IŠ komentáře u knih

Těžko přetěžko se mi tato kniha hodnotí. Upřímně první, co mě napadlo bylo, že tato kniha je o kabale asi jako pivo bez pěny. Je to takový „zážitkový rychlokurs“, kde je něco z historie tradice, něco o stromu života, Jakobův žebřík, andělé i Tarot. Nemohu se zbavit dojmu, že místy čtu Haleviho aniž by se autorka obtěžovala s uvedením zdroje. Vlastně si umím představit, že někdo může být z knihy nadšený, stejně jako ji někdo jiný ohodnotí jako odpad. Je to jako když přijedeš do Berlína, projdeš si Unter den Linden, a potom sedneš na bus a užijes si okružní jízdu. Nebo přijedeš do Berlína a prochodíš ho zu Fuss, protože víš, že jsou místa, kam nic nejezdí a ty ta místa chceš vidět. Chodíš pěšky a pozoruješ ten každodenní život a nasáváš atmosféru. V obou případech jsi toho součástí, ale pokaždé jiným způsobem. Nic není lepší a nic není horší. Pro každého je vhodné něco jiného a každého potěší něco jiného. No tak mě tato kniha úplně nepotěšila, ale to neznamená, že budete mít stejnou zkušenost.

5 31.08.2019

Hlavni motto knihy by mohlo znít asi nějak takto: Chceš-li vyjít s druhými, musíš vyjít sám se sebou. Ury píše, že pokud zaměříme pozornost sami na sebe a na své opravdové zájmy, staneme se sami sobě těmi nejlepšími spojenci a tento fakt se pozitivně odrazí ve vztahu k druhým lidem. Do vzájemné interakce tak nebudeme vstupovat s myšlenkou, že někdo musí prohrát, aby druhý mohl vyhrál, a za tímto účelem představuje svůj model BATNA. Jedná se o šest na sebe navazujících kroků během nichž by člověk měl dojít k „vnitřnímu souhlasu“ se sebou samým, což je důležitý předpoklad pro uspokojení svých potřeb a také potřeb ostatních. Velmi oceňuji osobní zkušenost Uryho z vyjednávání a příklady, které v knize uvádí. Na druhou stranu mám pocit, že kromě této osobní zkušenosti Ury nepřichází s ničím novým. Kniha je takový pelmel asertivity, transakční analýzy, všímavosti a sebepostřehování. Je tedy možné, že vám nepřinese zásadně nic nového. Ovšem pro někoho, kdo podobná témata začíná teprve ochutnávat, může představovat velmi dobrý zdroj informací.

5 04.08.2019

Je to takové rychlé čtení... ale vůbec ne špatné. Ke knize jsem přišla úplnou náhodou. Hledala jsem informace k problematice digitálního vzdělávání a tak, jak je na jedné straně poměrně bohatá nabídka k e-learningu, tak webináře jsou prakticky na nule. Stejně jako má osobní zkušenost s webinářem. I když jsem ze své podstaty dost konzervativní, protože přítomnost lektora při výuce má své kouzlo a mnohdy faktický důvod, jsem ICT otevřená a zcela otevřeně a veřejně se přiznávám, že se někdy nějakým zajímavým webinářem nechám svést.

3 04.05.2019

Kognitivně – behaviorální terapie za přítomnosti všímavosti a přítomného okamžiku, to si jednoduše chceš přečíst. A čte se to opravdu skvěle ! Kniha na pár stránkách představuje první a druhou vlnu KBT, aby se následně zcela zaměřila na třetí vlnu, kterou je dialekticko – behaviorální terapie. I když se v úvodu terapie zaměřuje na HPO (hraniční porucha osobnosti), v následujícím textu je její přínos za přispění všímavosti a schopnosti „být v přítomném okamžiku“ popisován při léčbě deprese, úzkostných poruch, obsedantně-kompulzivní poruchy aj. Kniha obsahuje několik příkladů, jak cvičit všímavost a také několik nápadů pro terapeutickou práci. Není to příručka mindfulness, pseudoezocokoli a ani postmoderní budhistické něco v psychologickém mantlu. Je to 200 stran ochutnávky jednoho terapeutického přístupu, který se neuzamčel před zkušeností starou více jak 2500 let. A jak se zdá, ono to funguje.

