Lostinfantasy komentáře u knih

(SPOILER) Tohle je docela podivná kniha, ale pro mě vlastně moc hezky podivná. Celou dobu jsem měla pocit jako bych četla takovou temnou pohádku. Víl pořád nemám dost a Magie havranů nám nabízí zase trochu jiný druh. V téhle knize jsou ohromně kruté a marnivé, ale nadevše si váží lidského umění, protože samy umění nedokáží provozovat, dokonce je to ničí. A jako umění se počítá například i vaření.
Trochu jsem se bála, protože jsme viděla, že tenhle příběh některým lidem nesednul. Ale i když se tohle dílo liší a nedostalo mě úplně do kolen, tak přemýšlím, jestli mě Margaret Rogerson dokáže vůbec někdy zklamat.

Tempo knihy je pomalejší, jde tu hlavně o atmosféru a postavy. Řekla bych, že akce je až na vedlejším místě, ale přesto si myslím, že ji tam bylo dost. V příběhu je hodně cestování po lese a v říši víl, ale navštívíme i ples a vílí dvůr. Vykreslení světa se mi opravdu líbí.

Co podle mě pokulhává, tak je romantická linka. Bylo to strašně rychlé a vzešlo to v podstatě z ničeho. Isobel je zamilovaná snad hned od začátku a i když chápu, že na to zamilování měla spoustu času při malování Havranova portrétu, tak my to s ní neprožili a zdá se to unáhlené.

Spoustu lidí haní závěr knihy, ale já se přiznám, že mi to nevadilo. Jak už jsem psala, tak na mě z knihy dýchá takový pohádkový vibe, takže mi i ten konec přišel takový pohádkovější a hodilo se mi to tam. Jen to finále bylo možná trochu uspěchané.

Musím pochválit i obálku, nemůžu se na ni vynadívat.

Za knihu děkuji @humbook #humbookblogeri #spoluprace.

1 03.11.2022

V téhle navazující sérii na Studii jedu se opět vracíme k Jeleně, Valekovi a ostatním známým postavám. Zároveň se tu objevují i nové postavy, jako třeba Onora, kterou jsem si moc oblíbila a jsem zvědavá, co se o ní dozvíme v pokračování.

Jeleně něco blokuje svou magii a ona se tím pádem se všemi problémy musí vypořádat jako obyčejná dívka bez magie.
Asi polovinu knihy jsem měla podezření, co za ztrátou magie stojí a poslední věta knihy mě v tom docela utvrdila.
Konečně jsem se dozvěděla, jak se z Valeka stal vrah, kdo ho vycvičil a jak se setkal s Velitelem. Tyhle vzpomínky do minulosti mě dost bavily a jsem za ně ráda, protože jsme díky tomu měli zase lepší možnost Valeka poznat.

Autorky styl psaní mi hrozně sedí, takže se mi to četlo skvěle, stejně jako původní série. Podle konce to vypadá, že se z Jeleny a Valeka postupně stanou vedlejší postavy a nahradí je postavy jiné, na což jsem moc zvědavá a těším se.

Pokud vás bavila série Studie jedu, tak si Hledače duší určitě nesmíte nechat ujít.

1 17.10.2022

Jak by to u nás mohlo vypadat, kdyby to v listopadu 1989 dopadlo jinak? Jaké by byly životy našich rodičů a později ty naše?

Začnu tím, že na Hanu to prostě nemá.
ALE stejně Alena Mornštajnová nezklamala a někdy se zase vrhnu na její další dílo.

Listopád vypráví příběhy dvou dívek, později žen, jejichž osud je spletený dohromady.

Cítila jsem opět hrozně moc emocí, mezi kterými převládala bezmoc a vztek. Příběh je napsaný tak uvěřitelně, že mi kolikrát nedocházelo, že čtu pouhou fikci a ty události se doopravdy nestaly. Kolikrát jsem musela přestat číst a ty emoce vydýchat.
I přes to téma se mi to hrozně hezky četlo a kdybych měla čas, tak to asi za den přelouskám.
První část knihy byla hodně dlouhá, oproti tomu ta druhá mi připadala rychlá a myslím, že by si zasloužila trochu víc rozepsat. Konec mě zasáhl, ale určitě by to dokázalo zasáhnout víc, kdyby to nebylo tak zrychlené.

