Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/453361/bmid_zuzanin-dech-Dbf-453361.jpg
5
3045
3045
Co všechno udrží člověka při životě… Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva. Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká. Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, její osud je předem daný. Transport. Koncentrační tábor. Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?... celý text
Přidat komentář
Výborný poutavý příběh, nesmírně čtivý s velmi zajímavými hlavními postavami.
Po Němcich a úsměvném Doupěti další hodně vydařený román. Na autorčin styl psaní jsem si rychle zvykl a s napětím sledoval Zuzanin příběh. Není to jen další válečné vyprávění, ale i drsná sonda do mezilidských vztahů. A co bylo se Zuzanou dál?
Knížku doporučuju bavila mně a byla napínavá.Docela by mně zajímalo jak to bylo dál.
Kniha je bez nějakého akčního děje, přesto je neskutečně napínavá. Jde o drobné epizody a charakteristiky postav, také jejich vývoj v čase. Autorka má skvělý styl. S minimem slov dokonale vykreslí atmosféru.
Strašně dlouho mi trvalo než jsem tohle hodnocení dopsala. Mám pocit, že ať napíšu cokoliv, tak to nebude vystihovat ty hrůzy z knihy.
Je rozdělena do třech částí. První popisuje Zuzanino dětství, které je docela idylické, ale je prostoupeno smrtí, mrtvýma očima, krví... druhá část se odehrává ve válce. Ta je sama o sobě hrozná, ale mám pocit, že už tohle čteme všichni v pohodě, omlouváme hrůznost války, tím že to bylo za války a za té je to všechno jinak. Ale ta část po válce mě úplně rozbrečela a to se mi už dlouho nestalo. To co Zuzana prožila v koncentráku bylo hnusné nespravedlivé..., ale to co zažila po tom mi přišlo vyloženě odporné. Musela prokazovat, kdo je, co vlastnila.. nakonec nic neměla a vlastně ani nikoho. Je hrozné, jak jdou životy dál a do toho starého nemůžeme patřit. Je hrozné jak si teď stěžujeme na všechno, ale nedochází nám, že oproti Zuzaně a dalším se máme více než dobře.
Bylo pro velice zvláštní pozorovat vývoj postav nejvíce asi Hanuše. A ještě některé situace byly popsány tak stručně až vyrážely dech.
Kniha mi dost připomínala Hanu od Mornštajnové.
Pecka! Jen bych chtěla vědět, co bylo dál. Asi to nebylo mé oblíbené cválání na jednorožci za duhou...
Jsem spokojená, krásná kniha. Koupila jsem ji, protože jsem před ní četla její knihu Němci, tak jsem tušila, že bude stát za to. Ano, nepopírám, doufala jsem v lásce v happy end, ale je život happy end ?
Příběh Zuzany, která se narodí do bohaté rodiny cukrovarníka. Užívá si krásné dětství plné přátelství a zábavy. Dospívá v krásnou a chytrou slečnu. Vše však má jeden háček – je to Židovka. Kniha o životě, o lásce, o ztrátě.
Tohle byla úžasná knížka! Moje první od autorky, ale rozhodně ne poslední. Moc mě uchvátil její styl psaní, který je strohý a jednoduchý, avšak krásný. Nečekejte žádné dlouhé popisy a vysvětlování. Krátké věty, které umocňují pocity a kladou důraz přesně na to důležité. Moc mě bavilo, jak autorka zdůraznila drobnosti, které Vás donutí se zamyslet nebo třeba pousmát.
Absolutně úžasné jsou její přirovnání: „Dětství z nich vyvane, jako když se otevře okno a zafouká vítr…). Text byl syrový a upřímný. Na nic si prostě nehrál.
Kniha je rozdělena na tři části – dětství, dospívání a dospělost, a na každé z nich vidíte, jak proměnu člověka, tak hlavně proměnu té doby a celého světa.
Kniha je plná emocí, je smutná, silná, s nečekaným koncem.
Mě si naprosto získala. Dostane i Vás?
Tak trochu jiný příběh o lásce. Hodně drsný a mrazivý, který se odehrál v těch nejhorších dobách lidstva. Příběh Zuzany, Jana a Hanuše. Třech kamarádů, kteří se spolu přátelí od dětství. Zažijí spolu krásné bezstarostné léto, které bohužel netrvá věčně. Jediné co mi na knize vadilo, tak to že nemá dialogy a je psaná v přítomném čase. Nicméně co se týká příběhu samotného, tak to bylo wow. Moc doporučuji.