6 08.04.2019

Uvědomuji si, že tato kniha není kandidát na odbornou andragogickou publikaci, ale od populárně naučné knihy tohoto typu bych čekala jiné zacházení s terminologií. Za klíčové považuji nedostatečné rozlišení a popis učení a vzdělávání. Vzdělávání je vzdělávání a učení je učení a rozdíly mezi těmito termíny by bylo dobré uvést. Některá témata bych si já osobně uměla užít více rozpracovaná např. kompetence. Text sám o sobě je přehledně uspořádaný a doplněný praktickými příklady. Pro někoho, kdo nelpí na terminologii, může být zdrojem zajímavých informací. K mé smůle, jsem příšerný detailista a v termínech mám ráda pečlivou a odbornou interpretaci. Ale obálku má kniha opravdu krásnou.

6 12.03.2019

Úvodní kapitola velmi stručně popisuje Strom života a jednotlivé sefiroty. O co je úvod stručnější, o to je následující část, která se zabývá lidským tělem, popisnější. Ono to není nic proti ničemu, ale osobně se domnívám, že pro pochopení tématiky je nutná detailnější znalost jednotlivých sefirot. Tedy buď ji čtenář získal již někde jinde nebo bude vhodné ji dostudovat. Já jen musím poděkovat Prozřetelnosti, která mi poslala do života Bahir a z něhož jsem čerpala i při četbě této knihy. Samotná kniha má pro mě spád až od devadesáté strany, kdy se autor věnuje psyché. Fascinuje mě popis čtyř typů ega a jejich vztah ke Stromu života. Je zde vidět paralela ke čtyřem šťávám, jak je popsal sám Hippokrates a také k Jungově typologii. Popis ega ve vztahu k Jesodu a Self k Tiferet je krásný a logický. Vždy si připomenu, jak ten samotný název – Tiferet, je překrásný. Ano, zcela jistě je to Krása. Vlastně by bylo fajn, kdyby si tuto knihu přečetli všichni pseudoezoterici, co si chtějí zabít a zničit své ego. Celý zbytek knihy, který se věnuje Ruah a Neshamah je skvělý. Protože o Duši tu jde v prvé řadě. A na několika místech se musím vážně pousmát. Když si přečteš něco a víš, že je to takový vzkaz. Vzkaz pro tebe, napsaný v knize, kterou si náhodou čteš. Děkuji ti Pane Bože.

7 23.12.2018

Výborná kniha! Pro mě osobně zatím jedna z nejlepších učebnic, kterou jsem kdy četla a mám opravdu velkou radost, že to můžu "vytroubit" do celého světa. Svou roli zde jistě sehrál fakt, že mě toto téma baví. Baví mě výzkum. Baví mě metodologie, tabulky, čísla. Baví mě kvalitativní i kvantitativní výzkum. Možná to někomu může připadat divné nebo minimálně podezřelé, ale je to tak. Ale i přes můj osobní zájem, zůstávám v hodnocení knihy nezaujatá. Je prostě perfektní i bez mé osobní preference pro cokoli. Co skutečně oceňuji je jazyk, kterým je kniha napsaná. Prostě se to dobře čte. Když uvážím tématické zaměření knihy, toto není zcela jistě samozřejmost. Co musím dále vyzdvihnout, je formální a obsahové zpracování textu. Kniha má krásnou logickou strukturu. Od úvodní základní terminologie, přes historický exkurz, který zahrnuje i stručnou charakteristiku jednotlivých škol a teorií, po základní přístupy kvalitativního výzkumu vč. praktických informací, jakým způsobem získat data, vyhodnotit je a interpretovat atd. Není to suchá teorie. Je to čtivé a prošpikované praktickými ukázkami a příklady. Na tuto čtenářskou zkušenost budu moc ráda vzpomínat.

