Anya_06 komentáře u knih
Musím se přiznat, že po prvním díle mě tahle kniha trochu zklamala. Neříkám, že byla špatná, ale na první díl zkrátka nemá.
Příběh byl místy až moc předvídatelný a některé postavy (např. dunyasha) mi přišlo, že se objevily z ničeho nic, protože se tam autorce prostě líbily. Ale jak už jsem řekla, špatné to nebylo.
Celkově k YoungAdult knihám jsem trochu skeptická, protože mi dneska přijdou většinou pořád o tom stejném. Šest vran jsem nakonec zkusila, protože kamarádky se nad tím rozplývaly, jak je to úžasné. A musím říct, že to nebylo vůbec špatné.
Po přečtení jsem do děje a postav byla zamilovaná a nutně jsem potřebovala si přečíst druhý díl. Byl to jeden z nejlepších příběhů, který jsem četla. Problém ale nastal, když se mi to trochu uleželo v hlavě a já o tom začala víc přemýšlet. Některé části přestávaly dávat úplný smysl a kouzlo pomalu vymizelo.
I tak příběh nenudil a já nakonec dávám 3,5 hvězdičky, protože i přes pár nedokonalostí mě kniha vtáhla a já si ji v budoucnu nejspíš znovu přečtu.
Jak už je zmíněno v jiných komentářích, kniha má svůj osobitý styl. Přeskakuje mezi současností a vzpomínkovými sekvencemi a já se občas musela zastavit, abych si ujasnila, které z toho to je. Kniha mě svým způsobem bavila, protože to bylo něco odlišného, než jsem zvyklá číst, ale nevtáhla mě dovnitř a nejspíš se ani nestanu fanouškem. Byla to pro mě příjemná změna, ale asi to není můj vkus.
Splnilo to mé očekávání a možná ještě o něco víc. Už od začátku jsem věděla, že je to spíše terapie autora než plnohodnotný příběh s nějakou epickou zápletkou, ale i tak mě příběh vtáhnul a měla jsem to během jednoho odpoledne přečtené. Temné sekvence, kdy na protagonistu doléhá tíha bolesti a světlé chvíle, kdy ještě byl šťastný jsou podle mě dobře zpracovány a vytváří tak zajímavý kontrast. Jde o krásné emocionální dílo a já se k němu určitě ještě někdy vrátím.
Od knihy jsem měla až moc velké očekávání. To, že to je první kniha a navíc od tak mladého autora jsem zjistila, až při čtení, takže první polovinu jsem v podstatě jen nadávala na nelogičnost a nevyhovující mi styl psaní.
Na knize jde opravdu hodně poznat nezkušenost autora, jak ve stylu psaní, tak ve skládání děje. I když na to kniha sama upozorňuje, tak náhoda a štěstí rozhodují příliš o zásadních situacích. Nelogičnost chování postav raději rozebírat příliš nebudu, bylo by to příliš na dlouho. Dále tam bylo spousta informací, které se tvářily důležitě, ale nebyly nikdy využity (ale vzhledem k otevřenému konci nejspíš bude pokračování, kde možná budou mít význam).
I když jsem na knihu v podstatě jen nadávala, tak asi dám autorovi šanci a jestli bude pokračovat, tak mě zajímá, jak se v psaní knih posune.
Po knize jsem sáhla víceméně náhodně a očekávala jsem popravdě něco úplně jiného. To ale neznamená, že by mě kniha zklamala, právě naopak, jsem knihou zcela nadšená.
Přiznávám, že z počátku (což u téhle knihy znamená zhruba prvních 150 stran) mě příběh až skoro nudil, ale pak se začal pomalu rozjíždět a posledních 150 stran jsem zase přečetla jedním dechem.
Asi jediné, co na ní vidím jako chybu, je opravdu pomalý rozjezd, což může spoustu čtenářů odradit od pokračování v téhle knize.
Knihu doporučuji, ale zároveň varuji, že jí musíte dát čas, protože má velmi, velmi pomalý začátek