Faila
komentáře u částí děl
Nevím proč, ale tahle povídka má pro mě zvláštní kouzlo. Tajemné, děsivé a krutě humorné.
Zajímavé zamyšlení a podivná představa, s kterou nemám problém se sžít. Ačkoliv po čtení mi v hlavě vytanulo mnoho otázek, na které nikdo nedokáže dát odpověď.
King jednou prohlásil, že ty největší příšery žijí v lidském nitru - a že právě o nich se snaží psát. Až při čtení této povídky mi došlo, jak moc pravdivá jeho slova jsou. Až když jsem se přistihla při myšlenkách, zda hřích v této povídce je opravdu tak hrozný.
Ačkoliv krátké, pro mě velmi silné. Zejména díky Kingovu smyslu pro detail jsem si celou tu situaci okolo postupně rozum ztrácejícího novináře dokázala dost dobře představit. Zapůsobilo to na mě mnohem strašidelněji než leckterá Kingova duchařina. Tyhle psycho horory ovládá podle mě bravurně!
Atmosféra skvělá, jako vždy. Příběh zajímavý i zajímavě podaný, jako vždy. Výrazně mě tato povídka ale nenadchla, možná mi jen přišla v porovnání s jinými slabší a s poměrně rychle uhádnutelnou pointou.
Hrůza pramenící z lidí je pro mě horší než ta pramenící z děsivých bytostí. A u této povídky mi bylo místy velmi nevolno.
Lovecraft je pro mě spisovatel, který na velmi malém prostoru dokáže říct a předat velmi mnoho.
Jazyková dokonalost a Lovecraftova neuvěřitelná schopnost popsat nepopsatelné.
Ačkoliv dávám přednost "uzavřeným" povídkám s jasným rozuzlením na konci, tajemnost Hudby Ericha Zanna mi přišla tak dechberoucí, že jsem jí tu nejasnost zcela odpustila.
Zejména v porovnání s jinými Lovecraftovými kousky je tento trochu slabý. Ale slabý u Lovecrafta neznamená vůbec špatný!
Celé mi to připomínalo Drákulu a scénu s Lucy, deníková forma i samotný příběh. Jako plus však vidím to, že autor není špatný spisovatel a podařilo se mu zde vybudovat napínavou a pro někoho snad i strašidelnou atmosféru.