8 10.12.2018

Jestli mě Způsob bytí Carla R. Rogerse v něčem opravdu překvapil, potom upřímnou a až intimní výpovědí jeho vztahu k nemocné a posléze umírající manželce Helen. Několik málo stránek umožní nahlédnout do jeho pocitů a myšlenek a pro někoho to může být seznámení s trochu jiným Rogersem. Stejně otevřený a upřímný je jeho popis rodinných poměrů ze kterých pocházel. Zdá se, že mu během dospívání velmi chyběli přátelé a takový ten obyčejný studentský život se všemi těmi aktivitami okolo. Možná, že právě tato absence důvěrnosti k jinému člověku ho nakonec nasměřovala k práci s tak klíčovými pojmy jako jsou autonomie, autenticita, přístup zaměřený na člověka aj. Bez ohledu na to, že mám na některé skutečnosti jiný názor, práci Carla R. Rogerse mám velmi ráda a považuji ho za zcela mimořádnou osobnost. Kapitola ve které se zabývá vzděláváním je neuvěřitelně nadčasová. Rogers, s upřímností sobě vlastní, pojmenovává všechny neřesti, které se týkají školství. Kdoví, co by napsal dnes. Možná by řekl jen to své „hmm“, protože se toho zase tak moc nezměnilo. Bohužel.

7 13.11.2018

Motivace přečíst si tuto knihu byla o osobě Carla Rogerse. Dovědět se o něm více. Nejenom jako o psychoterapeutovi a humanistickém psychologovi, ale také a možná hlavně, jako o člověku. A i když jsou všechny rozhovory především na odborná témata a upřímně v některých situacích pro mě velmi intelektuálně náročná, vnímám ho zde hlavně jako Člověka. Kniha obsahuje pět rozhovorů a hned na ten první jsem se těšila. Hostem nebyl nikdo menší než Martin Buber. Mám ráda jeho práci a především jeho chasidské povídky. Ve společném rozhovoru s C.R. se zmiňuje hlavně jeho práce Já a Ty. Druhý rozhovor byl pro mě zajímavým objevem. Od Paula Tillicha jsem nikdy nic nečetla, ale na těch pár stranách mě dokázal tak zaujmout a nadchnout, že si neumím představit, že bych ho nechala „odejít“ ze svého života bez „přečtení“. Třetí rozhovor byl velmi obsáhlý a z celé knihy si pro sebe vzal celých sto stran. Říkala jsem si, o čem si mohou dvě tak odlišné osobnosti, kterými C.R. a B.F. Skinner jsou, povídat. Výsledek byl ale překvapující. Překvapující v tom smyslu, že i když nejsem ve fanklubu operantního podmiňování B.F.Skinnera, asi není od věci se tímto pánem někdy v budoucnu více zabývat. Čtvrtý rozhovor byl s Michaelem Polanyim a pátý s Gregorym Batesonem. Ten byl především o učení, takže pro mě velmi blízké téma. I když ne všechny rozhovory a všechny uveřejněné myšlenky mě zaujaly, zcela jistě se jedná o zajímavý autentický materiál.

3 15.10.2018

Na první setkání s tímto autorem jsem se velmi těšila a do poslední chvíle jsem si nebyla jistá, co mám očekávat a jestli mám vůbec nějaká očekávání. Zdá se, že jsem asi nějaká měla, protože po přečtení knihy přišly rozporuplné pocity. I když se kniha velmi dobře četla a má přitažlivé téma, a velmi vkusné černobílé ilustrace, nenašla jsem zde informace, které jsem najít chtěla. Zajímala mě především kultivace sexuální energie a její využití v duchovní praxi. Tímto tématem se však Mantak Chia prakticky nezabývá. Alespoň ne tak, jak by mě toto téma zajímalo. Kniha působí spíš v oblasti zdravovědy. Popisuje sexuální léčebné pozice a cvičení. Taoistická terminologie popisující pohlavní znaky je rozkošná a u sexuální typologie můžeš hádat, co vypovídá tvar ňader o tvé povaze. Kniha se může líbit všem, kteří se zajímají obecně o sexualitu nebo hledají určitou inspiraci. Návod na „zkrocení pohlavnosti“ však tato kniha neobsahuje.

