marionn komentáře u knih

Angeliku jsem poprvé četla ve slovenštině, ve třinácti letech. S filmem se nedá srovnat, ačkoliv Angeličinu tvář mám s Michel spojenou díky fotografiím v knize. Samozřejmě, že je v knize mnohem více ze zjednodušeného filmového příběhu.
Myslím, že nejen dějově, ale také co se týče charakterů. Dokonale vytvořený svět, který jsem se snažila mnohokrát objevit. Věděla jsem, že Monteloupe musí existovat, stejně jako zámek Plessis. Neexistjí. Každý podzim už mám i tak navždy provoněný spadaným listím Nieulského lesa ztrácejícího se v mlze...

Čtení této knihy byl požitek. Dokonalá atmosféra, skvěle vyobrazené prostředí. Rušily mě jen vedlejší linie příběhu, ale asi to bylo potřeba. Chvílemi jsem měla dojem, že TAM jsem.

Levné přísady v knize, v podobě dětských nehtů a vlasů mi přišly nechutné a zbytečné. Podle mě je to "lacný horor"...A je to škoda, talent spisovatele je nesporný.

Zatím jsem knihu nedočetla. Moc se mi líbil námět a celkem pěkně vše začalo, jen mě to nějak začalo nudit a co hůř, začalo mi být jedno, jak to skončí. K hlavnímu hrdinovi jsem si nevytvořila vztah, někdy mě štval. Zajímavé mi přišlo vyobrazení Langa, kterého jsem do té doby viděla jako malého, úlisného starce z Pekařova císaře.

Knihu jsem nedočetla, moc se mi nelíbil styl psaní, kdy jsem musela někdy i několikrát číst po sobě věty, abych pochopila smysl...podivné řazení slov ve větě. Námět je velice zajímavý, nicméně si myslím, že by se Eleonora měla nechat v klidu spát. Ač na upíry věřím, myslím, že ona není ten případ. Krumlov znám jako své boty a taky se mi nelíbily nejasnosti a vůbec, celý příběh jsem neměla dojem, že jsem TAM...v tom století. Už v anotaci je průšvih-chyba, když autorka uvádí, že Eleonora byla třinácté poslední dítě Ferdinada Augusta. Nemusela prolézat zaprášené archivy, ale stačilo i otevřít Wikipedii, aby zjistila, že třináctá byla Marie Ernestina a ta se narodila čtvrté manželce, kdežto Eleonora se narodila jako sedmé dítě jeho druhé manželce. V románu nemusí vše vždy perfektně sedět, ale pokud jde o takto známé osoby a známý rod, mělo by být vše správně.
Jinak ale oceňuji romantický námět, zápal a snahu. Spisovatelku to baví a to je hlavní. Ona se ještě vypíše :) Rozhodně by měla psát...a ještě více číst dál.

Kniha je napsaná až polopaticky i pro ty, kteří se s fenoménem reinkarnace setkávají poprvé. Navíc jsou v knize skvěle vyznačené osoby, které se k sobě narodí opakovaně, tedy můžeme sledovat jejich vývoj. Kniha není zajímavá jen tím, že jde o Sisi. Pokud to někdo nepochopí, tak to možná bude tím, že je to na něj ještě brzy...a nebo skončí na 14 stránce. Od začátku je jasné, kdo je kdo a že se autorka necítí být Sisi. Vždyť dává prostor v jedné z kapitol i hlavní postavě Sofii-Sisi. Ale to se musí číst a přemýšlet nad tím. Není to jednohubka, je to čtení pro ty, které tato oblast zajímá. Mě se kniha líbila moc.

03.12.2015