Mně nezbývá nic jiného než být vděčná, že to u nás tenkrát dopadlo jinak a my teď máme všechny ty možnosti, které jiní ve světě stále nemají.

12 01.10.2022

Tahle knížka si mě z počátku získala hlavně svým humorem a sympatickou, ač hodně nedokonalou, hlavní hrdinkou, ale později jsem se nemohla odtrhnout hlavně kvůli těm důležitým tématům. Příběh se zabývá alkoholismem, toxickým přátelstvím, chudobou a úzkostí. Celou dobu jsem hlavní hrdinku obdivovala za její sílu, i když jsem si zoufale přála, ať už se konečně někomu svěří a požádá o pomoc Aideen na první pohled působí jako sarkastická drsňačka, ale je to jen takový její obranný mechanismus vůči světu.

Jak už jsem zmínila, Aideen má dost chyb. Kašle na školu, neustále si vymýšlí výmluvy a obhajuje lidi, kteří si to nezaslouží. Musím se přiznat, že chvílemi mě až štvalo, jak se v ničem nesnaží a mrzelo mě, že svůj život musí podřizovat své závislé mamce.
V jejím přátelství s Holly mi jí bylo často líto, proto jsem měla fakt radost, když se spřátelila s Kavim a Meabh. Zajímalo by mě, jestli si Holly uvědomovala, jak ošklivě se chovala. Docela bych brala nějaké bližší vysvětlení, proč se její chování k Aideen takhle změnilo.
Všechny vedlejší postavy měly svůj charakter a proto pro mě bylo dost snadné si je zamilovat nebo je naopak nemít ráda.
Ještě chci pochválit postavu třídní učitelky, u které bylo vidět, že má o Aideen opravdu starost a celkově to byla skvělá osoba.

Romantická linka se mi moc líbila, byla taková nenápadná, nevtíravá a přesně podle mého gusta.

Kniha mi trochu připomněla Perfect on paper, které jsem četla loni.

Knihu jsem obdržela k recenzi od @humbook #humbookblogeri.

1 30.08.2022

Tohle je další příjemné překvapení z pera české autorky. Ze začátku jsem se dost bála, že tam budou hloupé postavy nebo zbytečné puberťácké drama, ale naopak jsem dostala postavy chovající se na svůj věk a moc hezký příběh.

Alžběty tatínek se stane kastelánem na druhé straně republiky a Alžbětě nezbývá nic jiného, než se tam přestěhovat s ním. Život na zámku ale není tak idylický, jak se na první pohled může zdát.

Musím vyzdvihnout to prostředí zámku a celou historii, kterou k tomu autorka vymyslela, strašně mě to bavilo a působilo to neuvěřitelně reálně. Zaujalo mě to tak moc, že jsem si ten zámek googlila, ale zjistila jsem, že je to opravdu vymyšlené
Další velké plus za mě byly postavy. Snad všichni se chovali rozumně, nikoho jsem neměla chuť profackovat, naopak jsem si je dost oblíbila. Jen Alžběta měla pár slabších chvilek ohledně žárlení, ale zase kdo se v 17 nechoval podobně ‍️

Romantická linka byla fajn. Příběh ukazuje, že ne vždycky, když se vám někdo líbí, tak to mezi vámi pak musí jiskřit a skončit to vztahem. Líbilo se mi, že když na scénu přišel Patrik, tak byla okamžitě vidět jejich chemie, kterou jsem prostě u Martina postrádala.

Tohle je úplně ideální kniha na léto, se kterou podle mě nešlápnete vedle, pokud hledáte nějakou milou YA romantiku.

2 24.08.2022

(SPOILER) Od této knihy jsem si slibovala vtipný feel good příběh na léto s nostalgickým prostředím tábora a trochu potrhlou hlavní hrdinkou. No, potrhlá hlavní hrdinka opravdu byla, ale ne jenom trochu. Sam je 20 let, ale většinu knihy působí na 13. Název je chvílemi všeříkající, protože se opravdu chová jako blbka. Hned první den tábora se zamiluje do Borce (to je jeho přezdívka), který má podle mě problémy s dodržováním osobního prostoru, protože Sam furt objímá a škrabká po zádech a to i když se spolu ještě v podstatě neznají a nehodí se to k situaci. A ona se ho ani nedokáže zeptat na jméno a myslí jen na to, že je Borec zase bez trička.
Byla jsem trochu zmatená z toho, že před táborem byla Sam zamilovaná do holky, Gábiny, a tvrdí o sobě, že je z 90% na holky. Na táboře ale slintá furt jen nad klukama (ano, množné číslo) a když zmíní nějakou holku, tak jí bere jen jako konkurenci nebo kamarádku, u které ale poznamená, že jí má ráda fakt jen jako kamarádku. Dokonce si jí kvůli tomu dobírají i její kamarádky z domova, což se mi teda nelíbilo, protože v jejich podání to zní, že může “být na holky” nebo “být na kluky” a nic mezi tím. K tomu jsou její kamarádky celkem krávy, hlavně El.

