FilipV77 FilipV77 komentáře u knih

☰ menu

Bronzový poklad Bronzový poklad Eduard Štorch

Četl jsem jako malej, před více než 30 lety, a měl jsem tu knížku hrozně rád. Dnes jsem ji přečetl během pár hodin a vždy si během toho vybavil nějaké střípky příběhu. Ale naštěstí ne tolik, aby mě každá další stránka něčím nepřekvapila. Konec jsem skoro obrečel. Smutné konce jsou častou součástí Storchova rukopisu. Ale o to více zaujmou.

29.03.2020 5 z 5


Volání rodu Volání rodu Eduard Štorch

Nejsilnější volání je volání rodu. Vlček - jeden z našich odvážných předků.
Nedobře snáším realitu tehdejší doby ve vztahu ke zvířatům. Smrt byla tak samozřejmá.

29.03.2020 5 z 5


Minehava Minehava Eduard Štorch

Povinná součást knihovny českých dětí

27.03.2020 5 z 5


V šeru dávných věků V šeru dávných věků Eduard Štorch

Možná to tak skutečně bylo :)

26.03.2020 5 z 5


Hrdina Nik Hrdina Nik Eduard Štorch

Výborná knížka, která by neměla chybět v knihovně žádného českého dítěte

26.03.2020 5 z 5


Tekumseh (1. díl) Tekumseh (1. díl) Fritz Steuben

V knize jsou pro mě důležité dva momenty. První na začátku, kdy Bedřich Wagner utíká před Indiány a předčí je na jejich vlastním hřišti (nebýt propasti) - inspirováno útěkem Adama Helmera před Mohawky.
Druhý, když Simon Kenton, vlastně Simon Butler, vysvětluje Wagnerovi, že "moje kůže je bílá a taková bude i tato země". Wagner byl indiánomil a Indiáni mu nakonec zmasakrovali rodinu. Věčný příběh.

18.03.2018


Tekumseh (2. díl) Tekumseh (2. díl) Fritz Steuben

Ze čtyř knih o Tekumsehovi jsem tuto četl jako první. V roce 1986. Ačkoliv jsem Tekumseha cenil jako bojovníka, ztotožňoval jsem se s bílými osadníky v Kentucky. Daniel Boon, Simon Kenton, a další, pro mě byli ti skuteční hrdinové.

Druhý díl se totiž oproti těm ostatním zaměřuje na konflikt v americkém pohraničí z bílého pohledu. Není tu čas na klišé "zlý běloch, hodný Indián". Vnímáme tu strasti, kterým bílí v pohraničí čelili. Čteme o vypálených chatách, zmasakrovaných rodinách včetně malých dětí. Chápeme, že to byl pro obě strany boj o přežití. Vyhrát mohl jen ten silnější. Spolužití nebylo možné. A pokud si toto uvědomíme, ztotožňujeme se s těmi, s kým máme něco společného.

Vidět se ne jako běloch, ale Indián, bylo vždy něco, co jsem nechápal. A byla to právě tato kniha, která vytvarovala moje rasové vědomí v historickém kontextu. Do té doby člověk vnímal jen problémy, které jsme jako kluci měli s Cikány. Díky Tekumsehovi jsem si uvědomil, že rasový konflikt probíhal i v historii po celém světě.

18.03.2018