6 12.10.2018

Bratrstvo probuzených je vše, co je mi blízké. Andalusie, středověk, judaismus, Aristoteles, filosofie a ve výsledku všechna tato témata tvoří velmi chutný koktejl. Román je skvěle popisný a člověk si užívá napínavý výlet. Chvíli je v Cordobě, aby hned poté cestoval do Toleda, následně navštívil Maroko, Egypt a další země. A všude se něco děje. Příběh má skvělou gradaci. Poslední třetinu knihy jsem byla skutečně netrpělivá a honem honem jsem chtěla mít jasno kdo, kde, co a proč… Co mě ale opravdu velmi bavilo byly všechny ty filosofické a náboženské diskuse, kde racio a věda měly hned dva velmi silné obhájce. Ibn Rušd a Moše. A tak vedle historického románu se kniha zcela nepochybně do jisté míry stává také románem spirituálním. Některé otázky a stejně tak některé odpovědi jsou skutečně brilantní a já jsem se musela v četbě zastavit a přemýšlet. Vlastně by se dalo říci, že za všechno může Aristoteles. Bez něj by totiž tento román s detektivní zápletkou na pozadí středověké Andalusie a se spoustou filosofických otázek a religionistických témat, nemohl vzniknout.

8 08.10.2018

Při čtení "Vlka" jsem si vzpomněla na název knihy od Oliviera Toscaniho "Reklama je navoněná zdechlina" a také na Shakespeareho "Mnoho povyku pro nic". Nechci, aby to vyznělo příliš tvrdě, protože tato kniha určitě není špatná a jistě si najde své příznivce, ale nepředkládá to, co slibuje. Belfort se nás snaží přesvědčit, že vymyslel metodu, díky níž prodáte i mrtvému kabát a tato jeho metoda je dokonce vědecky podložená. Pojmenoval ji Přímka úspěchu. Aniž bych šla do detailů, v úvodu knihy autor uvádí zrod této metody, následně doporučí, jak zacílit na klienta a jak vytvořit skvělou prezentaci a téměř ke konci knihy představí svých deset pravidel, které souvisí s Přímkou úspěchu. A mezi tím vším Belfort píše o sobě, o svých zkušenostech a povrchně se dotýká dalších témat, jako je verbální a neverbální komunikace nebo NLP. Jazyk, který proto zvolil je značně neformální a jeho doporučení podobným způsobem oslovovat klienty považuji za fatální omyl. Jedno totiž Vlk nevzal v úvahu a sice zvyklosti, formát a také tradici jednotlivých trhů s ohledem na region. Bohužel pravda je taková, že Belfort nepřišel s ničím novým. Kniha ale může být vhodná pro začínající obchodníky, kteří zde najdou něco, co je posune v obchodních dovednostech nebo určitým způsobem namotivuje. Ti, kteří se obchodní činnosti věnují dlouhá léta může oslovit Belfortův styl nebo osobní příběh. Já se k Vlkovi zcela jistě nevrátím. Není to můj typ.

6 23.09.2018

S autory knihy jsem se poprvé setkala téměř před dvaceti lety u knihy https://www.databazeknih.cz/dalsi-vydani/asertivitou-proti-stresu-129624. A i když by mohl někdo namítnout, že tato kniha už něco pamatuje (rok vydání 2001) a v metodách zvládání stresu jsme pokročili, musím říct, že je stejně skvělá jako to "první setkání". Ono totiž není zase tak obvyklé, že se potkají odborníci, kteří jsou zároveň praktici a ještě umí skvěle psát a látku poskládat tak, aby měla logickou návaznost. První část knihy se věnuje stresovým spouštěčům, okolnostem stresu a co ovlivňuje jeho prožívání. Druhá část představuje konkrétní strategie, jak se stresem pracovat a třetí část knihy se zaměřuje na prevenci. Zmiňuje význam tělesného pohybu, uvolňovací cvičení, posilování, meditaci i jógu. Součástí jsou také reálné příběhy, různá cvičení a techniky. Je více než pravděpodobné, že toto není poslední setkání s autory a ještě si od nich něco přečtu.

