NGC6715 komentáře u knih
Jde o kombinaci dějin ekonomiky a techniky. Kniha je psána velmi jednoduše – na mě až příliš. Bohužel nejde moc do hloubky problémů.
Kniha je od více autorů a je psána částečně česky a částečně slovensky. Na jednu stranu zajímavé a podrobně zpracované. Líbilo se mi, že se kniha někdy odvolává i na starověké a středověké filozofy, což u tohoto tématu není zas až tak běžné. Na druhé straně styl knihy je poněkud únavný… Dnes už se prostě píšou knihy daleko čtivěji. Vzhledem k době vydání knihy je také problém, že nejnovější názory zde už prostě nejsou – i když u některých věcí mě překvapilo, že už v té době byly známy, protože některé moderní knihy je prezentují jako nové objevy.
Některá témata v knize: myšlení, vědomí, matematika ve středověku, Turingův stroj, emergence, neuronové sítě, robotika, celulární automat, kyborgové; Nebylo to špatné, ale například trochu podobná kniha Mezi chaosem a řádem je však podstatně lepší.
Takové shrnutí základů ekonomie v historickém kontextu. Nejedná se o dějiny ekonomie tak, jak o nich píše většina knih, nerozebírají se jednotlivé ekonomické školy, ale spíš to, jak věci fungují nebo fungovali. Prochází starověk, středově i letmo novověk. Kniha si všímá toho, že mír musí být udržován silou. Trh bez násilí může fungovat jen proto, že monopol na násilí má stát. Postupně kniha ukazuje vznik a funkci peněz, bank, úroků, práva... Alespoň pro mě se jednalo celkem o odpočinkové čtení. Kniha je vhodná zejména pro ty, kdo o daných tématech moc neví. Pokud někdo studoval příbuzné témata nějakou chvíli na vysoké škole nebo se o ně zajímá delší dobu, bude ho to pravděpodobně nudit. Ale měl bych výhradu k popisu knihy – „Moderní společnosti fungují jinak, než jak jsme byli až do roku 1989 zvyklí. Přitom předpokládají, že každý občan tomuto fungování rozumí a že se v něm nějak vyzná.“ – Většinu toho, co je v knize vím už delší dobu, ale ještě jsem se nedostal do situace, kdy bych to mohl prakticky využít. Knihu si přečtěte, pokud vás ta témata zajímají, ale nemá cenu ji číst proto, že by někdo nebo něco předpokládalo, že to víte.
Některé knihy rychlé myšlení a nápady odsuzují a ukazují, že podvědomé rozhodování je většinou chybné. Tato krátká kniha se snaží ukázat opak. Někdy sice až příliš horlivě, se zanedbáním některých faktů, ale i tak ukazuje, že intuitivní rozhodování je nevyhnutelnou součástí našeho života a logické rozhodování hraje úlohou jen ve specifických situacích.
Relativnvě krátká a jednoduchá kniha ukazující, že sociální problémy před sto lety a dnes jsou v mnohém velmi podobné. Je na pomezí filozofie, ekonomie a politiky.
„Tato náchylnost přijati za pravé to, co nalezneme, věřiti tomu, co se praví, jest zároveň dobrá i špatná. Ona umožňuje sociální pokrok, ona činí jej tak dlouhým a namáhavým. Každá generace nabývá tak bez námahy těžce získaných vědomostí jí odkázaných, jest však zároveň také podrobena omylům a zvráceným závěrům, jež týmž způsobem přejímá. Tak udržuje se tyranství a zachovává pověra.“
„Kdo nepracuje ať nejí. To jest netoliko slovo apoštolovo, jest to platný zákon přírody. A přece na celém světě strava pracujících tříd jest hrubá a chudá, kdežto ti, co nepomáhají výrobě rukama ani hlavou, žijí v přepychu a jedí bohatě.“
Není to jen o Řecku, ale o tom, jak jsou obviňovány všechny státy, které se dostanou do probémů.
„Nehledě na to, že Řekové pracují hodně, a nehledě na to, že volný čas není nutně něco špatného a práce něco dobrého: Je principiálně nesprávné hledat příčinu krize země v nedostatečné píli obyvatel. Řekům se nenabízí možnost déle pracovat, aby ukončili krizi. Spíše je to naopak: Kvůli krizi je zatím mnoho Řeků nuceno nepracovat.“
Některé návrhy jsou zajímavé, přinejmenším teoreticky, ale těch je v knize málo. Například zastínění Země fólií, roztaženou ve vesmíru. Většinou je zde ale to, co očekáváte: investovat do obnovitelných zdrojů, decentralizovat energetiku, omezovat spotřebu… To, že ČR je na tom ekologicky špatně asi nikoho nepřekvapí. Nicméně například Němci mají na kupování ekologických věcí přece jenom více peněz.
