Morbidus
komentáře u knih
Dracula
Bram Stoker
Úvodní sekvence deníkových zápisů Jonathana Harkera byla perfektní. Pak však kniha pokračovala a k mému zklamání nabrala (s nepravidelnými výkyvy) sestupnou tendenci. Někde v půlce už můj zájem opadl; vlastně jsem fandil starouši Drákulovi a doufal, že ta užvaněná banda klaďasů dostane na frak.
Za mě trochu zklamání. Zub času zaúřadoval a hororová atmosféra se přetavila v romantismus. Nicméně stále jde o klasiku, ve které se inspirovala řada autorů - a proto bylo fajn si to přečíst.
Prokletí Salemu
Stephen King
Přiznávám, že zpočátku jsem měl problém se do knihy začíst, ale jakmile jsem se zorientoval v množství postav, zábava mohla začít. Konečně pořádní upíři, rozlézající se po celém městečku jako rakovinný nádor. Nemohu říct, že bych se bál, ale zdravého mrazení v zádech jsem si užil dostatek. Inspirace Draculou je zřejmá; ovšem vůbec ničemu to nevadí, akčnější pojetí příběhu jen prospělo.
Sečteno a podtrženo, jde o solidní upírovinu, kde si žádná z postav nemůže být jista životem. Přílišnou originalitu nečekejte - jen ponurý a dobře odvyprávěný příběh.
Carrie
Stephen King
Kniha přečtená během pár hodin, ovšem pocity z ní vycházející zůstanou nadlouho. Pro mne je nejzápornější postavou knihy Carriina matka - vyrůstat pod jejím vedením, jen velmi těžko zapadnete mezi své vrstevníky. Děj odsýpá s osudovostí tikající bomby a řetězící se události napovídají, že tohle nemůže dopadnout dobře. Úryvky z knih, časopisů a dalších zdrojů děj ještě prohloubily. Prostě kniha dle mého gusta, ovšem King napsal ještě mnohem výživnější věci.