milamarus komentáře u knih

Ryzí umělecká publikace. // Bylo by zbytečné vyjmenovávat, z jakých her je zde čerpáno, nebo čí malířská díla tu uvidíte. Síla je v onom propojení slova s obrazem (chcete-li: obrazu se slovem) a dojmu, který to celé v držiteli knihy vyvolává…. // Maximální počet hvězdiček.
-------------------------------
CITÁT:
Nebe je mi svědkem, že mám rád,
což mě naučilo rmoutit se a rýmovat.

1 03.05.2024

Děkuju za předchozí komentáře. Pěknější kousek bych pro čtrnáctou příčku nenašla. Vážně ne. :-) // Je tu celkem sedm pohádkových příběhů, v nichž kouzelná moc zajistí, aby dobro zvítězilo nad zlem, aby špatné vlastnosti a skutky jedněch byly vykompenzovány dobrotou druhých, …přičemž příběhy jsou psány větším písmem a dějově na sebe nenavazují. Pokaždé tak s dětmi zavítáte na jiné místo, setkáte se s někým dalším a zažijete nové dobrodružství. // Dávám maximální počet hvězdiček. Poučné čtení. Vhodné pro rozšíření slovní zásoby. Vhodné jako příprava před procházkou.

--------------------------------
CITÁT:
Musí to zkusit, třeba bude mít štěstí.

2 02.05.2024

Další kamínek z mozaiky Janáčkova života. // Vypráví paní Ludmila Žáková (1900-1982), rozená Sládková. Vypráví pan Jan Morysák (1893-1981) a okrajově též bývalý starosta obce Hukvaldy - pan Jan Sobotík (1875 - ? ). // Potvrzuji, že publikace obsahuje fejeton “Alžběta“, který není možná od věci přečíst si jako první. // Cenné. Dávám maximální počet hvězdiček.
-------------------
CITÁT:
Dyž přidu do našeho kostela, tak ho tam ešče pořaď vidim za tymi varhanami.

2 30.04.2024

Aby nedošlo k mýlce. Podobně jako "Úsměvy Jana Masaryka“ jde o vzpomínkovou knížku – o desítky historek, vtipů a epizod z Burianova života, které byly často uveřejněny v jiných knihách jinými autory. Zde jsou sesbírány, jsou pohromadě, oddělené jen černým puntíkem, rozřazené do šestnácti kapitol. // Líbilo. Pobavila jsem se, neb veselé historky převládají…

Pro úplnost uvádím jména autorů obrazové části knihy, na kterou láká anotace shora i štítek. Jsou to:
- František Bidlo (1895-1945)
- Adolf Hoffmeister (1902-1973)
- František Julina (1912-1989)
- Viktor Klapper
- Josef Lada (1887-1957)
- Emil Artur Longen (1885-1936)
- František Muzika (1900-1974)
- Miloš Nesvadba (1925-2020)
- Antonín Pelc (1895-1967)
- Ladislav Rada (1929-2021)
- Ivan Sors (1895-1950)
- Antonín Sychra (1890-1960)
- Karel Šmíd (1914-1985)
- František Tichý (1896-1961)
- Vojtěch Tittelbach (1900-1971)

-----------------------
ÚRYVEK:
Jednou se Vlasta Burian zdržel v kruhu svých známých. Při pohledu na hodinky se náhle chtěl rozloučit. Jeho přítel to postřehl a povídá: „Nu, a teď hurá domů, přede dveřmi se zuješ a pak pěkně po špičkách vklouzneš do bytu, co?“
„Kdepak,“ nato Vlasta, „to by nebylo nic platné. Moje paní má totiž tak slabý spánek, že slyší, i když klesá teploměr.“

4 27.04.2024

Publikace je vhodná pro čtenáře-muzikanty, neboť stránkově vzato skladby převažují nad články. Je zde otištěno celkem sedmnáct kousků - příkladně ukolébavka z Jakobína, árie vodníka či skladba "Furiant“ pro čtyři ruce. // Kdo umí noty a nebojí se křížků, béček, může začít hrát. I zpívat. :-) // K informacím shora každopádně doplňuji, že autorem druhého článku je Josef Zubatý (1855-1931), profesor filologie na Karlově univerzitě, sbormistr, klavírista a jeden z těch, kteří Dvořáka v roce 1885 doprovázeli do Anglie.
----------------------------------------
CITÁT CITÁTU:
Napište něco, co by se líbilo mně, a uvidíte, že se to bude také hrát.

