Azmodan
komentáře u knih
Alechinův šachový odkaz I. díl
Karel Krejčík
Mám tu čest vlastnit tuto knihu. Oba díly a tak jsem měl to potěšení prostudovat Aljechinovy partie tematicky seřazené do skupit dle motivu, který v nich převládá.
Šach je hra komplexní a tak žádná partie není jen obrazem jedné myšlenky. Přesto v určité části může jistá idea převládat a čtenář má navíc možnost tuto ideu nejen sledovat, ale může také pozorovat čeho je tato idea důsledkem a jaký má následek.
Vřele doporučuji!!!
Učebnice šachu pro samouky - středně pokročilí
Karel Pliska
Kdo chce začít se studiem šachu pro něj jsou esenciální dvě věci. První je praktická hra. Mít někoho, s kým bude hrát. A druhá? Tou se série knih od Karla Plisky. A první z nich je Učebnice pro začátečníky. A hádejte, které je druhá? :o)
Osvědčená metodika, fungující přístup a na konci hráč, který už se v labirintu šachových partií úplně neztrácí :o)
Učebnice šachu pro samouky
Karel Pliska
Kdo chce začít se studiem šachu pro něj jsou esenciální dvě věci. První je praktická hra. Mít někoho, s kým bude hrát. A druhá? Tou se série knih od Karla Plisky. A první z nich je Učebnice pro začátečníky.
Metodická kniha vedoucí čtenáře od jednoduššího ke složitějšímu. Názorně vysvětlující téma na příkladech a následně překdládající tematické diagramy k řešení. Navíc kniha sama "nabádá" jak studovat a tím dosáhnout ještě většího pokroku a tak dává začátečníkovi samoukovi téměř "návod" na to, jak se zlepšovat.
Sto dní v Baguiu
Miroslav Filip
Souhlasím s komentářem níže a téměř k němu nemám co dodat. Navíc je to nějaký pátek, co jsem knihu četl a tak si již nepamatuji všechny detaily, které v ní jsou a tak dodám jen dva postřehy.
Stejná událost je popisována v knize "Moji velcí předchůdci 5" od G. Kasparova, kterou mohu vřele doporučit.
Rozesmály mě dva různé popisy u fotografie Brežněva a Karpova po porážce Korčného "Nejštastnější den v životě Karpova" (z komunistické doby, nemohu si pomoct, ale pořád cítím, že ten den je spíš podání ruky s Brežněvem než to, že vyhrál) vs "Vyhrál jsi korunu, tak si ji udrž" v knize od Kasparova.
Psychologický průvodce šachovou partií
Jiří Veselý
Zvláštní a zajímavá kniha. Nevychová z vás šachového psychologa, ale ukáže vám, jaké neskutečné a nevšední situace mohou v šachu nastat (nejen na šachovnici) a ukáže vám, že šachy hrají především lidí, se svými emocemi, neduhy, hříchy a problémy, náladami, radostmi a vším, co k lidem patří.
Učebnice šachu pro samouky - Útok na krále při různých rochádách
Karel Pliska
Takhle kniha je dle mého už příliš tlustou bichlí a poukazuje na stahu autora z tématu vycucat maximum a navíc ho doplnit o něco navíc. A tak se z ní vytrácí svěžest předešlých dílů a mě osobně se v ní trošku špatně orientovalo.
Dodat v knize informace navíc je fajn, tato kniha na mě však působí jako dílo spojující encyklopedie šachystů s tématem útoku na krále při různých rochách. Téma však není odfláknuto a tak si kniha zaslouží největší pozornosti hrášů, které toto téma zajímá! (Jen méně je někdy více...)
Učebnice šachu pro samouky - pokročilí
Karel Pliska
Kniha, jako všechny jiné z nakladatelství Pliska, která vám ukáže, "jak hrát" a pak vám předloží úkoly na prověření toho, že jste to "jak hrát" pochopili :o)
Šachové koncovky v praxi
Luděk Pachman
Kdo tohle dostane do hlavy bude se muset bát jen opravu silných šachystů. Pokud se mu tedy podaří dostat až do koncovky :o)
Kniha je tématicky a systematicky seřazena tak, aby člověka studium vedlo od jednoduchého ke složitému. Chybí už jen druhý díl s diagramy k řešení, aby si člověk nabyté vědomosti také procvičil. (Což řeší série knih o koncovkách Richarda Biolka a kolektivu. Dle mě je tato serie lepší a to zejména díky své daleko lepší přehlednosti a testovým úkolům!)
