hanzmb
komentáře u knih
Zlověstné proroctví
Tim Severin
1. díl se mi líbil víc. Tady mi připadá, že přibylo akčnosti na úkor popisu doby a prostředí. Především ta část s Grettirem mně moc nenadchla. Naštěstí v závěru se už zase vrátil ke stylu, který se mi v minulém díle tak líbil.
Hladová smečka
Martin Sládek
Dánové vtrhnou do Norska. Vraždí a loupí. Nakonec je Norové porazí a povraždí. Do toho je do prostředka strčené fantasy. Naštěstí ne moc divoké (ale taky ani zajímavé). Jo a jeden vlkodlak. Trochu málo invence na skoro 300 stránek.
Já, Gowery
Vladimír Šlechta
Vždycky se mi od Šlechty více líbilo Pohraničí a tato sbírka to jen potvrdila. Dát dohromady 3 tak nevyrovnané povídky je skoro umění. Smečka je vynikající. Má to zajímavý nápad, napínavý průběh a výbornou pointu na závěr. Rýn startuje také dobře, ale závěr je vysloveně zoufalost o ničem. Bohužel o ničem je celá 3. povídka. V té chybí naprosto všechno. Jak kdyby bylo potřeba naplnit nějak 300 stránek textu.
Svatokrádež
John Maddox Roberts
Nenáročné čtení pro milovníky prostředí starého Říma. Spíš bych to nazval dobrodružný historický román než historická detektivka. Toho vyšetřování a logických dedukcí je pomálu. Vše vlastně vyřeší 1 svitek. Kdo chce poznat tuto dobu lépe, ať zkusí Roberta Harrise.
Únos
Lee Child
Klasický Reacher. Spíš i lepší, i když na mnou preferovaného Nepřítele to nemá. Jednou za čas se budu k této sérii vracet, i když 2 díly po sobě bych asi nedal. Detektivka jde tentokrát trochu stranou, protože to řešení se jasně nabízí už někdy od setkání se sestrou 1. unesené ženy. Ale nechápu ty jeho milenky. Kartáček má v kapse, ale v Anglii byl už asi 4.den ve stejném prádle :).
Conan v bludišti zrcadel
Ivana Kuglerová
Ještě se mi nestalo, abych měl na knihu tak absolutně shodný názor jako Eigis. Ať nejlepší, nejhorší povídka, či Kantůrkův komentář. Tak jen pár poznámek navíc. Kuglerová, Vrbenská - literárně asi nejlepší, ale ženám bych ze zákona zakázal psát conanovské povídky :). Medka beru jako odlehčenou parodii. Ty popisy posilování jsou bezkonkurenční. Obecně ale nechápu proč tato díla vznikají. Buď spisovatele obdivuji, ale pak bych se měl snažit psát v jeho duchu. Ne jenom použít jméno hrdiny. A nebo - hůře - se snažím využít boomu a vydat něco, co bych jinak neudal. Proč si raději nevytvořit třeba Českýho Honzu a příběhy dát jemu? U JFK to docela pár let fungovalo.
Mít moc
Miroslav Jandovský
Kdo očekává klasický historický román, ať raději sáhne někam jinam. Kdo má chuť si přečíst něco nestandardního a užít si několik hodin ve společnosti knížete Břetislava ať neváhá. Spousta historických událostí má v jeho vzpomínkách zcela jiný průběh, než je klasický výklad. I jazyk, kterým kníže vzpomíná, je jazykem současným s mnohými přirovnáními v té době určitě neexistujícími. Ale kdo může dnes něco říct o jazyku běžného člověka 11. století? Kníže tak mluví spíš jazykem ne příliš vzdělaného i když inteligentního muže, který má na krku neustálý boj o přežití. Možná i tak trochu šéfa gangu, který bojuje o svůj životní prostor. On k němu měl tehdejší kníže dost blízko. Prakticky jediný argument byla síla trochu křísnutá lstivostí. A ten jazyk to vše jen násobí. Nějaká spisovnost s pár archaickými výrazy by jen škodila.
Případ českého knížete
Stanislav Češka
Bohužel úroveň této série postupně upadá. Jako obvykle můžete 20 stránek přeskočit, opakuje se po x-té stejný prolog. V knize oblíbená klišé v popisu pitírny a stížností na své manželky, které nemají rády jejich popíjení. Tomu už se nedá ani usmát. Přitom se příběh odehrává v zajímavé době setkání Svatopluka a Bořivoje, navíc situace je okořeněná jejich údajným příbuzenstvím. Autor ale absolutně promrhal šanci z toho udělat zajímavější literaturu a je to jen prvoplánová detektivka, navíc bez nějakého logického vývoje ve vyšetřování.
Bruncvík a nagyery
Vlado Ríša
Kniha je zařazena do série Kroniky karmínových kamenů. Neznám ostatní díly a i v této knize je jen počáteční proklamace jako spojující článek. Tím kamenem může být onen zázračný z královské koruny, který působí jako protijed. A který Bruncvík po průchodu trávicím traktem vrátí zpět. V každém případě je tato kniha i 3.dílem série o Bruncvíkovi. Ten je zde už zkušeným knížetem a jeho mladické vylomeniny přejímá jeho syn Otakar. Takže nic nového pod sluncem. Asi bych nechal Bruncvíka v této knize zemřít. Nepřipadá mi, že by se mohlo objevit něco překvapivého i v případném dalším dílu.
Krvavý oltář
Anthony Riches
Tato série se už dle mého ocitla za zenitem. Měla skončit o 2 díly dříve po vykonání pomsty. Tady už se jen hledá něco, jak to uměle natahovat. Jedno a to samé se nechává vyprávět 3x, chybí jakýkoliv podnět na oživení. V tom duchu je i závěr nezávěr. Zlo je potrestáno, dobro odměněno a jede se do Říma na další díl. Myslel jsem, že se autor bude už věnovat další sérii, ale asi pořád to má odbyt. U mne už ne.
Space Ennui
Metoděj M. Alexa
Nadšení z Nuselského punku mě přivedlo i k této knize. Bohužel. Tohle může zaujmout jen příznivce stříleček na herních konzolích. A navíc se ani do posledního levelu nedostanete. Jak je autor silný ve zpracování toho, co vidí okolo sebe, tak zcela propadá, když má kompletně něco fabulovat. Neustále se opakuje a jen v lepším případě se to posunuje o ten level dál.