4 23.04.2024

Pětačtyřicet let starý strojopis, který si klade za cíl pomoci zájemcům o Dvořákovo dílo, aneb snaží se je navést k několika knihám a celé řadě notových partitur, jež jsou v hudebním oddělení městské knihovny k dispozici.
Každá položka zde má přidělenou svou vlastní signaturu a ta je navzdory časovému odstupu, nárůstu fondu a vůbec všem změnám v systému půjčování stále platná. Kupodivu. Stačí si tedy vybrat, poté do online katalogu na webu mlp.cz zadat onu signaturu (příkladně: Vt 20219, Vo 7956, Vc 45086, Vk 68712, Vp 63022 či Vz 91794), titul si ze skladu objednat… a hotovo. // V případě gramofonových desek a dalších nosičů, jež jsou tu též hojně zastoupeny, je však třeba hledat dle názvu skladby. Tam signatury neplatí a snad již došlo k přečíslování.

Z metodického textu mě zaujal nejvíc odstavec týkající se berlínského nakladatele Fritze Simrocka (1837–1901). O tom se pokusím zjistit víc. // Líbilo.

-------------------------------------------------
CITÁT CITÁTU:
Chtěl by zase něco, ale nechám ho zatím čekat, abych ho vytrestal.

2 22.04.2024

Objeveno jako audiokniha, resp. jako zvukový záznam složený jednak z úryvků předmětné knihy, jednak z více jak čtyřiceti autentických nahrávek. Uslyšíte píseň “To neznáte Hadimršku“, “Přednosta stanice“ či “Portoriko“, uslyšíte Buriana se smát, vařit vejce naměkko, vykládat o léčení v Karlových Varech, … a ano, i hrát fotbal :-) // Dávám maximální počet hvězdiček. Je to parádní způsob, jak se s knihou seznámit, zvažujete-li její čtení. Je to cesta, jak si knihu připomenout, pokud jste ji již měli v ruce. // Doporučuji.

Některé osoby, jejichž jména v záznamu zazněla:
- Emil Artur Longen (1885-1936)
- Lída Baarová (1914-2000)
- Karel Lamač (1897-1952)
- Ferenc Futurista (1891-1947)
- Anny Ondráková (1902-1987)
- Ladislav Hemmer (1904-1949)
- Oldřich Nový (1899-1983)
- Václav Wasserman (1898-1967)
- Jan Werich (1905-1980)

----------------------------------------------------
CITÁT CITÁTU:
Ale přátelé, vy byste si toho naporoučeli za pět korun.

5 21.04.2024

Povedená publikace! // Jakožto první prohlížející uvádím, že je zahrnuta ve fondu pražské městské knihovny, leč pouze v počtu jednoho exempláře, který čeká ve skladu na Mariánském náměstí. To je třeba vědět. A pak také to, že kniha je dostupná pouze k nahlédnutí. Není tedy možné si ji odnést domů. // Dávám maximální počet hvězdiček a pomyslnou šestou za černobílý snímek na třicáté straně, neboť Marlene Dietrich (1901-1992) a Charlieho Chaplina (1889-1977) bych tu nečekala.