O knize:
https://ekolist.cz/cz/kultura/prehled-knih-a-filmu/jak-nakupovat-pocitace-v-souladu-se-socialnimi-a-ekologickymi-kriterii
Kniha se snaží vzdělávat tak, aby lidé nemysleli. Naprosto jí uniká smysl a od toho, co má propagovat, mě spíše odrazovala.
Cíl jsou například: boj s nemocemi, snížení chudoby, udržitelný rozvoj… Nic nového. Práce na úrovni střední školy. Možná to dalo dost práce, ale na knihu je prostě potřeba něco více.
Odkaz: https://www.ceskoprotichudobe.cz/pdf/brozura_cpch_2007.pdf
Navzdory obrázku na obálce nejde jen o podporu afrických zemí. Problém s dluhy měli a mají i mnohé vyspělé Evropské státy. Dluhy Německa také sehrály svoji roli při vzniku druhé světové války. Stejně, jako mají možnost řízeného bankrotu, omezeného ručení a ochrany před věřiteli podnikatelé (ačkoliv údajně podnikají na vlastní odpovědnost), mají ji mít i státy. Obzvlášť když lidé mnohdy nevědí, co jeho zástupci činí.
„Kdyby existovalo mezinárodní insolvenční řízení, které by mohlo problém předluženosti vyřešit, pak by to byl přesvědčivý signál odpovědného utváření globalizace.“
Kniha ukazuje dohody a diskuse velkých politiků a odborníků, které lze všechny vystihnout stejně: „Bohužel, jak vyplývá z podrobné kritiky řady občanských organizací, naděje a očekávání vkládané do této konference byly z velké části promarněny.“ Tedy jinak řečeno, všichni ví, co se má udělat, nikdo neví jak, a proto nebudeme nic dělat, ale musí to vypadat, že něco děláme, nebo alespoň musíme dělat něco, co nefunguje. U každého návrhu však velmi přesně víme, proč nejde uskutečnit – uskutečnění totiž odporuje kapitalismu.
odkaz na knihu:
http://www.skolaalternativ.cz/wp-content/uploads/2015/11/0220_EA_PSA_brozura_TTIP_Hilary_160x220.pdf
Kniha se zabývá využitím participativních rozpočtů v minulosti a ukazuje jejich příklady. Teorie není úplně dobře propracovaná.
Studie obsahující spoustu statistik, občas ukazující nějaké nesystémové řešení. Zabývá se chudobou ve třetích zemích, emancipací žen, problémy menšin. Je to zajímavé, ale praktické řešení se nenabízí.
Spíše delší článek než kniha - 16 stran. I tak to bylo celkem zajímavé.
"Na konci 90. let se Česká republika stala jedním z nejvýznamnějších center výroby počítačů pro západoevropský trh. V posledních několika letech byli k sestavování konečných produktů rostoucí měrou najímáni pracovníci z řad migrantů, často prostřednictvím agentur práce. Situaci však změnila ekonomická krize v roce 2009."
Kniha trochu připomíná učebnici. Zabývá se jak kladnými (ekonomický růst), tak (hlavně) zápornými dopady globalizace (ekologie, chudoba, terorismus, organizovaný zločin, dopady na národní státy, omezení demokracie). Řeší i situace některých jednotlivých států či nadnárodních uskupení (Čína, Indie, Latinská Amerika, Afrika). Zmíněny jsou i dopady některých rozhodnutí a „doporučení“ vyspělých států a jejich globální důsledky (například Washingtonský konsensus).
Kniha si všímá toho, že družstevnictví je ve svědě daleko běžnější než u nás (dokonce i v USA), nicméně minulý režim tento způsob podnikání u nás poněkud zdiskreditoval. Kniha vysvětluje základy družstevnictví a ukazuje jeho historii v ČR i ve světě.
„Už z historie ovšem víme, že otrok si neuměl představit společnost bez otrokářů (kdo by mu poskytl živobytí?), nevolník si neuměl představit život bez krále a svého pána (kdo by mu poskytl půdu pro jeho živobytí?) a dnešní námezdník, občan, zcela osvobozený od jakéhokoliv produkčního majetku, si neumí představit život bez svého zaměstnavatele (kdo by mu platil mzdu, nezbytnou k jeho živobytí?“
Kniha si všímá toho, že finanční sektor se poněkud utrhl z řetězu a je třeba jej regulovat. Požadavky: regulace spekulací, derivátového trhu, ratingových agentur a daňových rájů, zavedení Tobinovy daně, participace, rozvoj komunitního, obecního a družstevního vlastnictví, více lokální ekonomiky (pokud se věci budou vyrábět na místě, bude ekonomika stabilnější (méně centralizovaná) a ekologičtější (menší potřeba dopravy).