Nové diskuze

Klub amatérských pisálků Rockwood · 19.09.2010 v 01:49
No tohle téma není zaměřené jen na poezii... vlastně původně to bylo utvořeno kvůli próze :) Pochopitelně poezie se zde objevit taky... každý kdo něčím přispěje je zde vítán i pouzí čtenáři :)

Nightlybird´s YJ Night pub nightlybird · 19.09.2010 v 01:09
To je zákon schválnosti. Zrovna když se tady začnou vést řeči, ocitnu se v časové tísni, pokusím se ale přes to reagovat, budu to muset vzít postupně a chronologicky, pokud bych někoho opomenul, není to zapříčiněno neúctou k jeho názoru, je to jen projev sklerózy. Žirafa : Je ti jistě jasné, proč tvůj návrh na chat neprošel, máš s těmi davy povídajících si čtenářů svoji zkušenost a jistě jsi dala už danielssonovi za pravdu. Na druhou stranu chat a diskuse jsou dvě odlišné věci – není to on-line a tedy chybí určitá bezprostřednost, něco řekneš a pak čekáš na reakci, které se také nemusíš dočkat. Abych se trochu vrátil k meritu věci – jsem rád, že jsem tě trochu pobavil. Jsem si vědom, že jsem celou problematiku „člověk versus kniha“ zevšeobecnil. Nicméně na tvrzení, že „profesionální“ čtenář je výrazně introvertní trvám. Netvrdil jsem, že je nekomunikativní, introvert je člověk obrácený sám do sebe, nemá potřebu projevovat své pocity, jsou to lidé spíš mlčenliví, leč hloubaví, snaží si zachovat určitý odstup od věcí i od lidí a m o h o u se jevit jako nespolečenští. A řada introvertů si je toho vědoma a kamufluje to zvýšenou společenskou aktivitou. Všiml jsem si, že tady někdo vkládal a komentoval nějaké psychologické knihy, škoda, že se nezapojí, měl by asi kvalifikovanější názor, než já. Na druhou stranu mi ale vlastně dáváš za pravdu cituji : “ Pro mě jsou knihy útěk od reality“ – to je v podstatě totéž, co jsem říkal já, jen jinými slovy, takže ne, že neznáš – nechceš znát čtenáře odpovídajícího „profilu“( to zní děsivě, jako bych já profilovat pro FBI). Stačí se ráno podívat do zrcadla. A za četbu hororů se nemusíš omlouvat – je to dáno atavistickou potřebou člověka se bát. Určitě už v jeskyních si naši předci vyprávěli u ohně děsivé historky. Kdyby to bylo motivováno snahou o poznání mezí lidské psychiky, četla bys určitě jiný druh literatury. Elfos : Asi vám všem budu připadat jako barbar. Šklebím se příšerně, když slyším vaše blažené povzdechy ( slýchával jsem je už ostatně i jinde a jiné, ač obdobné). Nechápu naprosto tu vlastnickou touhu po nějaké edici. Knihovnu si člověk nekupuje najednou (mimo snobů a zbohatlíků, kteří kupují knihy na metry). Buduje si ji celý život, v jeho průběhu se mu mění vkus, mění se jeho názory, roste nebo naopak upadá. Já alespoň podle toho v různých etapách života kupuji různé autory, různé žánry. Nezajímá mne, jestli je kniha vázána v kůži nebo paperback ( mám dokonce i brožované, které se musely rozřezávat, to ale asi málokdo budete znát), jestli je ilustrovaná nebo ne, zajímá mne jediné – její obsah, jestli v ní najdu něco, co mne pobaví, potěší , nebo dokonce obohatí (i když to neberu tak dogmaticky jako přítel s-reader, který hledá spíš to obohacení, hloubku myšlenek a tak podobně a jen občas si dovolí úlet – třeba s Troskou). Jasně,že mne potěší, když je obsah v souladu s formou, není to ale rozhodně podstatné kriterium. A snění o domě nebo dokonce zámku (že Žirafo, Bovinko) plném knih, to máte vyčtené – máte představu, co dá práce údržba obyčejného baráku, co to sežere peněz. Já žiji s knihami v prostoru 25 m3, bez okna, pod střechou a jsme spokojeni. A Elfos, pokud budeš chtít mermomocí kočku, stačí říct jakou barvu a kolik, milerád dodám (náš Bertík si tahá do baráku bezdomovkyně z okolí rychleji, než je stačím odchytat a nechat vykastrovat, takže žádná nouze o koťata). A protože moje znalosti elfí problematiky jsou sporé, jen pár zmínek z Yeatsova Keltského soumraku, jak je to s tvými knihami různě v LESE? Nasadila jsi mi brouka do hlavy. Pokračování příště.