3 20.04.2024

U knihy s Jaroslavem Marvanem a Vlastou Burianem na obálce by člověk očekával, že se výběr těch nejlepších hlášek bude ubírat docela jiným směrem... jenže ouha, z filmů pro pamětníky zde najdete pouze dva, a to Anton Špelec, ostrostřelec a Baron Prášil/Když Burian prášil. To zamrzí. // Ano, i pozdější česká kinematografie má své hvězdy, a jasně, nelze tam nacpat všechno, nemůže to být vyčerpávající výčet, ovšem když už dám přednost jednomu filmu před druhým, vyberu z něj i dostatečný počet hlášek. Dvě hlášky (Divoké včely; Výchova dívek v Čechách) a tři hlášky (Kawasakiho růže; Kdo chce zabít Jessii?; Obchod na korze; Pension pro svobodné pány; Venkovský učitel; Smradi; Šakalí léta) je sakra málo pro postoupení do užšího výběru, ne?
Pak je tu problém vyplývající ze špatné editace textu, kdy si autorka dala práci a každý medailon začala soupisem jeho tvůrců, včetně závorek se jmény postav, které ve filmu herci představují. To se mi líbí a jistě to mělo přispět ke srozumitelnosti textu. Jenže pak střih, a hlášky pronáší bezejmenní - příkladně v Discopříběhu je z Romana jen “jeho kamarád“ a v Holkách z porcelánu je z Jíři pouze “maminka miminka“... // U snímku Léto s kovbojem je zase ta mrzutost, že v soupisu není uvedena ani Hana Čížková (Jitka), ani Míla Myslíková (matka Jitky), a přesto právě jejich rozmluva byla do knihy vybrána.
Třetí výtka – před vytištěním nebylo pohlídáno, aby všechny hlášky zůstaly pospolu, a tak se místy (před)poslední povedlo od ostatních odtrhnout, rozumějte: zůstala na stránce sama… , pročež je zde mnoho prázdného místa a medailony se zdají odbyté; vybrané filmy nedostatečně vytěžené.

Slabé. Předchozí díl, který vyšel o dva roky dříve, již číst nebudu.

2 20.04.2024

Ach, to byla knížka! Po řadě naučných, které jsem za poslední dny k Dvořákovi měla v ruce, a které byly napěchovány informacemi, jmény, čísly, v některých případech i fotografiemi, je toto vyprávění tak jiné, tak nové, tak Dvořáka zhmotňující…, že jsem po dočtení začala číst znovu od začátku. // Příkladně ta kapitola “Mezi svými“, s níž se přenesete do vysockého hostince U Fenclů či kapitola “Podzimní návraty“, v níž jedno jablíčko poví víc než tisíc slov…. Ach, překrásná. Souzním…
---------------------------------------------
CITÁT:
Tam se musíš zastavit, abys ani tichým krokem neporušil mír té chvíle a vábivé kouzlo místa.

3 17.04.2024

Jednohubka, která přibližuje původní a novou verzi Dvořákovy opery Jakobín, resp. přibližuje změny, které Dvořák provedl na popud kritiků po památné premiéře v Národním divadle dne 12. února 1889. // Součástí publikace je také dopis libretistky Marie Červinkové-Riegrové (1854-1895), která se tohoto již nedožila.

------------------------
CITÁT:
Tak jsem Vám to uchystala, jak jsem nejlépe věděla a dovedla.

3 17.04.2024

Propojuji s publikací "Antonín Dvořák a jeho Jakobín“, kterou vydalo nakladatelství Orbis o dva roky dříve. Opernímu libretu totiž předchází dvě kapitoly, jejichž autorem je muzikolog Otakar Šourek (1883-1956). Jedná se o přepracovanou a podstatně krácenou verzi výkladu původního. // Líbilo.
----------------------------------
(…)
Pohleď mi do očí,
podej mi ruku,
ztiš slovem jediným
v mém srdci muku!
Úzkost mne veliká
o tebe souží,
kéž srdce uslyší,
co slyšet touží,
jestli mne v lásce máš,
kdy mi to zjevíš?
(...)

3 17.04.2024

Přiznávám, že ze všech nejdříve jsem si hladově nalistovala Šrámkovu báseň SOUD, začetla se do ní a vybavovala si hlas Miroslava Horníčka (1918-2003). To z jeho úst jsem ji slyšela poprvé, a pak ještě mnohokrát,… až jsem se ji naučila zpaměti. Tak moc se mi líbila. Tak moc mne v ten první moment zasáhla.

