Nikyy Nikyy komentáře u knih

☰ menu

Bůh chodí po světě vždycky inkognito Bůh chodí po světě vždycky inkognito Laurent Gounelle

Chystala jsem se napsat dlouhý komentář, ale pak už jsem ho zde našla. Více než souhlasím s havranicí (viz níže). Knihu doporučuji. A za to, jak jednoduše a čtivě jsou v knize popsány psychoterapeutické metody, skládám autorovi obdiv. Myslím, že pro mnohé čtenáře může být kniha rovněž zdrojem tipů k seberozvoji.

20.01.2015 4 z 5


Nevěra Nevěra Paulo Coelho

NEVĚRA- dílo o tom, jak hluboko může autor klesnout, přestane-li být věrný umění, slovu a literatuře, a spustí se s penězi a s motivy, které jsou nyní IN. Myslím, že se na této knize podepsala potřeba autora plodit jednu knihu za rok. Pro mě to byla naprostá ztráta času. Dočetla jsem ji jen proto, že jsem doufala, že mě konec překvapí a nemohla jsem uvěřit tomu, že by ta nesmyslně za sebou řazená klišé mohla být tím, co nám chce Paulo předložit. Jednu hvězdičku jsem dala za námět a za informace o Ženevě, které kniha obsahuje. Dobrý námět se Coelhovi absolutně nepodařilo vytěžit. Mám pocit, že tento výplod je jen knihou pro knihu. Ničím jiným....Některé pasáže pro mě byly natolik úsměvné, že jsem je předčítala kamarádce do telefonu, abychom se jim mohli společně zasmát.

20.01.2015 1 z 5


Dlouhý pochod Dlouhý pochod Stephen King

Tohle byla má první Kingovka/Bachmanovka. Hned na začátku jsem hodnotila jazykové nadání autora- věty nejsou ničím zajímavé, jsou krátké, nijak dokrášlené. Po pár kapitolách mi přišlo zvláštní, že se od knihy nemůžu odtrhnout, i když ji nepovažuji za strhující a nemám pocit, že by mě nějak zasahovala. S touto myšlenkou jsem šla zhruba v polovině knihy spát. Celou noc jsem šla, celou noc jsem se hroutila na dlouhém pochodu, celou noc jsem se potila na rozpálené silnici. Po probuzení jsem shledala, že mě teda kniha asi nějak zasáhla, ale to určitě bylo tím, že jsem jí četla před spaním. Pokračovala jsem ve čtení stále s pocitem, že se mě Dlouhý pochod netýká a nedotýká. V poledne jsem vyrazila do práce a celou cestu jsem měla pocit, že na mě někdo míří, že někdo hlídá jestli nesejdu z cesty, jestli nezpomalím. Žádná kniha se mi ještě takhle nenásilně nevryla pod kůži!

22.01.2013 4 z 5


Rozbitá Rozbitá Cathy Glass

Autorku sice nelze považovat za nadanou spisovatelku, ale to příběhu nijak neškodí, naopak mu to přidává na autentičnosti. Příběh zneužívané Jodie je popisován jednoduše, ale o to více citlivě a empaticky. Doporučuji tuto strhující knihu všem, kteří se zajímají o to, co se děje kolem nás a o možné pozadí kauz, o kterých tu a tam zaslechneme v televizi. Doporučuji ji také všem, kteří pracují s ohroženými dětmi, nebo uvažují o pěstounství či adopci.

20.01.2013 4 z 5


Život mezi Jungem a Freudem Život mezi Jungem a Freudem Sabine Richebächer

Dlouho jsem se rozmýšlela, jak bych měla tuto knihu hodnotit. Rozhodla jsem se, že na ni budu nahlížet jako na odborné psychoanalytické dílo. Proto dávám nejvyšší možné hodnocení. Knihu doporučuji všem příznivcům psychoanalýzy, nebo chcete-li, příznivcům hlubinné psychologie. Autorka nejen popisuje, ale i psychoanalyticky rozebírá a vyhodnocuje život Sabine Spielreinové. Kniha začíná již popisem životů Sabininých předků, a histrorie a kultury města, ve kterém se Sabine narodila. Autorka do detailu rozebírá její vztah s rodiči, sourozenci a dále i kolegy a přáteli. Celý popis Sabinina života je citlivě zasazen do socio-kulturního i politického kontextu. Autorka rozbírá Sabinina díla v kontextu významných událostí a vztahů Sabinina života. Její sny analyzuje z hlediska jungiánské symboliky i freudiánské pudovosti. Kniha je vskutku zajímavá a svým způsobem i skvělá. Nevím však, zda bych jí doporučila těm, kteří nemají zdání o tom, co je to psychoanalýza, nebo těm, kteří psychoanalýzou opovrhují.

07.01.2013 5 z 5


Něžná je noc Něžná je noc Francis Scott Fitzgerald

Ze začátku jsem nevěděla, co to má být. Měla jsem pocit, že Fitzgerald nedělá nic pořádně. Postavy nejsou dobře vykreslená, dějově skáče odsud sem a zase zpět. Linie příběhu je poněkud pokřivená, přerušovaná, nebo vůbec žádná? Říkala jsem si, o co mu jde. V polovině knihy jsem byla zaskočena. Došlo mi, kolik mi toho kniha přináší. Kolik si z ní beru, a jak mě zasahuje. Na konci jsem byla ohromena tím, že dokázal z nedokonalých částí udělat dokonalý celek. Jako by do sebe na posledních stránkách všechno zapadlo. Knihu považuji za geniální. Určitě se k ní ještě nejednou vrátím, a vůbec nepochybuji o tom, že v ní ještě mnohé najdu.

10.08.2012 5 z 5