Nightlybird´s YJ Night pub s-reader · 18.09.2010 v 09:41
Dell: to, že únikovky jsou stereotypní má zřejmě souvislost s tím, že jsem jako děti měli nejraději pohádku, která se neustále opakuje. Oblíbenou, kterou jsme museli slyšet každý večer. Pokud dnes použiješ únikovou knihu, vracíš se do známého, tedy bezpečného místa, které znáš. Když má někdo jako téma fantasy, vrací se mezi mágy, draky, hrdiny, ví co ho tam čeká. Překvapení bývají občas i nepříjemná, změna myšlení b olestivá. To se pak stane, že někdo u takové literatury (filmu) zůstane navždy. Zajímavé je pozorovat touhu po úniku z tohoto světa u spisovatelů, pokud pronikne do jejich díla. Jako příklady: Mistr a Markétka a některé sci-fi C.Simaka. Pajonek: dětské lásky si kompletuji také, už jsem se zmínil o knihách J.M.Trosky. Jednu dobu jsem z recese kupoval v antikvariátech různá vydání knihy Timur a jeho parta. To byste koukali, co jich je! Žirafa: ta poslední poznámka byla zajímavá: "potom všem jsou někteří schopní to překonat a žít normální život". Vzpomněl jsem si na své bývalé učitele, kteří prošli koncentrákem a my jako děti jsme to sotva tušili. Ty hrůzy byly tak strašně vzdálené a na těch lidech (byli dva, proto to množné číslo) to zanechalo jen malé stopy na jejich chování. Ale co víme o jejich nočních můrách.

Nightlybird´s YJ Night pub pajonek · 17.09.2010 v 22:35
........já třeba kompletuji lásky z dětství /tím nemyslím Andulku, kterou jsem miloval ve školce, nebo Lidunku z první třídy......hihihi/ - ale kompletní sbírku KODovek a někomu nic neříkající edici Kolumbus /do roku 1990/ a co si velmi považuji je kompletní sbírka Magnetů rok1965-1970 - to tam ještě vycházely dokumenty,skvosty - než začal v magnetech vycházet póvl a kdeco..........

Hledám knihy na téma... knedlik · 17.09.2010 v 14:10
missa85- Já toho od Kinga moc nepřečetla, každopádně se mi docela dost líbila Misery nebo třeba Dlouhý pochod. Kamarád teď rozečetl To a povídal, že bych si to měla přečíst, že je to parádní. Každopádně za to neručím, ještě jsem ji nedžela v ruce.

Nightlybird´s YJ Night pub bovinka · 17.09.2010 v 11:47
Tak do nočního klubu ve dne. Jé, jak já bych chtěla místnost plnou knih. Třeba takovou zámeckou knihovnu, ta by mi nevadila:-)

Nightlybird´s YJ Night pub Dell · 17.09.2010 v 11:03
Zajímavé je, že pod pojmem "únikovky" se skrývají knihy, které odvádějí spíše do totálního stereotypu než ze stereotypu života. Jinak: se svým životem jsem celkem spokojená, (jasně že nic není stoprocentní), knihy pro mě nejsou únik nebo dokonce útěk. Je to pro mě prostředek rozvoje. Četba by měla schopnost komunikace rozvíjet, ne tlumit, na to jsou snad i nějaké výzkumy. Nicméně v těch horších obdobích mého života byla knížka rozhodně jedním z prostředků usnadňujících přežití. :-)

Nightlybird´s YJ Night pub Žirafa · 17.09.2010 v 11:01
elfos - já o pokoji plným knih sním taky, i když o trochu jiných knihách :o) Chtěla bych mít jednou domek a v něm celou místnost plnou knih, většinou si jí představuji za šera, pěkně s krbem a knihy kolem dokola od země až po strop a sebe v pohodlném velkém křesílku... Doufám, že to jednou vyjde a budu se tam moc zavírat až mě obyčejný svět bude štvát a budu se tam mazlit s knížkami a vychutnávat si už ten pocit, že je mám... :o) Bohužel, realitou je zatím jen byt v paneláku a pár zaplněných polic... s-reader - no, málo koho by asi lákala představa, že bude třeba napaden, mučen a usmrcen, to by ten člověk musel být asi trochu nemocný, aby po tomhle toužil ;o) Ale čtenářů a diváků hororů je hodně. Mě na těch skutečných příbězích fascinuje to, kolik toho člověk dokáže vydržet aby přežil a je obdivuhodné, že potom všem jsou někteří schopní to překonat a žít normální život...