… a protože v této knize (vydání: 1951, Československý spisovatel) najdete i jiné básně, které jsou na onom CD pro budoucnost zachyceny, zmíním to ostatní. Jedná se o zvukový záznam poetického večera ve Viole, který pan Horníček vytvořil spolu s Jaromírem Hanzlíkem. CD nese název: "Ještě zní aneb nejen o poezii Fráni Šrámka" a vyšlo v roce 2012 pod hlavičkou Radioservisu.

Knihu i CD doporučuji.

5 16.04.2024

Ojedinělá publikace o vztahu Antonína Dvořáka s rakouským dirigentem Hansem Richterem (1843-1916). Snad bych použila i označení rozbor, neboť se nejedná pouze o přetisk korespondence, jak jsem si zprvu myslela, ale o výklad autora, který se o jejich korespondenci opírá, z ní vychází…. // Poodhaluje tak fakta za řádky skrytá, dovysvětluje chování obou pisatelů a těžkosti, kterým museli čelit. Na každý pád čtivě. // Nicméně pro ty, kteří chtějí vidět originály dopisů, přidávám do sekce zajímavosti dva odkazy, jejichž prostřednictvím si je můžete postupně otevřít a přečíst v jazyce, v kterém byly napsány.

Některé osoby, jejichž jména se v knížce objevují:
- Alois Göbl (1841-1907)
- Fritz Simrock (1837-1901)
- Johannes Brahms (1833-1897)
- Adolf Čech (1841-1903)
- Wilhelm Gericke (1845-1925)

-----------------------------
CITÁT:
Hráno bylo nádherně a obecenstvo neskrblilo potleskem.

3 15.04.2024

Malá ochutnávka z rozsáhlé sbírky. // Jsou tu notové partitury, fotografie, Dvořákova korespondence či předměty osobní povahy jako pouzdro na doutníky, peněženka, mariášové karty aj. // Formát katalogu činí 25x26 cm, pročež by i velikost písma u popisků mohla být větší; místa je tu dost. To je moje jediná výtka. Jinak chválím a děkuji autorkám za nasměrování k online databázi na webové stránce antonindvorak.nm.cz

Právě ji prozkoumávám... // Je to pečlivě vedeno – dozvíte se datum vyhotovení dopisu; ze kterého města byl odeslán a chcete-li, můžete si za pomoci filtru v kolonce “příjemce“ vybrat jen ty dopisy, které psal Dvořák dceři Otilii (1878-1905) nebo příkladně skladateli Leoši Janáčkovi (1854-1928). To samé lze provést u “odesílatele“, neboť digitalizovány byly rovněž děkovné dopisy, četná blahopřání, pozvání a zprávy z domova, které dostával Dvořák. // Ze zahraničních pisatelů vybírám osobu Jeanette Thurber (1850-1946), jejíž dopisy jsou zde - jaká parádička - nejen vyfoceny, ale také přepsány, takže si myší stačí text zamodřit a hodit do překladače.

...tedy: trochu studium, trochu hra a zase studium. Tak se mi to líbí! // Knihu i webovou stránku všem zájemcům o Dvořákův život a dílo doporučuji.

-------------------------------------
CITÁT CITÁTU:
Moje představivost potřebuje podněty, ale pak mě unáší.

6 11.04.2024

Pravděpodobně jediná publikace o Josefu Prokschovi, která u nás kdy vznikla. Přečetla jsem ji kus včera, kus dnes a konstatuji, že je napsána velice umně. Věřím proto, že si své čtenáře ještě najde. Název jí pomůže. // Maximální počet hvězdiček.

Některé osoby, jejichž jména se v knížce objevují:
- Václav Farník (1770-1838)
- Josef Volek (1768-1843)
- Ferenc Liszt (1811-1886)
- Josef Führich (1800-1876)
- Antonín Müller (1792-1843)
- František Tkadlík (1786-1840)
- August Wilhelm Ambros (1816-1876)
- Hector Berlioz (1803-1869)
- Jan Bedřich Kittl (1806-1868)
- Richard Wagner (1813-1883)
- Klára Schumannová (1819-1896)

---------------------------------------
CITÁT:
Je třeba mnohému se učit, a stále, nikdy neskončit!

