Přesilovka za mě byla postavená hodně na tekutém písku.
Jasně je to především erotický román, nicméně na to tam velmi často padala fráze "Miluji tě" (a za mě to opravdu byla fráze a na konci už mi to neskutečně vadilo). Mám pocit, že někdo zaměnil se*uální přitažlivost (chtíč) za lásku. Kdyby to zůstalo u té erotiky, tak bych tomu rozuměla lépe.
Láska obvykle nevzniká během pěti měsíců, to je maximálně zamilovanost, ale ani zamilovanost nestojí pouze na se*uálních hrátkách a rádoby hlubokých myšlenkových vhledech. Píšu rádoby, protože v jednu chvíli Rachel oplývá až nadpřirozenou schopností vidět do lidí a dávat jim tedy to, co potřebují a na straně druhé to vyznívalo, že vlastně vším a všemi jen manipuluje. Hluboké věci tam sice byli, ale spíš jen jako okrajová témata, protože vše hluboké, pak skončilo u "strašně moc tě miluji, neopouštěj mě, jsi můj/moje". A to je škoda.
Souhlasím s názory, že kdyby tam bylo méně se*u a více skutečné polyamorie mohla to být celkem dobrá knížka. Věřím, že lze milovat více lidí najednou, ale nevěřím, že to probíhá takto. Ten konec na stadionu za mě už byl úplně mimo mísu (například že by si Rachel nevšimla, že nemá svůj telefon je za mě nesmysl; a změna jmen..? ehm ehm).
Stejně tak nevěřím ani všem těm neunávným se*uálním mašinám. A neustále orgasmy "na povel" (udělej se mnou, udělej se teď a podobně) to ani nebudu komentovat.
Letmé seznámení s fungováním vesmíru v podobě veršovaných příběhů. Nicméně verše jsou občas trochu krkolomné a pro děti jsou informace spíše nepochopitelné. Je nutné hodně dovysvětlovat, případně mít na pomoc jinou knihu o vesmíru a planetách.
Názorně ukazuje, jak vzniká krize (identity), a jak je možné se z ní dostat. Předkládá možnost práce s vnitřním světem (našimi jednotlivými částmi) a především návrat k vnitřnímu dítěti. Je to velmi dobrá pomůcka pro práci na sebepřijetí (a sebepoznání).
Příběh plynule navazuje na autorovu předchozí knihu Bludy v hlavě. Pro hlubší kontext a (sebe)porozumění doporučuji přečíst oba příběhy.
Komiksové ilustrace jsou propracované a velmi výstižné. Texty jsou důmyslné, trefné, někdy metaforické, někdy naopak explicitně mířící rovnou na střed.
Moc povedený komiks. Ilustrace i texty jsou opravdu výstižné a fascinující. Nejde jen o příběh, ale i nahlédnutí za oponu - resp. jak na takový toxický vztah plný manipulace nahlíží odborná literatura. Velmi se mi líbilo, že tam kromě dějové linky byl i zpětný náhled hrdinky, a jak ten vztah s odstupem hodnotila úplně jinak, než ve chvíli, kdy ho prožívala.
Velmi hezky napsaná "rodinná vztahovka". Moc se mi líbí různé pohledy jednotlivých členů rodiny. Popisované pocity a myšlenky jsou velmi reálné a tím pádem je i příběh věrohodný. Postavy jsou propracované. Pomalejší tempo, ale to k tomuto žánru naprosto sedí. Za mě moc příjemné čtení.
Mám dost rozporuplné pocity. Pořád jsem čekala... a vlastně ani nevím, co... ale zkrátka za mě tomu něco chybělo. V jeden moment už jsem myslela, že to je to ono (bylo to ve chvíli, kdy si Leon opravdu hezky poradil s panickým záchvatem u Milicy a přiznal, že studoval psychologii), ale pak to zase uteklo.
Nějak mi to do sebe nezapadalo. Zápletka s aplikací byla hodně divně podaná a vážně jsem nerozuměla, proč by je AI dávala dohromady, když ani jeden nebyl přihlášený v žádné seznamce či tak něco. Navíc Mila mi byla dost nesympatická a ty její neustálé "útoky/obrany" byly nepříjemné. Vlastně ani nechápu, proč by se do ní Leon tak velkolepě zamiloval.
Ale na druhou stranu - lásku nelze hodnotit a možná se k sobě opravdu nějakým zvláštním způsobem k sobě hodili a to, že já tomu nerozumím, není podstatné.