Střední hra v šachové praxi
Luděk Pachman
V mé knihovničce je tato kniha v naprosto salátovém vydání. Důvodem je lepená vazba kdy listy z knihy prakticky vypadávájí při jejím otevření a tak se kniha téměř nedá studovat aniž by jste ji poškodily.
To je ale jediná její chyba a autor za to bezesporu nemůže! Obsah je jedinečný a pro začínajícího a středně pokorčilého hráče nepostradatelný.
Šachová zahájení v praxi
Luděk Pachman
Super kniha, jen orientace v ní je velmi složitá. Důvodem je způsob jejího tisku, kdy vedlejší varianty nejsou nijak odděleny od hlavní linie a tak se člověk při přehrávání variant velmi rychle a snadno ztratí.
Přesto jí pro kvalitu jejího obsahu dávám plný počet, protože si je zaslouží...
Moje nejlepší partie
Luděk Pachman
Nejlepší partie jednoho z našich nejlepších šachystů. O to cennější, že je komentuje on sám a tak nemusí spekulovat o tom, jak a proč v kritických momentech zahrál, protože to ví.
Moderní šachová strategie, 1. díl
Luděk Pachman
Úžasná kniha! Mající jednu zásadní chybu. Druhý a třetí díl nebyl nikdy vydán...
Jak přelstít svého soupeře
Luděk Pachman
Kniha krásně ukazuje, že šachy nehrají jen figurky na šachovnici, ale především lidé, kteří jimi tahají. Škoda jen, ža takových knih není víc.
Dějiny mučení
Brian Innes
Jedná z mála knih, které jsem nedočetl. Té krutosti na mě bylo asi příliš....
Stále mě nepřestane udivovat, jak důmyslné způsoby lidé dokáží vymyslet v oblasti utrpění, mučení a trýznění jiných lidí. Opět jsem si potvrdil, že tvrzení "naše krutost je limitovaná pouze naší fantazií" je pravdivé a opět mě to rozesmutnělo :o(
Červený drak
Thomas Harris
Moc se mi líbil film a tak jsem se rozhodl, že výjimečně přečtu i knihu. Byl jsem ale sklamán a upřímně jsem se i divil, že na základě takového díla mohl vzniknout tak (pro mě) dobrý film.
Základní myšlenka není špatná, ale celá kniha je taková...nezajímavá. Asi je to možná díky tomu, že dost kopíruje děj filmu (nebo spíš naopak), který jsem dobře znal a tak pro mě nic nebylo překvapením. Několik zajímavých scén se ale v knize neobjevilo (třeba ta s tygrem a celou tou atmosférou) a závěr příběhu, tak perfektně ztvárněn ve filmu tu v podstatě chybí úplně. Prostě z deseti zbytečných stránek navíc v knize udělal režisér filmu dokonalý závěr tím, že ho prostě vymyslel!
Pro mě byla kniha velkým zklamáním a jen mě utvrdila v závěru, že by člověk neměl číst to co viděl a naopak.
Řetězová reakce
František Kotleta (p)
Tahle kniha mě, stejně jako předešlé, bavila. Je to takové oddechové čtení. Nečekejte nějaký super hluboký příběh, nečekejte psychologické zápletky ani post apokalyptické dílo řešící nový řád světa. Takové ambice kniha nemá. Ale člověk nemusí pořád číst nějaká veledíla. A pokud vám stačí se jen dobře bavit, trošku si oddechnout a zažít pár perných, příjemných a občas i sexem nabitých chvil s Alicí v post apokalyptickém světě tahle kniha je přesně pro Vás.
Snad není poslední ze serie, protože tohle se mi líbí. A snad se autor konečně podívá více na měnitele a dá do toho více hloubky, aby člověka přikoval do židle, možná přidal tajemno, možná mystično, možná to celé pustil do nějakého podzemí...něco šíleného, nového, tak jak se mu podařila dvojka téhle série :o)
Pohřbení
Graham Masterton
Tento díl mi moc nesedl, možná tím, že "Pohřbení" jsou spíš o mafiánovi, který řídí obchod s pašovanými cigaretami, že násilí, tak typické pro tuto sérii bylo v tomto dílu víc než kde jinde opravdu jen uměle vytvořenou kulisou (jako by opravdu hloupí lidé vymýšleli absurdní cesty jak trápit jiné lidi) a nebo možná tím, že hlavní hrdinka nedokázala už konečně udělat radikální řez do nádoru, který sužoval celé město. Závěr byl trochu zajímavější a trošku pozvedl celou knihu, ale na její záchranu to nestačilo.
Pro mě s Červenou lucernou nejslabší díl série...
