Eigis komentáře u knih
Tahle sbírka je o poznání lepší než ta předchozí, především díky absenci nějaké vyloženě slabé povídky. Kniha také působí samostatnějším dojmem, tzn. dá se číst bez znalosti hlavní série, ale i přes to na romány prostě nemá.
První povídka nabízí velmi zajímavý pohled na stromové kočky. Druhá je vcelku nezajímavá epizoda ze začátku války mezi LRH a Mantichorou. Třetí nabízí podrobný popis pokusu o puč, o kterém se Weber ve své sérii pouze zmiňuje. Poslední povídka je popis vesmíru Honor H. včetně politiky, historie, fungování červých děr atd. Celkově je tato kniha určena pro ty, kteří znají hlavní sérii.
Kniha jde hodně do šířky, každé bitvě je věnována pouze dvoustrana, ale je jich tam alespoň hodně. Řada jich sice chybí, ale na získání určitého přehledu to bohatě postačí.
Velice dobře sestavená kniha, která čtenáři podá velice komplexní obraz tehdejšího dění. Jednotlivé faksimilie umožní vstřebání autentické atmosféry. Ke knize mám pouze jedinou drobnou výtku: autor je brit, takže popisuje události s hodně probritského a profrancouzkého pohledu, ale to je jen drobná vada na kráse.
O upírech toho bylo napsáno hodně (v některých případech jde dokonce dokonce o stmívání dobrého vkusu). Já jsem v těchto věcech poměrně konzervativní a moje oblíbené zobrazení upírů je v podobě démonů, kterým vadí světlo, česnek, svěcená voda atd. Na Žambochově představě se mi líbí vize tvorů, kteří pijí a krev, zaujímají vrchol potravního řetězce, mají lidské otroky a žijí v klanech, které soupeří o moc. Vědecké vysvětlení podstaty upírství mi nevadí, ale co mi vadí je potřeba jíst (na co teda pijí krev), závislost hlavního hrdiny na sexu (navíc s něčím co jí), fakt že není schopen poznat upírky a ta jejich špatná paměť mě úplně uzemnila.
Co se týče samotné knihy, když se na člověk nedívá moc logicky, vcelku se to nechá. Děj má spád. V první půlce je to sice pořád dokola v pořadí přestřelka, hlad, kopulace a baštění, ale v druhé půli je to už lepší. Možná někomu přijde, že jsem nenechal nit suchou, ale Žamboch patří k tuzemské špičce a já kromě nějakých povídek a JFK četl vše co zatím napsala tohle mě prostě neoslovilo.
Výborný příběh, přesně v Žambochově stylu. Sice je krátký, ale po jeho přečtení mám pocit jako bych přečetl celou knihu a ne jen kolibříka.
Na začátku jsem měl chuť tuhle knihu odložit, ale pak se to najednou rozjelo a já nemohl přestat číst dokud jsem nebyl u konce (cca. ve čtyři hodiny ráno).
První kniha o mimozenštanech byla lepší. Tato se jí málokdy vyrovná.
Další světy, které se v příběhu objevují nejsou zdaleka tak zajímavé jako ten první.
Hodnotím to tak na 65%, protože první dvě třetiny knihy byly poměrně nudné. Samé sledovačky, vědecké dialogy a přípravné akce. S konečným střetnutím bych byl vcelku spokojen, nebýt celé té teorie o m-polích, která mi prostě nesedí. Kdyby se jednalo o prosté střetnutí normálních démonů nebo mimozemšťanů byl bych spokojenější než se stvory utvářenými vírou.
Pět bodů dávám spíše kvůli mému názoru na celou sérii, protože tento díl si to zas až tak úplně nezaslouží. Ztracený syn jako celek mě velice příjemně překvapil, je to napínavé čtení s mnoha osudy a zvraty. Je třeba ho brát se značnou rezervou, protože všechny ty útěky, vyslechnutí tajných hovorů a lásky na první pohled působí značně nereálně, ale to už je charakteristický odraz literatury té doby.
Tentokrát pro změnu prchají dva baronovi komplicové, ale záhy jsou dopadeni. Co je důležitější ztracený syn se konečně dozvídá svůj původ a může zaujmout své právoplatné místo.
Baron je chycen, snad už naposledy. Kniha navíc obsahuje velice vtipnou kapotolu o odměnění lidí, kteří ho pomohly dopadnout.
Baron opět prchá, ale stahuje sebou do zkázy další zločince.
Vůdce zločinců je i s většinou svých lidí zatčen a odhalen. Chvíli se zdá, že je vyhráno.
Naprosto nečekaně se začíná schylovat k hlavnímu střetnutí mezi baronem a Gustavem Brantem.
Bezprostředně navazuje na předchozí díla stejně jako on i tento se příliš netýká celkové děje v sérii.
Tento díl otevírá nové osudy dalších postav a chvíli se zdá, že nesouvisí s hlavním dějem.
Tento díl je první, který působí vcelku samostatným dojmem, ačkoliv je stále patrná jeho návaznost na celou sérii. Je zaměřen spíše proti kapitánovým služebníkům, ačkoliv on sám se zde také angažuje.
Závěr pašerácké ságy, kapitán sice prchá ale mnoho jeho služebníků umírá nebo končí v poutech. Tento díl se opět více soustředí na celou sérii, nejen na pašeráky.