Hned na začátku mě překvapil stroze popisný způsob psaní bez přímé řeči, asi autorky osobní styl, ale chvilku mi trvalo než jsem si na něj zvykla. Kniha je rozdělena na 3 části, Dětství, Dospívání a Dospělost.
Část dětství poměrně nezajímavá, dospívání a dospělost už pro mě byly velice čtivé a jakmile čas dovolil hned jsem pokračovala ve čtení.
Po dospělosti jsem čekala další kapitolu, myslela jsem že kniha bude o celém životě od narození po smrt a ne že se někde v průběhu života utne. Nevěřícně jsem zírala na poslední stránku. Určitě by se mi líbilo dozvědět se, jak by Zuzanin osud pokračoval. Dovedu si to představit i natočené jako skoro thriller.
Kniha se nevyhne srovnání s Hanou od Mornstajnove. Ale podle mě Hanu ještě dlouho nic nepredci.
Velmi silný příběh.... Autorka dokázala napsat něco jedinečného ačkoliv je knih o tomto tématu přemíra. Velmi čtivé s velmi zajímavým, možná trochu drsným koncem.
Naprosto strhující paráda. Bavilo mě to víc než thrillery, které normálně čtu. Ten strohý jazyk byl úžasný. Katalpa třemi větami řekne to, na co ostatní potřebují tři stránky. Velmi oceňuji, že mě dokázala udržet už u tolikrát popsaného tématu, ale téma židů a Osvětimi prostě asi nikdy nemůže omrzet svou naprostou nepochopitelností a bizarností, že se to v takovém měřítku mohlo stát.
Ještě k tomu strohému jazyku, ze začátku mi to přišlo úžasné, ale rychle jsem si na to zvyknul a po pár stránkách už nevnímal, že to je jiné než v jiných knihách.
Doporučuji, howgh!
(SPOILER) Emotivní příběh židovky Zuzany Libeskindové- dcery cukrovarníka na malém městě Holašovice ,začíná v třicátých letech minulého století.Kniha je rozdělena na tři části -dětství,dospívání a dospělost.I Zuzka prožívá bezstarostné mládí v blahobytu ,ale její život,ale změní válka.Její otec i ona poznají hrůzy koncentračního tábora .Velice smutný životní příběh,který stojí za přečtení.
Ta obálka je překrásná jako u každé knihy, která vyjde v hostu. Knihu jsem si koupila díky, na knižní poměry, mohutné reklamě, má očekávání ale nesplnila. Míjela jsem se s postavami i dějem, ale hlavně s jazykem, některá vyjádření ni připadala přeslazená, přehnaná až násilná, jako by autorka příliš tlačila na pilu, ale to neznamená, že je to špatná kniha, to rozhodně ne, jen se minula s mým nastavením a vkusem.
Když jsem začala knihu číst, měla jsem sto chutí ji odložit. Mám ráda košatou češtinu s dlouhými souvětími a autorčin strohý styl mi hodně vadil. Kupodivu jsem si na něj ale brzy zvykla, zejména díky čtivosti knihy, perfektnímu vykreslení jednotlivých postav a doby protektorátu, ktera dokazala zničit nejeden lidský osud. Zuzany mi bylo upřímně líto, bohužel ani po válce nenašla své štěstí. Jsem ale ráda, že kniha neskončila obvyklým happy endem, kdy se dva odloučení hrdinové opět shledají, i když kniha vlastně končí hodně otevřeně... Zuzanin příběh byl neuvěřitelně silný a myslím, že z hlavy ho jen tak nevypustím.
Slečna či paní DominaCZ má očividně problém s naším rodným jazykem (viz ti fakani topili... atd.), takže chápu že tato niché literatura je pro ni problémová.
Za mě samozřejmě Jakuba Katalpa jako vždy skvělá, silný příběh, precizně vystavěný popis postav, s tématem se poprala dobře. Ostatně Němci jsou už v povinné četbě.
Tak takhle kniha me uchvatila hned od zacatku a nechapu, jak ji nekdo muze ohodnotit jako odpad. Kdo precetl vice knizek na toto tema, tak ví...Urcite si ji v budoucnu jeste rada prectu.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) zneužívání milostné příběhy romantika domácí násilí ženy v 2. světové válce perzekuce holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2020 |  Zuzanin dech |
| 2017 |  Doupě |
| 2014 | Němci |
| 2006 | Je hlína k snědku? |
| 2008 | Hořké moře |
Miluji styl psaní Jakuby Katalpy, svou úsporností dokáže neuvěřitelné. A to se jí daří zejména v historických souvislostech, jak už ukázala v knize Němci. Za mě kniha roku (spolu s Šikmým kostelem).