Tento příběh mě příliš neoslovil. Nějak mi to nesedlo k věku postav, působilo to na mě spíš jako young adult. A ani vánoční atmosféra na mě z tohoto příběhu nedýchla. Bylo tam hezké to hledání své vlastní hodnoty a vymanění se z toxických vztahů, ale mohlo by to být propracovanější.
Vánoční pohlazení pro romantické duše. A jako bonus trocha toho hledání sebe sama a vypořádání se špatnými zkušenostmi z minulosti. Moc se mi líbili opakující se tradice, které si Anna a Max vytvořily. Asi to bylo psáno pro mladší čtenáře, ale mě to bavilo. Děj příjemně plynul. Ana vyvolání vánoční atmosféry je to ideální.
Klobouk dolů, opravdu VYNIKAJÍCÍ kniha, která vyniká po všech stránkách.
Tolik laskavosti, něhy, podpory a láskyplnosti v jedné knize jsem ještě nezažila. Tolik inspirace. Tolik moudrosti. Nejvíce se mi líbí ztvárnění podpůrné osoby v podobě dědečka Václava, který na Dominika dohlíží. Pomůže, když je potřeba. Ale nezasahuje, když ví, že to Dominik zvládne sám.
Oceňuji rovněž, že jazyk, způsob vyprávění i délka textu (jednotlivých kapitol) je přizpůsobena rozsahu dětské pozornosti. Opravdu krásné, silné a zároveň jemné provázení na cestě k dovednostem, které jsou v dnešní době tak potřebné (a přitom se zdá, že se postupně vytrácí, tak jako Dominikovo světýlko v příběhu).
Laskavost, poctivost, odvaha, soucit, trpělivost a zodpovědnost. To jsou lekce, se kterými se v této knize seznámíme a můžeme je dál rozvíjet v běžném životě. Každá kapitolka je zakončena úkolem a otázkami k zamyšlení, z nichž může čerpat inspiraci celá rodina.
Knihu bych doporučila nejen dětem, ale i dospělým a nejlépe jako společné čtení dětí a dospělých. Může se stát moudrým průvodcem na cestě životem. Rozvíjí (kromě výše zmíněných ctností) emoční inteligenci, empatii, psychickou odolnost a vůli (motivaci) učit se novým věcem. Určitě budu používat i jako terapeutickou pomůcku se svými klienty.
A na závěr jedno velké DĚKUJI, že taková obohacují kniha vznikla.
Tuto knihu bych doporučila jako takové úplně první seznámení s emocemi (pocity) - takže už od 2-3 let. Je to stručné, jasné, výstižné. Moc hezké ilustrace - obzvlášť postavičky emocí se velmi povedly. Hodně oceňuji, že u každého pocitu je informace, co nám daná emoce říká, před čím nás chrání. Moc dobré jsou rovněž tipy, jak se s daným pocitem vyrovnat. Může být užitečnou pomůckou při práci s dětmi a jejich emočním prožíváním.
Krásná knížka, která nás seznamuje se základními emocemi. Líbí se mi básničky o jednotlivých pocitech. Informace o každé z emocí. Komiksové vyprávění. Úvahy o tom, jak se cítí druzí, když se chováme, tak jak se chováme. I otázky k zamyšlení. Informací dostaneme opravdu mnoho a v mnoha podobách.
Nicméně tak, jak je knížka vytvořena, to pro mě byl celkem chaos. Jako by se autorka nemohla rozhodnout pro jeden formát a jednotlivé (výše zmíněné) formy se neustále prolínali. Vlastně jsem nevěděla, které linie se držet. Asi bych potřebovala větší řád (strukturu). Třeba na první stránce komiks doplněný básničkou. Pak obecnější informace o emoci. Pak jak se cítí druzí. A na závěr otázky k zamyšlení.
A svědomí a odvahu bych tedy za sebe neřadila k pocitům (za mě jsou to spíš schopnosti/dovednosti navazující na pocity).
Kdo z nás nikdy nezažil, že se mu někdo posmívá..? Asi nikdo. Ale co s tím..? Obzvlášť malé děti mnohdy neví, jak se bránit, jak se zachovat, jak se s tím vyrovnat. A tato kniha přináší jeden z možných návodů. Především ale nese poselství, že posměšky většinou nevypovídají nic o tom, komu se dotyčný směje, ale o něm/ní samotné/m.
Moc hezky zpracovaná kniha. Krásně zachycuje emoce hlavní hrdinky. Ilustrace jsem naprosto nádherné. Určitě budu používat jako pomůcku při tématech bodyshaming, prevence šikany, psychická odolnost a sebehodnota (sebeláska). Velmi doporučuji, otevírá hodně důležitá témata a podporuje v debatě o nich.