4 22.09.2018

I přesto, že v knize autor popisuje několik opravdu vtipných situací, tato kniha není vtipná. Právě naopak. Tragika, smutek, bolest. Své neveselé příběhy neprožívají jen ti, kterých se závislost na alkoholu bezprostředně týká, ale také jejich nejbližší. Jsou to skutečné osudy několika mužů a jejich lásky k alkoholu. Jejich počůrané kalhoty a jejich odhodlání pro "teď se toho chlastu jednou provždy zbavím." Minimálně do doby, než budu zase z léčebny venku a otevřu si novou lahev. A když čtu, že ona opustila ho, protože to nebo ono, připomínám si, že je to jen pohled z jedné strany. Ze strany člověka, který je nemocný alkoholem. A kromě smutných mužů, musela jsem přemýšlet i nad personálem, který těmto lidem pomáhá zbavit se závislosti. Jaké to musí být, když se do léčení opakovaně někdo vrací. Když to "teď jsem tady naposledy" nikdy není naposledy. Myslím, že těch sto stran je na smutné úsměvy tak akorát.

17 16.08.2018

Nadchla jsem se okamžitě. Ještě jsem ani nestačila dočíst první část a byla jsem nadchnuta. Způsob, jakým Kundera popisuje vystoupení Klementa Gottwalda na balkoně v únoru 1948 se starostlivým Clementisem po boku, je famózní. Je to jen několik řádků. Jako pár tahů štětcem. A nakonec zůstane jen čepice na Gottwaldově hlavě. Nadchnuta jsem byla i u Maminky, druhé části románu. Musím uznat, že Eva je pekelně rafinovaná. Pikantní situace mají lehký erotický tón a o překvapení také není nouze. Andělé, Tamina…pořád jsem nadchnuta. Všechny příběhy spolu souvisejí. Spojující linkou je budovatelské období rudé ideologie. A vztahy. Intimita. Erotika. Lítost… to je Kristýna a student. Něco reálného mezi těma dvěma se někde uprostřed změní ve fantazii za účasti několika významných básníků. Miluju básně! Ale tady je toho na mě moc. Moc básníků a moc rad od básníků. Básníci mají psát básně a nekecat do vztahu Kristýny a jejího studenta v Kunderově románu. I ty, Lermontove! Jsem nadchnuta o něco méně. Taminina smrt…. Nepochopila jsem to. Co to má být? Pakliže čtvrtá část Taminu představuje jako reálnou postavu v reálné době, tak v šesté části je to nějaká pseudoabstrakce. První část příběhu je jasně čitelná a pohybuje se pro mě v uchopitelné realitě. Druhá část je divoká fikce a mimo logiku příběhu. Nerozumím tomu a není mi to příjemné. Celý příběh mě provokuje a místy je až zvrácený. Ale možná mám jen upjatou představu, co by dvanáctileté děti měly dělat a co ne. Jsem ještě méně nadchnuta. Hranice a v hlavní roli maršál Barbara. Představa skupinového sexu organizovaného touto madame mě dostala do kolen. Smála jsem se společně se souložícími pány, kterým se smích tak nějak vymkl „z rukou“. Ještě, že komunisti neznárodnili šukání.

6 21.05.2018

Těžko přetěžko k této knize něco napsat. Je nesporné, že byl odveden kus poctivé práce. V knize je spousta zajímavých informací a obzvlášť oceňuji ty, které se týkají vědecko-výzkumné činnosti. Hypotézy, data, fakta, tabulky - to je něco, co mě téměř vždy zaujme a musím to prozkoumat. Na druhou stranu, pokud bych tuto knihu měla brát jako studijní materiál, tak ... tak to prostě není ono. Je zajímavé, že pedagogický materiál o pedagogice může mít tak propracovanou nepedagogickou podobu. Jako učebnice tato kniha pro mě není dostatečně pedagogicky přátelská. Nakonec, zkuste si ji přečíst, a uvidíte sami.

