukazuj mu rub i líc otázky, aby se tím netrápil, ukaž mu jenom jednu stránku. Anebo ještě lépe, neukazuj mu nic. (451 ° Fahrenheita)“
— Raymond Douglas Bradbury

„ Máme všechno, co potřebujeme ke štěstí,ale šťastní nejsme. Něco nám chybí. Pátral jsem po tom. Jediná věc, o které jsem věděl, že schází určitě, byly knihy, které jsem deset let pálil. Tak jsme si myslel, že by nám knihy mohly pomoct. (451 ° Fahrenheita)“
— Raymond Douglas Bradbury

„ Kdo vlastně jsme, když se to tak vezme? Většina? Je tohle odpověď, kterou hledám? Většina je vždycky posvátná, že? Vždycky, vždycky; ani na jediný malinký bezvýznamný momentíček se nikdy nemýlí, že? Ještě nikdy za celých těch deset miliénů let se nezmýlila? Uvažoval dál: Co je tahle většina a kdo ji tvoří? A co si vlastně myslí a čím to, že jsou takoví, a změní se vůbec většina? Necitím se ve své kůži. Je to klaustrofobie, strach z davů nebo zdravý rozum? Může mít jednolivec pravdu, když proti němu se svou pravdou stojí celý svět?“
— Raymond Douglas Bradbury

„ Dávno před Kristem žil jeden strašně hloupý pták jménem Fénix, vždycky za pár století si vystavěl pohřební hranici a sám se na ní upálil. To byl určitě blízký příbuzný Člověka. Ale pokaždé, když se upálil, vyskočil z popela a sám se zase se vším všudy porodil. Zdá se, že děláme totéž, pořád znova a znova, jenže máme jednu vlastnost, kterou Fénix neměl. My víme, co to děláme za ničemnou věc. Víme, co jsme za posledních tisíc let nadělali ničemných věcí, a jestliže tohle víme a máme to pořád před očima, přestaneme jednou stavět ty proklaté pohřební hranice a přestaneme na ně skákat. V každé generaci získáme o trošku víc lidí, kteří nezapomínají.“
— Raymond Douglas Bradbury

„ „V knihách musí něco být. Něco, co si nedovedeme představit, když kvůli tomu zůstane žena v hořícím domě, něco v nich musí být. Jen tak pro nic za nic by tam člověk nezůstal.“ „Neměla rozum.“ „Měla zrovna takový rozum jako ty nebo já, možná lepší, a my jsme ji spálili.“ (451 stupňů Fahrenheita; str. 54)“
— Raymond Douglas Bradbury

„ Spatřil jsem anděla v mramoru a otesával jsem ho, až jsem ho vysvobodil. -Dám ti slunce“
— Jandy Nelson

„ Realita mě drtí. Svět je bota špatné velikosti. Jak ho někdo dokáže snést? (Dám ti slunce)“
— Jandy Nelson

„ Osamělost vám odhalí, že jste pouhý atom, vydaný napospas nekonečnu, a neustále čeká na svou příležitost, aby vás vyděsila, strašlivě vyděsila - to je pravý záměr osamělosti, a to jí také nesmíte nikdy dovolit. - Den trifidů“
— John Wyndham Parkes Lucas Beynon Harris

„ Život je plný okamžiků, které nic neznamenají. A pak jednoho dne přijde jediný okamžik, který rozhodne o každé následující vteřině.“
— Sabaa Tahir

„ Strach je tvůj nepřítel jen ve chvíli, kdy mu to dovolíš. ... Strach může být dobrý. Může tě udržet naživu. Jen mu nedovol, aby tě ovládl.“
— Sabaa Tahir

„ Kde je život, tam je naděje.“
— Sabaa Tahir

„ Protože když vstupujeme do řeky podruhé, jsem už já i řeka někdo jiný.“
— Jostein Gaarder

„ Jenom porozumění, které vyvěrá z nitra, je porozumění skutečné.“
— Jostein Gaarder

„ Jediné, co potřebujeme k tomu, abychom byli dobrými filosofy, je schopnost divit se.“
— Jostein Gaarder

„ Filosofie vznikla jako důsledek lidské zvědavosti.“
— Jostein Gaarder

„ Člověk si nemůže dokonale uvědomovat, že je, dokud si neuvědomí, že jednou umře. Stejně tak není možné uvažovat o tom, že člověk umře, aby se zároveň nevynořila myšlenka na to, jak je fantastické žít. (Sofiin svět)“
— Jostein Gaarder

„ Čas nejde. Čas ani netiká. Jdeme my a tikají naše hodinky. Čas se prokousává historií stejně bez hlesu a neúprosně jako slunce vychází na východě a zapadá na západě. Čas boří velké civilizace, hlodá na starých památkách a zakusuje se do jednoho lidského pokolení za druhým. Proto se říká "zub času". Protože čas hryže a kouše a mezi čelistmi jsme my.“
— Jostein Gaarder

„ Na světě jsou dva druhy viny... jeden tě táhne ke dnu tak dlouho, že už nejsi k ničemu, a druhý tvou duši pohání k nějakému cíli. Jeden z nich je břemeno a ten druhý ti udává směr.“
— Sabaa Tahir

„ „Vina je lovec... Strach je lovec... Hanba je lovec... Osud je lovec “ (Sůl moře)“
— Ruta Sepetys

„ „K čemu všechno to utíkání, skrývání, lži a zabíjení? Nekonečný kruh pomsty: Na bolest odpovídáme tím, že působíme novou bolest. Proč jsem to udělal?“ (s.323 Sůl moře)“
— Ruta Sepetys

„ „Někdo zaťukal na dveře. Mlčela jsem. V koutku duše jsem tu malou ocelovou koupelničku vůbec nechtěla opustit. Chtěla jsem zůstat zamčená pryč od vší té bolesti a zmaru. Nechtěla jsem být silná. Nechtěla jsem být ta „chytrá holka“. Byla jsem strašlivě unavená. Chtěla jsem, aby už to všecko bylo pryč.“ s.205 Sůl moře“
— Ruta Sepetys

„ Nesmíme dopustit, aby pravda zmizela s těmi, kteří to vše prožili. (Sůl moře - poznámka autorky)“
— Ruta Sepetys

„ Historie nás rozděluje, ale skrz čtení se můžeme sejít v příběhu, studiu a vzpomínání. Knihy nás spojují v celosvětovou komunitu čtenářů, a co je ještě důležitější, v celosvětové společenství lidí toužících poučit se z minulosti. (Sůl moře - poznámka autorky)“
— Ruta Sepetys

„ Zlomené srdce je otevřené srdce. - Dám ti slunce“
— Jandy Nelson

„ Některým lidem je prostě souzeno potkat se ve stejném příběhu. -Dám ti slunce“
— Jandy Nelson

„ Nejlepší je vsadit na všechny koně, miláčku. - Dám ti slunce“
— Jandy Nelson

„ Musíš vidět zázraky, aby nějaké zázraky nastaly, Jude. (Dám ti slunce)“
— Jandy Nelson

„ Chtěla bych udělat tohle: Chtěla bych chytit bratra za ruku a utíkat časem zpátky, až by nám roky padaly z ramenou. -Dám ti slunce“
— Jandy Nelson