vlad6485 komentáře u knih

Ambice Duddyho Kravitze ho přivedou k bodu, kdy sice dosáhne skoro všeho o čem snil jako mladý výrostek, ale za cenu, že stratí všechny, co ho milují a nebo mají rádi. Jinak je to úžasná ukázka života židovské komunity v poválečném Montrealu. Speciálně druhé poamerikanizované generace židovských uprchlíků z Evropy.

1 24.02.2021

Autora Haruki Murakami mohu klidně nazvat japonského Franze Kafkou. I jeho častý odkaz v knížce na Kafku, Dostojenského nebo Čechova ukazuje, že H. Murakami je obdivovatel těchto velikánů západní literatury. Celý příběh je fascinující ukázka japonské literatury a pohled na jejich svět. Je to rovina chápání a vidění věcí, které v západní literatuře nemůžeš najít. Četl jsem tuto knihu jednim dechem.

2 24.02.2021

Sorry! ALE, už podle komentářů, a samotného názvu, nejsem schopen tuto knížku číst. Tuším o co vní asi jde, ale nemám na to emocionální kapacitu. Asi protože mám tři dcery, kterým bych za nic na světe nemohl ublížit.

Byla to moje jedna z nejoblíbenějších knih mého děctvi. Uložila do mého vědomí nejen hrdost na svoji vlast, ale taky pohled do jiných koutů tehdejšího světa. Vlastně to byla taková ukázka globalizace, na které se podílelo Československo lvím podílem. Taky jedno z popisovaných zemí a jedno město, se stalo mým novým domovem za posledních čtyřicet let. Moc rad bych si tu knížku znova prohlédl.

Miloval jsem jako kluk a zapálený skaut sérii knížek od pana Elstnera “Dobrodružnou stezkou”. Též jsem měl moc rád ilustrátora je ho knížek. Snažil jsem se ho napodobit v kresbách mých skautských deníčků a zápisniků. Nezná někdo jeho jméno? Rád bych o něm věděl vic.

Jako dítě jsem přečetl všechny jeho knížky vydané v bývalém komunistickém Československu. Bylo to pro mne neuvěřitelné dobrodružství plachtit v duchu s Vlaštovkami prožívat jejich příběhy. Teď po padesáti letech plus mám anglicky mluvící vnučku, která miluje číst. Je dnes velice těžké najít zajímavé a literárně hodnotné knihy. A najednou mne napadlo, co já četl jako kluk. Pamatoval jsem si jen jméno “Holubí pošta” a “Vlaštovky”. Ve vaši databázi mě i vyskočilo jméno autora, které jsme tehdá vyslovovali trochu jinak, ale byla to záruka dobrého čtení. Skoro něco jako bych ho nazval anglicky psaný Jaroslav Foglar. Hned zítra se půjdu podívat po jeho knížkách a budu zvědavý, budou-li tak úchvatné pro ní jak pro mne.