Překlady knih / Překladatelé Dell · 17.09.2010 v 10:39
s-reader: jo, i profesoři na fildě si nad tím lámali hlavu :-) Já bych řekla, že překlad poezie neexistuje, mělo by se říkat možná spíš převod. Překladatel do toho musí dát vše, tzn. především sám sebe. A to znamená, že čistota původního díla se tím naruší. Za pozitivum beru, když to není k horšímu.

Nightlybird´s YJ Night pub s-reader · 17.09.2010 v 10:28
nightlybird – a to je pěkné, že noční klub znovu ožil i když ne zrovna v noci. Víš, myslím si, že Andrys to s mou Antickou knihovnou nemyslela tak, jak jsi to pochopil. Je rozdíl když se řekne, že se někdo chlubí a že někdo může pochlubit. Řekne-li někdo o mě, že se mohu něčím pochlubit, beru to jako kompliment. Ale k tvému dotazu: samozřejmě, že jsem to všechno nečetl! Jsem nadšený čtenář, ne úchylný čtenář! Jsou tam knihy, které jsou čtivé, například Lukianos nebo Ovidius, ale jsou tam i kousky naprosto nečitelné. Ale ten hřejivý pocit blízkosti antického moudra mi dělá dobře, lebedím si v něm, vyvažuje brutalitu plakátu HR Gigera, který visí na protilehlé stěně. Jo, se Skeptiky si také užiješ. Je to poměrně dávno, co jsem je louskal, ale některé dojmy si ještě pamatuji, nehledě k tomu, že jsem si první kapitolu oživil nedávno. Je to skvost a opravdu se utvrdíš v tom, že kritizovat a obhájit se dá vše. Když si srovnám poslední příspěvky Andrys a Žirafy, nakonec i ten můj, mám naopak pocit, že typický čtenář je člověk s prací i životem spokojený. Trochu mě ovšem překvapuje to, že v mém okolí se pohybuje většina lidí, kteří na práci nadávají kudy chodí, o životě nemluvě. Asi je to tím, že málo čtou. (Smajlík – to opravdu nemyslím vážně, nechytejte mě za slovo). Žirafa – ta záliba v horrorech smyšlených i skutečných je pozoruhodná. Poměrně dost lidí má rádo horrory, myslím smyšlené, ale představa, že by se to mohlo stát ve skutečnosti, že by se to mohlo stát jim, je odpuzuje. Nejděsivější horrory jsou ty reálné a je fakt, že mě příběhy z koncentráků nikdy dobře nedělaly, jeden takový mám v kupce, která čeká na přečtení v nejbližší době, tak snad to nějak přežiju. Elfos: jak hrozně upadá čtenář, ten inteligentní sečtělý člověk, do takové závislosti, jako je hromadění knih! Ještě chvíli o tom budeme povídat a otevřou pro nás specializované oddělení psychiatrické kliniky. Budeme tam chodit a posedávat na chodbách, a kdo ví, jestli nám v zájmu terapie všechny knihy nezabaví nebo je budou pančovat jako alkohol v protialkoholních léčebnách. Poznámky o nepotřebnosti takového počtu knih jsem jednu dobu slýchával také, asi všichni sběratelé na ten problém jednou narazí. Je vidět, že nemáš jen ráda poezii, ale že máš i poetický vztah ke knihám.

Nightlybird´s YJ Night pub elfos · 17.09.2010 v 10:08
Dobrá, dobrá, tak ještě mlčenlivý introvert elfos (to není ironie, ale pouhé konstatování faktu). Readere, představa tvé antické knihovny vyrovnané krásně vedle sebe se mi moc líbí. Moc. Vlastním této edice kousků co bys na prstech jedné ruky spočítal, a vůbec by mě nemrzelo mít je všechny, ať už přečtené, nebo čekající na přečtení "někdy zadlouho".. Těch edic co by bylo fajn mít je komplet (pro elfos, jasně) je víc.. Např. edice OKO, Čtení o..., Světová knihovna, Květy poezie, Knihovna klasiků.... :-) No, pokud jde o oblíbené autory, asi jako každý bych moc ráda měla komplet dílo svých zamilovaných, což jsou např. G. Durrell, M. Fišmeister, J. Skácel, R. van Gulik.. a pro mě nejnáročnější na "kompletování" Umberto Eco. A další. Těch snů, na které se ptá reader, je hodně (a některé patří do sféry téměř nesplnitelných). Sním si třeba o velkém pokoji/domě plném knih, světlém a vzdušném (a někde tam by se potulovala kočka - nebo potulovaly..) - knihovny podél všech zdí i kolmo k nim a v nich moje milované knihy. Prozatím to ale není možné, a jsem vděčná aspoň za knihy všude různě v Lese, což okolí sleduje nepřívětivým zrakem ("Na co máš tolik knih?!"), zatímco zraku (a duši) elfos ten pohled na knihy i čtení si v nich lahodí.