Chvílemi jsem si i myslela, jestli Borec není queer, protože mi párkrát přišlo, že na to autorka naráží a dokonce se Borec Sam zeptal na její duhový náramek a poznamenal při tom, že by byl zklamaný, kdyby ta duha nic neznamenala. No, queer není a nakonec se jednalo o nějakou zvláštní sázku.

Jinak mi přijde, že jsme se o postavách vlastně nic nedozvěděli a jsou šíleně ploché. Chtělo by to trochu více rozepsat, aby to čtenáři pomohlo vžít se do příběhu.

Taky jsem se pozastavila na tím, že jede vařit na tábor a ona neumí ani absolutní základy. Vím, že v tom je ta pointa příběhu a mohlo to být vážně vtipné, ale ona neví ani jak vypadá paštika, netuší jak funguje vývar, je odvařená z toho, že se mléko otevírá nůžkami.. Vedle ní bych si připadala jako šéfkuchař a to v kuchyni taky zrovna nevynikám. Jo a hned na začátku zmíní, že je vegetariánka, ale pak jí hned od začátku maso, protože je příliš unavená udělat si porci bez masa.

Dostávám se k pozitivům. Hrozně moc se mi líbí obálka a celkové grafické zpracování knihy. Na začátku je i mapa, která knihu podle mě vždy pozvedne. Příběh je obohacen “recepty” na jídla pro 50 lidí a to mi přišlo docela vtipné.
Taky se to hodně rychle čte a to i díky formě, ve které je to psané. Je to napsané v časových úsecích a asi jsem žádnou jinou knihu takhle napsanou nečetla. Ze začátku mě to dost vyděsilo, ale nakonec mi to ani nevadilo.

Upřímně si umím představit, že by mě kniha bavila, kdybych byla mladší, ale bohužel už jsem na ní asi dost stará.

4 29.06.2022

Tuhle knihu budete podle mě buď milovat nebo nenávidět. A já rozhodně patřím do té první skupiny.
Já ji četla ve formě e-knihy a určitě ji chci mít doma i v papírové formě, protože ty ilustrace jsou jedna velká nádhera!

Rozhodně to není čtení pro děti. Příběh je krvavý, plný zármutku, zrady a víry. Nechybí ale ani hluboká láska, která mě tam chvílemi trochu obtěžovala, abych řekla pravdu. Atmosféra je hodně temná, ale právě to se mi na knize líbilo. I když mě to trochu emočně vyždímalo

Kniha je rozdělena na tři linky, dvě jsou v minulosti a jedna je přítomnost, ve které Gabriel de León vypráví svůj příběh. Všechny linky mě bavily a vždy mě mrzelo, že Gabriel své vyprávění ukončil, když to bylo napínavé, ale díky tomu přeskakování mi přišlo, že jsme krásně viděli vývoj a motivy jeho postavy.
Když jsem viděla těch 800 stran, tak mě to dost vyděsilo, ale myslím si, že ani jedna strana tam není navíc, takže se tím nenechte odradit. Tempo krásně plyne a knížku jsem hltala od začátku do konce, do hlavního hrdiny jsem se vžila a prožívala s ním každou ztrátu i každé vítěztví.
Já se trendu upírů docela vyhnula, ale troufám si říct, že Říše upíra je dost originální a neřadí se do upírských stereotypů. Je plná nečekaných zvratů, krve a drsných scén. Autor umí skvěle popsat emoce, takže to všechno prožíváte spolu s postavou.

Je tady fakt hodně trigger warnings, takže pokud víte, že vám vadí nějaké drsnější věci, tak se na ně pro vaše dobro před čtením radši mrkněte.

Dala bych 5 hvězd, ale jak už jsem psala, občas mi tam vadila ta romantická linka.

Hodnocení: 4,7/5 ⭐️

2 10.06.2022