ThrisaManx komentáře u knih
Celkově knihu musím zhodnotit jako velmi dobrou. Děj byl vcelku originální, čtení mě bavilo, ani jednou jsem se nenudila a postavy byly sympatické.
Přesto jsem měla pocit, že autorka se snažila o něco, čeho nedosáhla. Při čtení bylo evidentní, jak moc se autorka snaží o napínavý příběh a překvapivý konec. Děj napínavý byl, ovšem nervy mi to netrhalo. Občas jsem na pár vteřin zatajila dech, pak se vše vrátilo do normálu. Od druhé třetiny jsem začala tušit, kdo za tím vším stojí, takže nečekaný zvrat se také nekonal, ačkoli se o to Paula velmi snažila.
A ta sprostá slova! Na to jsem háklivá. Pokud autor vulgarismy neumí používat, pak ať je nepoužívá. Sprostá slova v příběhu neměla žádný význam, až na asi dvě výjimky. Zbytečně je používala na místech, kde neměla. Aby autor mohl použít sprosté slovo, měl by vědět, kdy a jak ho použít.
Na první čtení se mi to moc nelíbilo, na to druhé jsem se do knihy zamilovala.
Knihu jsem četla, ale za nic si ji nemohu vybavit. Jediné, co vím je, že se mi opravdu moc líbila.
Příběh je kouzelný a krásný, pln přátelství a opravdovosti. Fern jsem měla opravdu ráda, stejně tak její milé prasátko.
Tuto autorku jsem prostě milovala. Průšvihářky byly další povedenou knihou, kterou si ráda přečtu znova.
Bylo to milé a veselé čtení, které jsem si jako malá opravdu užívala.
Vím, že jsem knížku měla v dětství moc ráda a po dlouhá léta jsem se k ní s oblibou vracela. Možná je na čase si to znovu připomenout.
Knihy jsem se malinko bála, nepůsobila na mě zrovna vábně. Poté jsem ji ale přečetla jedním dechem. Krásný autentický příběh jednoho islámského odpadlíka.
Knihu jsem jako malá měla fakt ráda. Je pěkná a milá, vždy sloužila jako taková malá motivace.
Smutné, brutální, upřímné, nádherné. Zolův Zabiják rozhodně stojí za přečtení, i přes všechny slzy, které mne čtením doprovázely :)