Hledám knihy na téma... zirafak · 17.09.2010 v 09:06
Vazeni ctenari, rad bych Vas pozadal zda by jste mi doporucily nejakou space operu . Duna,Saga Sedmi Slunci .... mam prectene.moje oblibene ;) Velice Vam dekuji za odpovedi. Žirafák.

Nightlybird´s YJ Night pub Žirafa · 17.09.2010 v 08:14
Tak po tom, co mi neprošel návrh na chat a byly mi jako alternativa doporučeny denní a noční kluby jsem zavítala sem a přečetla si pár posledních příspěvků. Trochu mne pobavila myšlenka, že za skomírající komunikací stojí povahy čtenářů, jakož to introvertů a nekomunikativních lidí... Já si myslím, že být čtenář se rozhodně nerovná být nespokojený introvert, který se bojí vyjádřit... Většina čtenářů, které mám já kolem sebe, jsou "normální" lidé, rádi se baví ve společnosti, jsou spokojení s životem i s prací a přesto si rádi něco přečtou. Pro mě jsou knihy útěk od reality, ale ne proto, že se mi realita nelíbí nebo mi nevyhovuje (kdyby to tak bylo tak s tím něco dělám, aby byla lepší) ale prostě proto, že život je stereotypní, je obyčejný a občas pěkně nudný... Většinou čtu hlavně horory, tak že bych v knihách hledala to co já ve svém životě nemůžu a nemám taky nehrozí, čtu je prostě proto, že mě zajímá lidská psychika, to kam až jsou lidé schopni zajít v ubližování druhým a co všechno dokáže člověk vydržet a přežít (v případě autentických příběhů například z koncentráku). V případě ostatních smyšlených hororů už jde spíš o zvědavost co dalšího si ještě spisovatelé dokáží vymyslet, když už všechno utrpení a způsoby smrti byly popsány... Trochu morbidní že :o) ale sama sebe v tom opravdu nehledám. Když nad tím tak přemýšlím, tak asi neznám jediného čtenáře, který by zapadal do zmíněného profilu, tak jsme asi všichni výjimky ;o) Takový je můj názor a zkušenost...

Nightlybird´s YJ Night pub nightlybird · 17.09.2010 v 02:43
Nejsem vědecký pracovník ani klinický psycholog a nemusím mít ve svých tvrzeních pochopitelně ve všem pravdu. Je mi známa skutečnost, že výjimky potvrzují pravidlo. Když se podívám řekněme tady kolem sebe, co kdo čte, nejsem si jist, že je to četba, která by rozšiřovala obzory, nejsou to knihy nadupané novými a inspirujícími myšlenkami. Jsou to v převážné většině typické únikovky, snaha vymanit se alespoň na tu chvíli, co čtu, z životního stereotypu, uniknout do jakéhosi virtuálního světa - není tady ještě realizovatelná Lukjaněnkova Hlubina, tak zapnu fantazii při knize. Mozek těžko protočím při četbě detektivky nebo fantasy, thrilleru či hororu - tím mohu jenom trošičku, ale opravdu trošičku pošimrat nervy. Já osobně tyhle věci čtu naopak cíleně na vymytí mozku, mozek si odpočine. Je fakt, že i tady může člověk zachytit střípek informace, vtipnou větu nebo repliku. To je ale v podstatě bonus, to registruje mozek na volnoběh a automaticky. Když je řeč o mozku a o knihách - vrátil jsem do knihovny Odyho a přitáhl Ecovy Skeptiky, namátkou otevřel a divulgace opotřebovaných forem mne dojala k slzám. Už se těším, jak se do nich pustím. A vůbec - nemusíte se mnou souhlasit, já si nakonec na svou hubu mohu říkat co chci a jak to vnímám! A speciálně pro Andrys: reader se Antickou knihovnou nechlubil, to bylo konstatování. Já nemám ani jednu a nevadí mi to v debatění s ním. Chlubení vypadá asi tak: Heč, já mám v knihovně 12 českých kronik. Heč, a ani jednu jsem ještě nečet, chce se mi při jejich čtení ječet. Snad je stihnu přečíst - nebo taky ne. A co tě vlastně na té Noře tak fascinuje? Svěř se. Chceme sdílet tvou radost. A aby nebylo líto pro readra: ty fakticky ty starý řecký prďoly čteš – nebo se s nimi jenom kocháš? A těšíš se, že kdyby tě napadlo si je snad přečíst a vychutnat jejich moudra, tak stačí sáhnout a otevřít?

