Luccy78 diskuze u autorů

Skladbu autora "Peculiar Pieces", která vznikla jako hudební doprovod ke knize, najdete na ThePeculiarBook.com.

Jedna z nejznámějších amerických kritiček napsala, že knihy Lisy Kleypas jsou "klenotem, který ozdobí knihovnu každé ženy". A já s ní plně souhlasím. Její díla jsou kombinací romantického příběhu se smyslnou erotikou a to vše je zasazeno do zajímavého historického prostředí. Pro mě ideální kombinace, které často neodolám..

Catherine je autorkou mnoha výborných bestsellerů s historickými i současnými náměty. Se svým manželem Antonem žije v severní Kalifornii.

Jennifer Blakeová je jednou z nejúspěšnějších a nejznámějších autorek milostných bestsellerů. Její příběhy byly inspirovány vlastní romantickou zkušeností.
Jennifer se vdávala z lásky ve svých patnácti letech a první dítě se jí narodilo, když jí bylo šestnáct. Muž, který si ji dokázal svými milostnými dopisy a sliby věčné lásky získat, je dnes stále jejím oddaným partnerem a šťastným dědečkem čtrnácti vnoučat.

Liz Soars je zkušenou učitelkou a metodičkou, která se proslavila, spolu se svým mužem Johnem Soars, především jako tvůrci série "Headway".
Tato série získala mezinárodní uznání a ovlivnila pojetí a koncepci tvorby učebnic.

John Soars je zkušeným učitelem a metodikem, který se proslavil, spolu se svou ženou Liz Soars, především jako tvůrci série "Headway".
Tato série získala mezinárodní uznání a ovlivnila pojetí a koncepci tvorby učebnic.

Autorka je velmi činorodá žena. Během let uspořádala přes třicet pracovních setkání s mladými autory, kterým předávala své bohaté zkušenosti. V současnosti má více času na psaní, než mívala dříve. Přesto si ještě vyšetří chvilku, aby si šla s manželem zaběhat a odpočinula si od práce na počítači. Ruth je ráda, že hodiny, které stráví psaním, přinášejí jejím čtenářkám ještě více hodin radosti.

Catherine Archer si zamilovala historické romance ve dvanácti letech, když si přečetla Jane Eyreovou. Od té doby se zajímá o historii, zejména o středověkou dobu.
Je v domácnosti, stará se o děti a společně s rodinou žije v Kanadě, v provincii Alberta. Tamní dlouhé zimní období jí poskytuje dostatek času na psaní.

Nora Roberts patří k nejplodnějším a nejčtenějším autorkám romantické literatury na světě a taky si u čtenářek získala mimořádnou oblibu. V jejích knihách nechybí přesvědčivé a neotřelé zápletky stejně jako záhady, napětí a psychologické momenty. Jak Nora přiznává, právě romance a romantické napětí vždy byly a jsou její tvůrčí doménou a ani v budoucnu se nehodlá věnovat jinému literárnímu žánru. Nosí v hlavě tolik námětů, že je ani do svých sto dvaceti let nestačí všechny napsat. Říká, že miluje atmosféru psaní, kdy je natolik uchvácena příběhem a postavami, že prostě nemůže přestat. "To je důvod, proč je psaní pro mě lehké. Prostě se musím dozvědět, co se stane dál!"

Autorka pro nakladatelství Harlequin napsala už deset historických romancí.
Téměř celý život prožila ve státě Alabama, až na krátké výjimky, kdy následovala svého manžela, který je vojenským pilotem.
Gayle přednáší na alabamské univerzitě a má zvláštní specializaci pro výuku nadaných studentů.
S manželem mají jediného syna, který je také pedagogem, zato ale rozsáhlé jižanské příbuzenstvo a utěšeně se rozrůstající rodinku psů a koček.

Anne Wealeové bylo teprve pětadvacet let, když jí přijali první rukopis knihy v Harlequinu.
Nyní už má dospělého syna a je stále šťastně vdaná se svoji první láskou.

Cara Colterová vlastní deset akrů půdy v divočině Kootenayského okresu v kanadské Britské Columbii, kde žije s mužem svých snů, třemi dětmi, dvěma koňmi, bezocasou kočkou a zlatým retrívrem, který nejlépe slyší na oslovení "ty zlý pse".
Ráda čte, ráda píše a miluje tamější lesy - hlavně v zimě (tehdy tam prý nejsou medvědi). Tvrdí, že svět je plný potěšení, do nichž zahrnuje i automatické otvírání garáže a skleněný vikýř nad postelí, kterým v noci může pozorovat hvězdy.
Sama říká: "Život se se mnou dost dlouho nijak nemazlil. Ale rozhodně nezávidím těm, na které byl přívětivější. Nepříjemnosti a maléry mě naučily vážit si skutečných lidských hodnot... a doufám, že je to na mých knížkách znát."

Kate Walkerová se narodila v hrabství Nottinghamshire, ale kořeny zapustila v Yorkshiru, kde strávila celé mládí. Se svým budoucím manželem se setkala na univerzitě.

Čtenářky po celém světě milují její silné, vášnivé hrdiny a cílevědomé a oduševnělé hrdinky. Když právě nepíše, chodí autorka ráda na túry, čte, prozkoumává zastrčené hospůdky a cestuje na odlehlá místa. Je matkou dvou dospělých synů a se svým manželem žije v prosluněném domě v klidném koutě Connecticutu, kde střídavě vaří extravagantní gurmánské pochoutky a ohřívá domů dovezené pizzy.