3 05.05.2018

Spiritualistická, personalistická, kognitivně psychologická, technologická, sociální a akademická teorie. Ke všem teoriím jsou v knize uvedeny hlavní principy a pedagogické strategie, stejně jako historické pozadí a návaznosti na jiné obory. Představitelé jednotlivých teorií zde nejsou uvedeni jen jménem a pro danou problematiku nějakou svou klíčovou myšlenkou, ale i skromnou citací ze svých prací. Kniha je obsahově logicky a čtivě poskládaná. A i když jde jen o základní exkurs do problematiky, je plná zajímavých a pro mě nových informací. Nejlépe se čte to, s čím člověk rezonuje. Spiritualistické a personalistické teorie jsou plné skvělých myšlenek přesahujících pedagogický rámec a vybízí člověka k jeho sebekultivaci. Neztotožňuji se zcela s žádnou z teorií a zároveň v každé je něco, co mi velmi imponuje a musím se ptát do jaké míry se tyto teorie aplikovaly v praxi resp. kdy se tak stane. Knihu určitě doporučuji všem, kteří se zajímají o proces vzdělávání, pedagogiku, psychologii nebo si prostě jen rádi čtou odbornou literaturu.
--------------------------------------
Mám vás rád. Mám vás rád, kteří jste mými žáky v této hodině. Vás, kteří sedíte na polštářcích na zemi; vás, kteří sedíte na židlích nebo na stolech vzadu; vás, kteří jste vpředu až docela vedle mne. Cítím potřebu vás mít rád. Když mám někoho rád, náležím mu. Vy jste mými žáky, protože vám náležím.

(úryvek k jedné z Fotinasových přednášek)

3 15.04.2018

Číst tuto sbírku pro mě bylo určitým způsobem náročné. I když si uvědomuji v jakém období vznikala a i když jsou verše, které se mě dotýkají svou nostalgií a lítostí, jako celek mě neoslovila. Mé hodnocení nesouvisí s tím, že by sbírka byla špatná nebo snad autor nebyl dobrým básníkem. Jen pro tyto básně nejsem vhodný příjemce. Někomu více chutná zelený čaj než červený a neznamená to, že zelený čaj je lepší. A Josef Hora nebyl ten můj šálek čaje.

5 01.04.2018

Mám výtisk z roku 2003 a původně jsem chtěla napsat - jestli existuje něco jako akademické peklo, tak tam korektor tohoto textu skončí na hodně dlouho. Potom jsem si ale v publikaci přečetla, že neprošla jazykovou a ani redakční úpravou. Jenomže to měla! Chyb jako máku! Číslovka místo písmena. Neoddělená slova. Chybně uvedená jména. Z vysokoškolského učitele Alexandra Kappa se stane ještě na téže stránce Alexander Knapp. Koukala jsem na to jako sůva z nudlí. Když uvážíš, že se jedná o učební text... a paradoxně ještě zaměřený na vzdělávání. Takže pokud někoho zajímá andragogika, zkuste mladší vydání nebo jinou publikaci. Pokud ovšem nechcete koukat jako Maruška na třináct měsíčků. To by se vám totiž s touto knihou mohlo dost dobře stát.

4 22.03.2018

Upřímně, četba této knihy pro mě byla náročná. Ona má sice jen sto stran, ale na informace je poměrně hutná. Když čtu podobnou literaturu, jména a fakta, o kterých nevím zhola nic, mám ráda jasno. Takže dohledávám významy termínů a detaily ke zmiňovaným událostem a osobám. Tento, někdy až detektivní proces, umí být složitý. Samozřejmě, že jsem neznala Jana Kalence. Stejně jako spoustu dalších, o kterých se v knize píše. Uvítala bych, kdyby bylo ke zmiňovaným událostem uvedeno více detailů, stejně jako ke všem osobám. A je škoda, že tomu tak vlastně není, protože forma, jakou je kniha napsána, je docela čtivá. I když, ne vždy mi byl jasný kontext historických událostí, z knihy si odnáším jedno opravdu zajímavé zjištění. A sice informace o působení antitrinitářů v Boskovicích, Letovicích a v dalších místech, která mám tak trochu za humny.

5 20.03.2018