Klub amatérských pisálků nightlybird · 17.09.2010 v 01:23
No vida - teď tady dokonce vznikne na "šuplíkové kousky" - byť na omezenou dobu - prostor. Už se těším, jak si počtu. A vznikne přehled, kdo má mimo slepáku i "básnické střevo". Na druhou stranu řada člověků bude moct konfrontovat svoje práce s ostatními básníky-amatéry a získat tak přehled o svých schopnostech.

Nightlybird´s YJ Night pub Andrys · 16.09.2010 v 16:31
Jů, při popisu čtenáře jsem se trochu zalekla. Jsem spokojená v práci (dříve ve škole), nemám problémy se vzhledem a přesto bych řekla, že se mohu považovat za čtenáře. Je pravda, že jsem zřejmě trochu introvert, ale moje nervozita to úspěšně skrývá. Při čtení zaměstnávám svou fantazii a šedou kůru mozkovou, což je jako motivační prostředek dostačující a cestování je jen takový bonus. Dovedete si představit, co byste jinak dělali? Debatní ticho: může to být způsobeno tím, že čtenáři rádi čtou, ale už se moc nemluví o oblíbenosti psaní. Osobně čtu nejen knihy, ale ráda čtu i o knihách. Ovšem někdy se nemohu zapojit do diskuze. Například se nemohu pochlubit žádnou vytouženou sbírkou, jako s-reader (mít doma všechny knihy od Nory Robertsové mi příjde zbytečné, mám moc ráda I.Borskou, ale mít všechny její knihy nemusím - nepočítám Doktorku z domu trubačů, Tuláka pod hvězdami a Menuet v hangáru). Těším se až dočtu dříve půjčené knihy a začnu s Allenem a budu sem moct napsat své dojmy z knihy a číst si, jak se ta kniha jevila vám ostatním :). Psací-tiskací písmo je občas jediný způsob, jak po někom něco přečíst. Nevím, zda je to dobou, které je zřejmě zrychlená, ale už si nikdo s písmem nehraje, jak třeba za dob našich babiček. Teď se vše co nerychleji naškrábe a už se nemyslí na to, že by to poté mělo být i čitelné i pro jiné osoby.

Překlady knih / Překladatelé s-reader · 16.09.2010 v 16:16
Dell: naprosto souhlasím, třeba Krkavec Rall je pro mě v Hiršalově překladu jednoznačně nejlepší. Bondyho "byl byl hu hu" není zdaleka tak zvukomalebné jako Hiršalovo "umár umár", i když Morgenstern napsal "will will hu hu". Vnucuje se mi však otázka, jestli může překladatel upravit směr, kterým dílo působí, i kdyby se dílo stalo působivější.