Sandra Chastain si už jako malé dítě kladla vysoké cíle. Chtěla se stát světoznámou krasobruslařkou, přestože bydleli ve Wadley, malém městečku v centru Georgie, kde jedinou možností vidět zmrzlou vodu bylo místní skladiště ledu. Pak zase chtěla být Jane, aby pomohla Tarzanovi najít v džungli poklad. Byla však postižena alergií. Nakonec ji okouzlila hrdinka detektivních příběhů Nancy Drewová a společně s kamarádkou v létě roku 1947 napsala první román. Nazvala ho "Záhada zeleného náhrdelníku". Román však četli jenom tři lidé: kamarádka Rachel, její prateta a samozřejmě Sandra.
Její druhý román, pro změnu historický, napsala v době, kdy její manžel studoval veterinární lékařství na univerzitě v Georgii. Vychovali spolu tři dcery.
Vždy ráda četla milostné romány, a tak když se její hnízdo začalo vyprazdňovat, snažila se tuto prázdnotu zaplnit romantickými hrdiny a jejich příběhy.
Zapsala se na večerní školu a vrátila se k psaní. Vůbec si neuvědomovala, že vlastně po celou dobu k tomuto cíli směřovala.
Autorčiným přáním je, dle jejích vlastních slov, aby její čtenáře a čtenářky její knihy potěšily a líbily se jim její romantičtí hrdinové a hrdinky.

Karen Leabo byla ve svém životě novinářkou, uměleckou vedoucí, později sochařkou. Také pracovala v reklamě, redigovala učebnice, prodávala v butiku, dělala asistentku ve fitcentru a pomáhala i při výzkumu veřejného mínění. I když mnohé stránky těchto zaměstnání se jí vcelku zamlouvaly, málokteré ji nadchlo natolik, že se těšila na další pracovní den. Tuto radost jí začalo přinášet až psaní romancí.
Jako novinářku jí často trápilo, že nemůže měnit fakta, aby byl příběh poutavější a dramatičtější. Nemohla psát tak, aby dobro vítězilo nad zlem a zlo bylo spravedlivě potrestáno.
Při psaní románu je všechno jiné. Její hrdinové vítězí a příběhy zpravidla končí happy endem.
Jak říká sama autorka, neumí si představit nic zajímavějšího a větší uspokojení přinášejícího, než je psaní milostných románů.

Richard Pachman, v médiích přezdívaný "Český Vangelis" je skladatel, textař, klávesista, zpěvák, malíř a producent. V 90. letech byl jedním z prvních představitelů relaxační a meditativní hudby. Je autorem hudby scénické, filmové, relaxační, duchovní a muzikálové. Po roční pauze (2000–2001) zapříčiněné vážným úrazem se aktivně věnuje rovněž psaní knih a olejomalbě.

Autorka nepatřila mezi velké spisovatele a neměla ani ctižádost proniknout do literatury. Stačilo jí, že ji prostí čtenáři měli rádi a s potěšením četli její vyprávění. Zaznamenávala všechno, co slyšela vypravovat mezi lidem.
Po příchodu do Prahy žila na Vyšehradě v domku v ulici V pevnosti čp. 12/7, kde v roce 1941 i zemřela.
Byla typickou postavou Vyšehradu. Horlivě přednášela, prováděla návštěvníky a vodila mladé lidi na hřbitov, aby s ní postáli u hrobů dávných vlastenců, vyslechli její vyprávění a položili kytičku i na zapomenuté rovy.

Sibiřan, absolvent pedagogické fakulty, později učitel. Je vedle V. Bělova, V. Rasputina, V. Šukšina, B. Možajeva aj. výrazným představitelem silného proudu mladé sovětské vesnické prózy.
Jurij Kazakov srovnává jeho styl dokonce s Čechovem, Buninem, Paustovským a Platonovem.
V novelistických souborech "V upomínku" (Na dobruju pamjať, rok 1964), "Hlasy v tichu" (Golosa v tišině, rok 1967) rovněž převažuje tematika vstupu mladých lidí do života.
Dále napsal novelu "Po proudu" (Vniz po těčeniju, rok 1972), novelu "Čisté oči" (Čistyje glaza, ve stejnojmenném souboru novel, rok 1973) a prózu "Až se setkáme" (Kogda my vstretimsja).

Autor je absolventem moskevské pedagogické fakulty. Později vystudoval Literární institut M. Gorkého tamtéž. Redaktorská práce jej zavedla do různých míst SSSR, do Povolží, na Sibiř a do Kamyšinu.
Jeho povídky, sebrané do souborů "V malém městě" (V maleňkom gorodě, rok 1964), "Takových dvacet minut" (Kakich-nibuď dvadcať minut, rok 1965), "Od rána do noci" (S utra do noči, rok 1968), "Čtyřiadvacet dní v ráji" (Dvadcať četyre dňa v raju, rok 1971), se při střízlivém stylu vyznačují hlubokým psychologismem.
Výrazného úspěchu dosáhl na sovětských jevištích svou dramatickou prvotinou o citových problémech dnešního mládí "Valentin a Valentina", jen v Moskvě uvedenou třemi divadly v čele se Sovremennikem (rok 1970). Její československou premiéru uvedlo Vinohradské divadlo v Praze na jaře roku 1973.
Další jeho hry: "Duha v zimě" (Zimňaja raduga), "Starý Nový rok" (Staryj Novyj god) a také "Tragický příběh" (Tragičeskaja pověsť), nastudovaný Sovremennikem.