Atomka
Franck Thilliez
Syndrom E a také Vražedná DNA mě moc bavily a tak jsem se na Atomku těšil jako dítě na Vánoce. Možná jsem to neměl dělat...nemůžu říct, že bych byl vysloveně zklamán. Téma bylo opět zajímavé, atom, atomová energie, atomové havárie a záhadní tvorové, ale také hluboké zmražení, experimenty s mrazem a nebo operace srdce...to vše bylo velice zajímavé a také to vyústilo v zajímavé rozuzlení a kdyby byla celá kniha jen o tom a vytvořila tak vědecký román, dílo, které jsem si tak moc pochvaloval v předešlých dvou dílech, asi bych neváhal pět ódy i na tento díl.
Bohužel, tento díl byl příliš obalen balastem, který mi bránil se do románu lépe začíst a dočtení tak u mě bylo spíš věcí disciplíny než zvědavosti a touhy. Příliš mnoho emotivních skazek týkajících se dětí, příšil křečovitá touha otěhotnět, příliš neudržených emocí, které neustále nutili do něčeho bouchat a zuřit a soptit....prostě neco, co mě rušilo a co bych tam já osobně nepotřeboval. A to nemluvím o vedlejší příběhové linii, která drtila Sharka jako louskáček drtí ořech. Proboha proč?!!!!
Co mi také vadí, ale to není problém autora nebo románu, je skutečnost, že to u nás vyšlo až od třetího dílu a také pocit, že mezi Vražednou DNA a Atomkou je kniha, která nám také chybí (v Atomce je příliš odkazů na předešlé díly a také DNA končí únosem dětí Lucie, která je přítelem Sharka (jestli si to dobře pamatuji), v Atomce jsou dcery mrtvé, jejich vrah také a oba vyšetřovatelé spolu žijí a plánují dítě....)
I když za mě asi mírné zklamání přesto se nebojím knihu doporučit a to zejména proto, že až ze mě tohle zklamání za pár dní opadne zůstane jen ta vědecká část o atomu a kryonice a ta byla fakt super :o)
20.5.2019 - přesně jak jsem předpokládal. Blbosti z knihy jsem zapomněl a zůstal jen zážitek s vynikajícího vědeckého románu zabývajícího se kryonikou a atomem. Prostě pecka! Doporučuji, měním hodnocení na 5 hvězd (ze čtyř) a říkám "čas vyléčí vše" :o)
Všichni žijem' v blázinci
Radkin Honzák
Moc pěkná kniha. Někdy mě zarazily až příliš ostré názory pana doktora. Ne proto, že bych s nimi nesouhlasil, ale proto, že se taková přímost a ostrost v dnešní době nenosí. Je to asi tím, že je pan doktor stará škola. Zajímavá témata o dětech, lidské psychice, neřestech a hříších v dnešní době přetvářených v nemoci a také o medicínském businessu, stáří a (důstojné) smrti byla završena povídáním, respektive spíš jeho vyprávěním o jeho lékařské praxi.
Knihu můžu vřele doporučit!
Tak to je, tak to bude
Sharon J. Bolton
Zajímavý příběh. Autorka opět vsadila na "provařený motiv" (tentokrá na Drákulu, netvora lačnícího po krvy) a stejně jako v případě Jacka Rozparovače se jí podařilo vytvořit velmi zajímavý příběh. Celé je to okořeněno faktem, že obětmi jsou malý chlapci a těžko se člověk chytá nitek, které by ho dovedly k vrahovy, když kromě ztráty krve oběti žádné další stopy nemají. Přesto člověk v určité fázi knihy nabyde pocitu, že ví, kdo je vrah. A těch malých neznatelných náznaků a stop se začne držet až ho dovedou do cíle.
A zde se dostávám k vítce k této knize. Protože ve finále, když už je to v podstatě jen o dopadení vraha, ke kterému Vás kniha celou dobu vede je najednou proveden střih, z ničeho spadne z nebe nová příběhová linka a na jejím konci stojí nový pachatel. A to mi trochu vadí. Protože i když ve finále smysl dává je to dle mého názoru zbytečná změna jen pro ten efekt ještě více překvapivého konce. Navíc k tomuto konci nevede jediná nižka, jediná stopa a nedá se na to přijít jinak než že se s vrahem zavřete do jedné místnosti a doufáte, že to je on...a on to možná je a možná není a nezáleží na tom, kam Vás drobné indicie celou knihu vedly....
To ale překvapivě příliš nehatí celkový dojem z knihy a tak se ji nebojím doporučit jako velmi zajímavé a příjemné, napínavé a poutavé dobrodružství!