Nightlybird´s YJ Night pub s-reader · 16.09.2010 v 08:01
Charakteristika typického čtenáře, to je slovo do pranice – lépe řečeno do diskuze, mailem nikomu přes držku nedáš. Troufám si tvrdit, že většina čtenářů by s některým s bodů charakteristiky nesouhlasila. Hned první bod - že typický čtenář je člověk nespokojený se svým životem, se svým zaměstnáním – se mi zdá jako vyložená spekulace. Proč? Spokojenost se životem, potažmo s prací, nemá přímou souvislost s potřebou intelektuálního uspokojení. Stejně tak bod, ve kterém hovoříš o tom, že čtenář v knihách hledá to co nemá a postrádá, mi nepřipadá příliš průkazný. To vycházíš z předpokladu, že čtení je útěk do jiného světa, ale to je jen jedna z motivací, které, doufám, netvoří statisticky významnou skupinu. Jestli typický čtenář hledá v knihách to, co nemá, je to hledání něčeho, o čem neví. Hledáš nový prostor v lidském myšlení ne proto, aby ses tam ukryl, ale abys o něm věděl, abys sis jej sám v sobě zmapoval. Samozřejmě, to není případ čtenáře, který se upne jen na jeden druh literatury, třeba jen na románky nebo fantasy. Já vím, kdyby tu poznámku četli příznivci fantasy, asi by nebyli rádi, že vedle sebe dávám románky a jejich oblíbenou literaturu, ale pořád beru tento žánr jako odpočinkový a jako mezistupeň mezi nenáročnou a náročnější četbou. Stát se nějakou postavou a žít s ní v průběhu četby je sice krásná věc, ale čím víc člověk přečte, tím kratší dobu vydrží v rudé kůži náčelníka Apačů a snaží se hledat v knize ještě více – souvislosti, otázky… Jestli máš pravdu v tom, že čtenáře nezajímá to, co říkají ostatní, je to pro mě velké zklamání, ale jsem povahou optimista (zkušeností pesimista, ale neustále bojuji), a tak doufám, že to tak není. Pokud knihu čteš, prožiješ ji jednou, vnitřně. Pokud se o ni podělíš, v krátkém okamžiku ji prožiješ znovu, vrátí se ti ty okamžiky, které tě nadchly a pro které knihu považuješ za jedinečnou. Potud mluvím o diskuzi o knihách, ale platí to i diskuzi obecné. Drobná oprava, napsal jsem anebo jsem alespoň chtěl napsat, že monolog není půlka dialogu, je to mnohem míň. Doby nezměníme, doba změní nás, i když se budeme bránit. A to má smysl jen potud, pokud z toho budeme mít dobrý pocit.

Nightlybird´s YJ Night pub nightlybird · 16.09.2010 v 01:22
Tak nevím, věnoval jsem se teď tak trochu své nedávné profesi a jen jsem sem chvilkami nakukoval. Zaujal mne jeden fakt a to skomírající komunikace. V pauzách mezi prací jsem o tomto fenoménu trochu přemýšlel. Někdo tady poznamenal v diskusi, že všichni drží bobříka mlčení. Domnívám se, že je to dáno skutečností, že se zde scházejí čtenáři knih. Položme si otázku : Jací jsou lidé, kteří čtou knihy, co potřebují k životu ? Troufnu si tvrdit, že typický čtenář je člověk nespokojený se svým životem, se svým zaměstnáním, se svým fyzickým a psychickým vybavením a konec konců s celým tím podělaným světem okolo sebe. Je výrazně introvertní, uzavřený do sebe a svých knih, ve kterých hledá to, co sám nemá a postrádá. K životu potřebuje jen zdravý zrak a knihu, její pomocí se přenese do jiného světa, světa iluzí, světa, kde může být lupičem i detektivem, Casanovou, Spidermanem, pirátem, kosmonautem prostě čímkoliv , může zrovna tak dobře surfovat na Havaji jako šplhat na Everest, jako hrát bacarat v doprovodu lepé krásky v Monte Carlu, či poker s mafiány ve Vegas a při tom všem a spoustě dalších věcí nemusí vůbec zvednout prdel ze židle. Proč by se tedy měl vybavovat s nějakými pitomci ? Když už se obětuje a něco dá k dobrému, je to zcela určitě něco, co se týká jen jeho, s předmětem diskuse to souvisí okrajově, co říkají ostatní ho v podstatě vůbec nezajímá. Přečetl spoustu knih se spoustou dialogů, sám ale dialogu není schopen, zná pouze monolog. A jak řekl přítel s-reader „ monolog je jen půl dialogu“. Jestliže je něčeho půl, rozhodně to není celé. A tohle celé je ještě umocněno fenoménem doby – „mobilizací společnosti“ – my si nepovídáme, my si telefonujeme. Neposíláme dopisy, ale esemesky. Uvažuje se o zrušení psacího písma a zavedení čehosi na způsob hůlkového ( používalo se to ve středověku). Někdy mne napadá, že se blížíme k době, kterou popisuje Tevis ve Zpěvu drozda. Vynořuje se mi v hlavě otázka : Kam jdeme, kam směřujeme. Nepřejte si slyšet, co si kolikrát v duchu odpovídám.

Překlady knih / Překladatelé Dell · 15.09.2010 v 09:58
Morgenstern je krásný příklad. Hiršalův překlad mám asi nejradši, ale Bondy mi připadá věcně přesnější. Možná je v něčem originálu i blíž, Morgenstern je podle mě drsnější než Hiršal, ale stejně na něj nedám dopustit.