Moc krásná knížka pro děti a jejich rodiče, jejíž hlavní kouzlo je v tom, že odráží reálný každodenní život a hlavně všechny emoce a pocity. Při opakovaném předčítání můžeme velmi jemně (ale účinně) budovat nejen vztah mezi rodičem a dítětem, ale i pocit bezpečí, který spoustě lidem v dnešní době schází. Kniha pomalinku a velmi postupně vede čtenáře k objevování a naplňování svých potřeb. A taktéž k přijetí celé pestré škály emocí - normalizuje strach, smutek i vztek. Netlačí na žádnou změnu, naopak dává pocit, že jsme v pořádku takový jací jsme. Kniha je pohlazení pro všechny dětské duše, a to i ty, co jsou už v dospělém těle.
Čtivý romantický příběh ze zajímavého prostředí, které nebylo jen kulisou, ale dozvěděli jsme se o něm mnoho zajímavostí. Nicméně za mě se tam mnoho věcí nestále opakovalo, zdůrazňovalo a přitom na tom vlastně nebylo nic zvláštního (obzvlášť ty se* preference - za zvláštní bych spíš považovala množství orgasmů, které mi přijde dost ujeté mimo realitu). Nejvíce mě bavily psychoterapeutické části a rozplétání skokanského bloku.
Zajímavý příběh z psychologického (psychoterapeutického) prostředí, který jsem si jako psycholožka rozhodně chtěla přečíst a docela si ho užila. Úryvky z terapií a rozhovory mezi dvěma terapeuty jsou opravdu krásně napsané a dost odpovídají skutečnosti. Klidně bych těch psycho dialogů brala více.
Avšak podle anotace jsem očekávala příběh psycholožky (terapeutky), jež se rozhodla plnit úkoly z motivační knihy a to ovlivnilo její osobní i profesní život. A ano motivační kniha tam byla často zmíněna, úkoly také. Nicméně se opravdu jednalo jen o zmínky či stručný název úkolu (pilíře) a už mi tam scházelo to konkrétní "splnění", resp. cesta ke zvládnutí daného pilíře a jak tuto cestu zvládla hlavní hrdinka i její okolí. Je to škoda a vidím v tom nevyužitý potenciál.
K tomu humor, intelektuální obohacení, přesah do hlubších témat (jako psychické týrání z různých stran), roztomilé scénky s dětmi i velmi žhavé chvilky.
Příjemná, hezky napsaná oddechovka. Někdy to byla až moc velká reklama na štěstí a rodinu. Mně to však sedlo. A Finna bych si nejraději vytáhla z knížky a nechala si ho pro sebe.
Kniha mi velmi připomínala seriál Odložené případy. Ve smyslu "důkazy se po tolika letech sbírat nedají, tak pořád znovu a znovu budeme mluvit s těmi samými lidmi a třeba najdeme nějaké rozpory v jejich výpovědích nebo se nám nakonec svěří, vzpomenou si, dotlačí je svědomí, apod.". A tak je jasné, že musí na povrch vyplout nejrůznější tajemství, která byla roky zamlčena.
Děj byl napsán čtivě, svižně i napínavě. Ale mnoho postav mě štvalo svým omezeným pohledem na věc (ve smyslu "všichni si to myslí, tak si to myslím taky, vždyť jinak to být nemohlo").
(SPOILER) Příjemné, plynulé, oddechové čtení. Nejvíce mě bavili pasáže o rodinném prokletí a hledání, kde má tato legenda kořeny, a zda je skutečně pravdivá.
Krásná byla i myšlenka s věštbou, nicméně ta se mi zdála trošku nedotažená. Za mě nebyla dostatečně vysvětlená, popsaná. Byla předložena tak nějak neurčitě až vágně. Takže teprve až o několik kapitol později vyplynulo, že ke každé kartě náleží jeden člověk z minulosti, kterého je třeba znovu najít. Asi by mě to bavilo více, kdybych mohla hádat už od začátku, která karta komu náleží (kdyby na ty karty bylo kladeno trošku více pozornosti).
Také jsem očekávala o trochu více dobrodružství a jakési vášně (ve smyslu návratu do mladické svobodomyslnosti), ale pro mě to bylo spíš emočně nevýrazné. Což možná bylo i tím, že ty jednotlivé návštěvy s jednotlivými muži byly takové zrychlené a naopak popisy nepodstatných věcí spíše zdlouhavé.
A Paříž, na kterou obálka láká, tam byla jen velmi okrajově (a hodně krátce).
