Herisson komentáře u knih

To je tak krásná kniha! Tak krásný příběh! O bezpodmínečné lásce jeden k druhému. O silných poutech. O pestrém dětství. O touze žít. A ten nádherný jazyk! Který mě i přes tíhu a osudovost příběhu obalil, laskal, konejšil, a stále utvrzoval v tom, že někde za tím vším je naděje. Takový talent... Můžu dát šest hvězdiček?! Prosím...!

21 21.11.2020

Číst knihu Pod kupolí bylo jako cestovat rychlíkem č. 19 Stephen King do cílové stanice Chesters Mill. Karty byly rozdány hned na začátku a seznámení s aktéry - spolucestujícími proběhlo během prvních chvil příjemně svižné jízdy. Pak ale začala souprava zrychlovat a King mě svým vyprávěním vmáčkl do sedadla. S přihlouplým úsměvem jsem si akceleraci užíval a se zájmem sledoval rychle se měnící krajinu příběhu. Události se kolem jen míhaly, karetní hra se přiostřila a původní nevinné okouzlení z jízdy vystřídaly mnohem silnější emoce. Nadšení, napětí, bezmoc a vztek. A King ještě přidal. Zcela ochromen a fascinován zběsilou jízdou jsem ze svého místa hltal další a další zvraty příběhu a nechal se unášet na vlně emocí. A pak přišla cílová rovinka a když už to vypadalo, že kvůli šílené rychlosti vlak vykolejí nebo vybuchne a já se blaženě rozletím na tisíc světýlek, tak k mému zklamání souprava zpomalila a do konečné stanice dorazila už jen výletním tempem. Nic to nemění na tom, že jsem se zatraceně dobře bavil. A King mě tentokrát dostal, zmuchlal, zahodil a nemilosrdně zašlapal do země. Skvělé.

15 03.03.2020

Jedna z mých nejmilejších knih darem od mé nejmilejší. Čím víc jsem propadal osudu domovnice Renée, tím víc mě dráždila přechytralost dvanáctileté Palomy. Na druhou stranu mi její "profesorské" deníkové záznamy krásně kontrastovaly s (ne)obyčejným životem domovnice a vyvolávaly ve mně vzpomínky na studijní léta a masochistickou oblibu francouzského filozofického diskurzu. A když jsem si tak proplouval mezi oběma linkami příběhu a uculoval se nad trefnou a vtipnou kritikou všehomíra, tak přišel konec a já bych se nejraději zabalil do příběhu jako do peřiny, přetáhl si ji přes hlavu a vybrečel všechny nespravedlnosti světa. Je možné se platonicky zamilovat do knihy. A do domovnice. Ježek k ježkovi sedá. A la prochaine.

14 08.03.2020

Pokaždé, když jsem otevřel knihu, jsem se ocital tváří v tvář Sajuri, gejše s šedomodrýma očima, v její milé a nenucené společnosti pohodlně usazen na tatami, a uchvácen jsem naslouchal jejímu vyprávění. Jejímu životnímu příběhu, který mi připomněl, že tak jako stékající kapka hledající si svou cestu, je i naše pouť životem stejně nepředvídatelná, strastiplná i krásná.

10 18.04.2020

Milá náhoda tomu chtěla, abych se setkal s tímto krásným, poutavým, něžným, místy i syrovým příběhem, který je pro mě takovým knižním ztělesněním Vltavy od mistra S. Příběh se sice váže jen k určité části řeky Temže, ale jednotlivé linky příběhu pronikají na povrch, opět mizí, aby se objevily další, a zavedly mě zase trochu jinam, jako malé potůčky, které se postupně doplňují a slévají ve větší tok, občas narazí na kameny, občas zpomalí v širším korytu, občas mě proud strhnul, jindy si se mnou pohrál a já ztratil orientaci, ale pak jsem se zase nechal příjemně unášet na vlnách stále širšího a silnějšího toku příběhu, abych na konci knihy zakotvil a nechal příběh a řeku s úsměvem na rtech plynout dál do neznáma. Krásná kniha.

10 27.03.2020