Jostein Gaarder

norská, 1952koupit eknihy

Nahrávám...

Přidat citát

Citáty (70)

"Jenom když máme možnost svobodně rozvíjet své vrozené možnosti, žijeme jako svobodní lidé." (Sofiin svět)


"Psi nejsou tak upovídaní jako my," pokračoval, "to máš možná na mysli." A přesně to jsem také myslel. Nakonec jsem řekl: "A i tak jsou možná šťastní." (Principálova dcera)


"Vlastně bychom měli vzít všechny cestující a jednoho po druhém se zeptat, jestli umí odpovědět na otázku, proč žije. Ty, kteří nedokážou odpovědět, prostě hodíme přes palubu." "A co s dětmi?" zeptal jsem se. "Ty ve zkoušce suverénně obstojí." (Tajemství karet)


A ještě něco, Sofie. Dostaneš chuť tu formu vidět, protože je jasný, že samotná forma musí být nepopsatelně dokonalejší - a svým způsobem krásnější - než všechny ty všelijak nepovedené otisky.


Ale jak jsem říkal, Darwin byl rozvážný muž. Dlouho si kladl otázky, než se odvážil dát na ně odpověď. V tom směru užíval stejnou metodu jako všichni filozofové. Je důležité se ptát a na odpovědi není třeba spěchat. (Sofiin svět)


Ani náhodou nevěřím tomu, že jsme na světě sami, kdepak. Vesmír kypí životem. Háček je v tom, že na otázku, zda jsme sami, nikdy nemůžeme dostat žádnou odpověď. Galaxie jsou jako odlehlé ostrovy bez lodního spojení.


Běháme po zemi jako postavy v nějaké pohádce. Souhlasně přikyvujeme a usmíváme se na sebe, jako bychom říkali: ,,Ahoj, tak my tady spolu žijeme! Jsme součástí stejné skutečnosti - nebo stejné pohádky....´´ Není to neuvěřitelné? Žijeme spolu na jedné planetě uprostřed vesmíru. Ale už brzy budeme ze své dráhy jako mávnutím proutku odstaveni. Abrakadabra - a jsme pryč.


Bůh sedí na na nebi a směje se, že v něj lidé nevěří.


Bůh, který o nás všechno ví, možná přece existuje. Pak si ale musí všechno dobré, čím jsme jeden druhého obdarovali, pamatovat. A pokud neexistuje, milá moje duše spřízněná, pak není v celém širém světě nikdo, kdo zná nás dva víc než Ty a já. (Vita brevis)


Co by sis vybral, kdybys dostal tu možnost? Rozhodl by ses žít krátkou chvilku na Zemi a pak být po pár letech od všeho odtržen a nikdy nemít možnost se vrátit? Anebo bys s díky odmítl? (Dívka s pomeranči)


Čas nejde. Čas ani netiká. Jdeme my a tikají naše hodinky. Čas se prokousává historií stejně bez hlesu a neúprosně jako slunce vychází na východě a zapadá na západě. Čas boří velké civilizace, hlodá na starých památkách a zakusuje se do jednoho lidského pokolení za druhým. Proto se říká "zub času". Protože čas hryže a kouše a mezi čelistmi jsme my.


Času nelze uniknout. Čas nás vidí všude, protože tomu neklidnému živlu podléhá všechno kolem nás.


Čím hlubší je temnota, tím výrazněji ji každý paprsek pronikne.


Člověk si nemůže dokonale uvědomovat, že je, dokud si neuvědomí, že jednou umře. Stejně tak není možné uvažovat o tom, že člověk umře, aby se zároveň nevynořila myšlenka na to, jak je fantastické žít. (Sofiin svět)


Člověk si víc cení něčeho, co se nebude opakovat, než toho, co bude podle jeho mínění trvat navěky. (Principálova dcera)


Člověk vidí to, čemu věří.


Docela jsem ji chápal. Znali jsme se od dětství. To je pak skoro trapné hrát dospělé hry jen proto, že jsme kdysi hráli dětské. (Principálova dcera)


Filosofie vznikla jako důsledek lidské zvědavosti.


Historie však ukáže, že mnohé z toho, co považujeme za samozřejmost, před jejím soudem neobstojí. (Sofiin svět)


Hovor po nórsky, ty šašo.


Jak by člověk měl žít? Co je potřeba k tomu, aby člověk žil dobrý život? Na to ti mohu krátce odpovědět asi takto: Člověk je šťastný jenom tehdy, využívá-li všechny svoje schopnosti a možnosti. (Sofiin svět)


Je směšné stěžovat si na jízdní vlastnosti jaguára, když problém ve skutečnosti spočívá v tom, že šofér ho neumí řídit. Příčinou jsou schopnosti řidiče, nikoli vozu. (Principálova dcera)


Je zpravidla snadnější někoho utěšovat, jestliže jsme sami někdy upadli do nejhlubšího zoufalství. (Principálova dcera)


Jediná otázka může být třaskavější než tisíce odpovědí. (Sofiin svět)


Jediné, co potřebujeme k tomu, abychom byli dobrými filosofy, je schopnost divit se.


Jedním ze základních úkolů filozofie je varovat lidi před ukvapenými závěry. (Sofiin svět)


Jenom porozumění, které vyvěrá z nitra, je porozumění skutečné.


Jsme na světě jenom jednou a teď. (Dívka s pomeranči)


Jsou na světě lidé, kteří se naučí víc od sebe, než by se naučili od druhých. (Principálova dcera)


Kdyby byl náš mozek tak jednoduchý, že bychom mu mohli rozumět, byli bychom tak hloupí, že bychom mu stejně nerozuměli.


1 2 3