5 10.04.2024

Souhlas s předchozími komentáři. Vskutku zábavné reportážní dílko, v němž autor popisuje to, co je i není vidět, když vzniká nový divadelní kus. // Psáno systematicky (první počátky ----- obsazení ----- režie ----- čtená zkouška ----- ve zkušebním sále ----- další zkoušky ----- kus dozrává ----- atd. ), psáno zasvěceně a tak lehce, že se musím smát, do jakých detailů, ba extrémů Čapek ve své úvaze, ve svých postřezích jde. Dává však také jasně najevo, že toto nosné téma ještě celé nevyčerpal.
Dostupné jako e-kniha v katalogu Městské knihovny Praha. Její rozsah činí devětačtyřicet stran (PDF), přičemž součástí textu je též časová osa s životopisnými daty a přehled Čapkových knih. // Zdůrazňuji, že jako autor kapitoly “VÝPRAVA SCÉNY“ (str. 22-27), je zde uveden Josef Čapek. // Knihu doporučuji.

---------------------------
ÚRYVEK:
(...) Mám-li vyzradit jistá hlubší tajemství dramatického umění, tedy tvořivý autor je ten, který nechce být poután jevištěm, a tvořivý režisér ten, který nechce být poután textem; co se týče tvořivého herce, ten, chudák, nemá jiné volby, než buď že se drží sama sebe (v tom případě se vytkne špatné pojetí režii), nebo že se drží režiséra (v kterémžto případě se vytkne špatné pojetí herci).
Stane-li se zvláštní náhodou při premiéře, že nikdo neklopýtne v dialogu, že nespadne špatně přivrtaná kulisa, nepřepálí se reflektor a nestane se žádné jiné neštěstí, dostane režisér v kritice pochvalu, že “režie byla pečlivá. Je to čirá náhoda; ale než dojdeme k premiéře, musíme ještě projít martyriem zkoušek.

7 06.04.2024

“Bezkyde, Bezkyde“, “Šly panenky silnicí“, “Měla jsem milého sokolíka“, “Boleslav“, “Zakukala žežulička“, “Tancuj“, “A já su synek z Polanky“ a mnoho dalších. Celkem 34 kousků čítá tato e-sbírka. // Některé písně jsou burcující, některé popisné,... vypráví i bez melodie. // Líbilo.

---------------------
(...)
Po tanci pak ve chvíli
domů jsme se vrátili,
slaďounkými hubičkami
cestu jsme si krátili.
(...)

5 05.04.2024

Další půvabná skladovka z fondu ústřední knihovny, která volá po užití. Bez váhání bych ji doporučila jak zájemcům o Smetanovo dílo, tak školou povinným coby pomocný materiál při psaní referátu, píšou-li se ještě vůbec, příp. při poslechu. // Obsah naznačený anotací shora odpovídá skutečnosti – exemplář opravdu obsahuje text celé hry a je protkán černobílými fotografiemi.

Je tu příkladně:
- Otakar Mařák (1872-1939)
- Adolf Hrössing (1848-1933)
- Jindřich Mošna (1837-1911)
- Marie Šlechtová (1885-1953)
- Mirko Štork (1880-1953)

-----------------
CITÁT:
Slovo své jsem mu už dala.

6 04.04.2024

Anotace jednotlivých vydání se liší, proto pro přesnost uvádím, že u druhého vydání jsou básně pevně zasazeny v čase. Stačí si nalistovat obsah a hned víte, že nejstarší báseň pochází z roku 1926; nejmladší pak byla vytvořena v roce 1953. A je tu jedno důležité jméno - překladatel Ladislav Fikar (1920-1975). Muž o generaci mladší než autor, a taky básník. Zde v doslovu přirozeně se ohlížející, sebekritický. // Jednu báseň opisuji.

---------------
Lásky si važte už teď v mládí
a s léty dvakrát vroucněji.
Láska – to není vzdychat, hladit,
vodit se s lunou v aleji.

Přijdou i mraky, nečas, tíseň.
Pak, zkřehlé, kdo vás zahřeje?
Láska je jako dobrá píseň,
a píseň složit – těžké je.